Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Dioptrie
7 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
7 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
11 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
19 dní | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
31. 03. 2024 | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Sælg Pentobarbital Nembutal (tabletter, væske...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...

Radek Banga: Vždycky jsem chtěl bejt policajt

Legendární hudební parta Gipsy.cz už dvanáct let baví českou hudební scénu neotřelým spojením romské hudby a hravého hip hopu. Jejich hudba je kladně přijímána i v zahraničí, zahráli si na velkých festivalech jako je třeba britský Glastonbury. Svoji energickou show představili ve více než třiceti šesti zemích, poslední exotickou destinací bylo Alžírsko. S frontmanem a duší celé kapely Radkem Bangou jsem si nedávno povídala v pražském Hard Rock Cafe.
| Foto: gipsy.cz a autorka článku

Bez práce nejsou koláče

Jak se Radku zrodil text songu Dokud dejchám? Je tak úžasně motivační.

K napsání songu Dokud dejchám mě inspirovala moje vlastní cesta za úspěchem. V době, kdy jsme točili desku Reprezent, mi hodně mladejch lidí vyčítalo, že se mi daří jenom protože mám prostě štěstí. Docela mě to štvalo. Snažil jsem se jim vysvětlit, že to není výsledkem štěstí, ale práce. A to je velkej rozdíl. Když na sobě makáte, nestagnujete, ale skutečně se snažíte, tak se to někde musí projevit. Věřím tomu rčení, že bez práce nejsou koláče. Ta práce tam byla, a proto přišly ty koláče.

Je to pro některý lidi těžko pochopitelný?

Velmi často se lidi jenom vymlouvaj, stěžujou si, jak se mají špatně. Já na to říkám, že dokud člověk dejchá, tak může. Musíme hledat možnosti a snažit se je využít. Někdy jsou šance menší, jindy větší, ale nikdy to není tak, že by nebyly žádný. Chtěl jsem podpořit hodně mladejch romskejch kluků. Například z Ústí či z Chánova, kteří si stěžovali, že se jim nedaří. Na to jsem jim řekl, tak pojďte, já vám ten job dám. Ale oni nechtěli. Chodíme do romských komunit, prostě jako Romové mezi Romy. 

Setkáváte se spíš s tím, že si lidé nevěří, nebo se prostě jenom vymlouvají, protože jsou líní?

V podstatě obojí. Ono je jednoduchý říct já nemůžu, protože mám třeba rýmu. Člověk má nějakej důvod a pak se už nepotřebuje snažit. Je ale taky fakt, že spousta lidí to nezkusí, protože se prostě bojí. Bojí se zklamání. Já jim vysvětluju: myslíte si, že jsem nezažil zklamání? Vydal jsem deset alb, než se něco chytlo. Je to pokus omyl kolikrát.

 

j_7.JPG

 

Nejhorší jsou předsudky, který si vytváříme my sami

V dětství nám byla naprogramována pravidla, hranice, ve kterých se máme pohybovat. Lidé se často bojí překročit vlastní stín…

Určitě. Jedna věc je, že společnost o vás má nějaký předsudky. A teď nemyslím jenom Romy. Někdo může bejt tlustej, jinej na vozejčku, třetí může bejt kdoví jakej. Jenže horší než předsudky, který nastaví společnost jsou ty, který máme my v sobě. S mojí ženou Verunkou často polemizujeme o tom, co je vlastně to nejlepší, kde je ten ideální stav. Jenže nic takovýho neexistuje. Jsou tu jenom úspěšný lidi, kteří chtějí a snaží se. Neúspěšný jednoduše nechtěj a nesnaží se. Předsudky máme kolikrát jenom my sami. Hele, já jsem se taky bál, že ve Stardance vypadnu v prvním kole, protože jsem tmavej, a lidi přesto posílali hlasy. V český společnosti jde vidět, že když se snažíte, tak ten fakt, že jste Rom jde stranou. Lidi vás naopak ještě podpořej.

Není to spíš tím, že inteligentní část společnosti tyhle věci prostě neřeší?

Určitě. Ale je to hlavně celý relativní. Jedný ženě se můžu líbit a bejt pro ní bůh a pro druhou můžu bejt prostě absolutně nevhodnej partner.

 

j_3.JPG

 

Hlavním problémem jsou především nefunkční rodiny

Zabýváte se preventivními programy pro mládež, jezdíte s nimi po školách v celé České republice. Jak vypadají a jak probíhají?

Jedná se o prevenci patologických jevů v chování. Jde o různou kriminalitu, drogy, šikanu, násilí. Program pokrývá spoustu témat. Probíhá to tak, že předstoupím před žáky a zpívám jim. Mezitím vyprávím příběhy o situacích z mého života. Ukazuju, jak to vlastně začalo a jak to nakonec nečekaně končí.

Uvedu příklad…v mých jedenácti letech jsme doma měli skutečný peklo, můj táta byl těžkej alkoholik. To si některý rodiny nedokážou představit, co to je za hrůzu. Rozloží to vaši rodinu na kusy. Fakt jsme zažívali velký pekla, násilí. Máma dostávala přes držku. Bylo to strašný prostě. V těch jedenácti letech jsem svůj život nenáviděl. Teď je mi třicet čtyři a jsem úplně jinde. Jako kdyby ten jedenáctiletej kluk skoro ani neexistoval.

