to MAMLAS:
Je mi jasný, že to člověku zrovna na psychice nepřidá.. Nikdo ti nic nemůže zazlívat, ZOPka je jaká je, člověk pak přijde a musí se nějak zařadit do kolektivu, udělat si nějaké jméno, dokázat, že může být prospěšný, najít si své místo, něco se naučit.. Zvládat všechno naráz je těžký, ale nějak to jít prostě musí.. Pak ti najdenou tvoji práci vezmou a ty nevíš co si o tom myslet - jestli někdo pochopil, že na tuhle práci nemáš zkušenosti a nebo nad tebou zlomili hůl.. Taky bych si tyhle dvě otázky pokládal a všechno řešil..
Pokud máš dobrýho šéfa, skoč za nim a domluvíte se co a jak.. Třeba by jste našli nějaký řešení a zkonsolidování tvého pracovního zařazení.. Když to k ničemu nebude, alespoň si odhadneš šéfa a budeš vědět co dále očekávat..
Zkus se chytit starších kolegů a nechat si od nich poradit, co by ti doporučili.. Třeba společně na něco přijdete, oni ví jak to tam chodí a většinou u šéfa mají i větší slovo..
Věř mi, nejsi v tom sám, tuhle anabázi prožíváme všichni dvojkaři a trojkaři, hledá se prostě pro nás místo, zkouší co kdo umí a na co kdo má, všechno je za pochodu a prostě nejde, aby jsi všechno hned uměl a pochopil.. Musí být ale vidět, že máš snahu, že na sobě pracuješ a chceš být lepší a lepší.. U nás na útvaru to k většině kolegům otvírá dveře, snad to u vás bude stejný..
