Zdravím Vás.
Na policejní škole jsem vždycky odsuzovala zpárované policisty, protože mi to přišlo prostě trapné. Nejen že se předháněli v tom, kdo je lepší polda, jejich hovor se třeba i na diskotéce netočil kolem ničeho jiného, než policie. Bylo mi ale 18 let a od té doby jsem jaksi názor změnila, protože jedině partner znalý všech přiblblých předpisů, zákonů, zejména služebního a jeho 150 hodin přesčasů, může opravdu pochopit to, že pokud mi končí pracovní doba v 16 hodin a já jsem od 15 hodin na vyhradené chatě, nemůžu se zkrátka v 16 hodin sebrat, nedodělat svou práci a odejít domů. Od civilních manželek mých kolegů jsem často slýchávala, že zrovna ona by ze sebou nenechala takto orat a striktně by dodržovala pracovní dobu, ale ať jsem jí to vysvětlovala sebelíp, civil to zkrátka nemůže zcela pochopit. Možná za čas, ale to už má za sebou tento pár opravdu krušná období zbytečných hádek, protože polda nikdy neví, kdy bude i z volna povolán pro nedostatek lidí, na úkor své rodiny. Těm, kterým to ale funguje, blahopřeji, civilista musí být opravdu chápavý.
K tomu očistci, co se týče zásahu policejní práce do soukromí, bych mohla psát sáhodlouhé litánie, ale pravda je, že je obrovský rozdíl sloužit a bydlet na malém městě, kde Vás všichni znají - oproti sloužit a bydlet ve velkém městě.
Když jsme stavěli dům a najali jsem si firmu na odbornější práce, jako jsou omítky a podlahy. V té firmě bylo ze 7 dělníků 5 mých "klientů" řešených nejen v dopravě, ale i pro majetkové tr. činy. A oni dobře věděli kdo jsem. Když jsem ale natáhla montérky a začala po nich uklízet, koukali jak puci, protože si asi mysleli, že policajti umí jen "buzerovat".
To byl ten lepší příklad. Teď ten méně příjemný. Ani mě nepřekvapilo, když se po odvysílané reportáži v televizi o Drobečkovi a Vlašimské kauze nechal Drobeček slyšet v jedné místní pivnici, že na mě povolal ukrajince, aby mi poopravili fasádu na obličeji. A co s tím nedělám? Půjdu na něj snad podat oznámení na "mé" oddělení? Kdepak. Počkám, až se mi něco takového stane, protože samozřejmě nemám žádné svědky, kteří by to byli ochotni dosvědčit a mít nejspíš nebudu.
Ano, policejní život není žádný přátelák, bohužel, protože ve finále jste stejně na všechno sami.
Petra Lhotáková