Chci říct, že v jedenácti letech nevíte, jak to dopadne. Snažím se, aby si žáci uvědomili, že mají spoustu času. Že oni můžou svůj osud ovlivnit sami. Tak jako já jsem udělal některý rozhodnutí, který se ukázaly jako správný. Včetně vzdělání. Tak i oni můžou udělat něco, co totálně změní jejich životy. Ale musí to udělat teď hned. Musí si uvědomit, že mají neuvěřitelnou šanci ovlivnit celej svůj život.

Jezdíte do vybraných škol, kde je větší zastoupení Romů nebo jedete prostě tam, kde si vás vedení školy pozve?

My jsme začali s vyloučenejma lokalitama, ale brzo jsme pochopili, že ten program nepatří jenom tam, že má co říct i dětem z běžných základek. Tak teď už jezdíme i gymply a střední školy. Nefunkční rodina je dnes všeobecně velkej problém naší společnosti. Tam to vždycky začíná. Ať už mluvíme o nízkým sebevědomí, nebo že děti spadnou do drog. Musím říct, že deska jsou obecně rodinné vztahy velmi slabý.  To je zásadní chyba západní společnosti.

Vnímají vás Romové jako autoritu?

Dneska po těch x letech na scéně mě berou. Určitě mě respektujou. I ti největší parchanti, když přijdu, tak si nedovolej. Položím někde telefon a oni by mi ho v životě neukradli. Nikdo by na mě nesáhl. Ten respekt tam je. Ale jako autoritu…jak kdo. Byl jsem samozřejmě známej tím, že jsem kritizoval romskou populaci, hlavně tu mladou a to zcela otevřeně. Je 21. století, doba už je jinde a vymlouvání nikam nevede. A občas skutečně vidím, že ta kritika přinesla skutečně ovoce. Znám třeba dvacet žáků vysokých škol, který jsem ovlivnil já, že na tu školu šli fakt díky mně.

Co by se mělo v oficiálních preventivních programech zlepšit?

Občas se stane, že s spolupracujeme s policií, někdy si nás policie společně s městem objedná. Oficiální policejní preventisté naši práci ze začátku kritizovali, protože tam není ta podle nich metodika. Já si myslím, že nejdůležitější je pravda a ta funguje na děcka daleko víc, než když jim někdo vykládá teorii, kterou děcka nevezmou. Snažím se trochu ukázat, že se to dá dělat nově, fresh. Možná i proto má naše prevence takovej úspěch. Lidem nelžeme, neděláme z nich blbečky. Přistupuju k nim jako k sobě rovným.

Jste v současné době jediný romský hudebník - aktivista?

Netuším, jestli jsem jedinej. Určitě ale vím, že tak jak to děláme my, to nikdo jiný nedělá. A vím, že to funguje. O naše preventivní programy je velký zájem, navíc to neděláme pro peníze, spíš proto, že nás to baví. Nemáme sponzora, děláme si to podle sebe a tím jsme svobodný.

Vnímáte rozdíl mezi problematickou romskou mládeží a takzvaným white trash?

Spousta dětí není vychovávána k ničemu a to už není white trash to je jenom trash. To nejsou ani Romové, vždyť ti uznávají nějaký hodnoty. Často se ptám svých kamarádů, jestli znají nějaké romské hodnoty. Základními pilíři jsou rodina, víra, slušnost. Ti, co tohle neuznávají pro nás nejsou ani Romové. To není white nebo jaký trash, to už je prostě jenom trash.

Dříve to lidi věděli. Vesnici vedl vajda, který vesnici reprezentoval a Romové ho jako autoritu respektovali. Když dnes vidím, co všechno si děti dovolí… Často říkám, nechtějte ani vědět, co by mi za nějakou vylomeninu provedla moje máma. Ta by se mnou vymetla barák.

j_4.JPG

 

Benga more zajímá, kdy ten bengál začíná

Pro policejní web stojí za rozebrat písničku Benga Beating….

Název songu je myšlený jako dvojsmysl. Beat jako rytmus a beng je romsky čert. Je mi jasný, že Benga Beating by mohlo v překladu znít jako mlácení policajtů (smích). Ale ono to spíš prostě hezky zní. Benga more zajímá, kdy ten bengál začíná, už áno. Je to takovej odraz našich koncertů, kdy policajti čekají, až začně bordel a ona přijde jenom hudba. Za těch x let existence gipsy.cz na našich koncertech nikdy nenastal s Romy problém.

A navíc, vždycky jsem chtěl bejt policajt! A nevzali jste mě! (smích) Když jsem byl malej, tak jsem snil o tom, že pochytám všechny zloděje. Vyrůstal jsem na Žižkově, hodně jsem jich znal a jako malej jsem jim říkal „Uvědomujete si, že já budu policajt? Že vás budu znát a že vás všechny dostanu?“ Oni se tomu smáli a já to myslel smrtelně vážně. Dobrejch policajtů si fakt vážím, znám jich dost. Když dělají svoji práci dobře, za ten mizernej plat a s často nefunkčním vybavením… Ale když to někdo dělá skutečně se ctí a to pomáhat a chránit myslí fakt vážně, tak klobouk dolů.

 

  14718823_10154641631106340_4027181393934468043_n

 

 

 

Vložil: Karolína Košařová
Publikováno: 23. 10. 2016


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 3 / Celkový počet hodnoceni 1



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 6
Diskutovat ke článku.
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio