osoba blízká Lidé se nebojí ani tak pokut, jako spíše odebrání ŘP po dosažení bodové hranice. Někde na netu je publikováno srovnání našeho bodového systému např. s německým. Právě v Německu je postihováno mírné překročení rychlosti (myslím, že do 10 km/hod.) pouze pokutou v řádu několika Euro a body nejsou strženy.
Naproti tomu náš bodový systém je v případě překročení rychlosti postaven na nulové toleranci a taky na tom, kam kterýkoli de.bil z radnice nainstaluje kameru. Pak postačí oním místem projet třeba 6x za rok rychlostí 54 km/hod. a je člověk bez papírů. Chci „vidět“ mravokárce, který se tu teď bude kasat, že ještě nikdy nejel rychleji...
Prevence v dopravě dle mého názoru spočívá v tom, že je řidič přistižen na místě, že překročil rychlost a tuto skutečnost si je ještě schopen uvědomit. Sankce, která by tak přišla v zápětí by určitě měla výchovný a propříště i preventivní účinek. Avšak jaký smysl má to, že je někdo předvolán třebas po dvou měsících, že překročil rychlost když už po deseti minutách si toho (objektivně) není vědom... ? I právě proto je populární ona výmluva na „osobu blízkou“.
Názory typu, že „soud od příště nařídí vedení knihy jízd“ jsou při existenci ústavního práva nevydat osobou blízkou nebezpečí postihu za přestupek naprosto stupidní. To může tak leda nařídit podnikateli, na jehož vozidle se střídá více řidičů a on si nepamatuje, který si nepamatuje, kdo z nich vozidlo kdy řídil. Ale pokud by jsme šli do důsledku a soud by nařídil vedení knihy jízd soukromé (nepodnikající) osobě, tak to opět nic neřeší, neboť tato osoba nemusí vydat předmětnou knihu jízd jako důkaz proti osobě blízké.
