Povinná četba dnes na iHned: Když odchází víc lidí, než chcete
Mezi zdravou obměnou týmu a patologickou fluktuací ve firmě je rozdíl. Šéf by měl zpozornět, když přesahuje patnáct procent nebo když odcházejí špičkoví lidé.
HN KARIÉRA, kariéra
Pokud v nepřítomnosti šéfa rozesílají zaměstnanci své životopisy na jiná místa, už v tu chvíli pracují s menším nasazením. Neztotožňují se s dlouhodobějšími cíli firmy, pracují napůl nebo dělají jen to nejnutnější. Vysoká fluktuace může být důsledkem špatné práce manažera s lidmi. Ale také to tak být nemusí.
Přínosy obměny lidí
Fluktuace má také svá pozitiva. "Každý příchod nového zaměstnance znamená pro společnost jedinečnou šanci získat další úhel pohledu. Příchozí konfrontují své zkušenosti s novým prostředím a procesy," říká personální ředitelka společnosti SodexhoPass Ellen Hunusová.
Určitá obměna týmu je přirozená, patří k životaschopné společnosti. Po nějaké době může i vynikající zaměstnanec cítit, že dal své práci maximum a nemá se profesně kam posunout. Pak je jeho přijetí nové výzvy na místě. Takové změny zamíchají v podniku mírně kartami, ale nadřízení by s nimi měli počítat.
Šéfové by měli zvážit, koho opravdu nutně potřebují. A rozlišovat, zda je opouštějí řadoví pracovníci, které je možné zaškolit za několik dnů či týdnů, nebo špičkoví odborníci, za které nenajdou snadno náhradu. Tady se vyplatí pátrat po příčinách fluktuace.
"K tomu slouží výstupní pohovory," říká Tomáš Kopecký, ředitel firmy FranklinCovey. Podle něj jsou lidé při odchodu, zvláště pokud se k němu rozhodli dobrovolně, otevřenější. "Jestliže více zaměstnanců udává stejný důvod k odchodu, mělo by to firmu přinejmenším varovat a přimět k zamyšlení nad stávajícími procesy a způsoby řízení," doporučuje Eva Kopecká, personální manažerka společnosti CA v Česku. Za pozornost také stojí období, ve kterém k opuštění firmy dochází.
V některých případech je dobré odchodu zaměstnance zabránit. Je ale nutné znát hranici, za kterou se firmě již nevyplatí jít, protože by úsilí bylo marné nebo udržení pracovníka příliš drahé.
Čechům záleží na vztazích
Českým pracovníkům záleží na pracovních vztazích. Výzkumy ukázaly, že i když nejsou dostatečně ohodnoceni, ale pracují v příjemné atmosféře, tolik neodcházejí. V opačném případě to však podle závěrů personalistek Ivany Říhové a Pavly Staňkové ze společnosti Deloitte neplatí. Podle nich se v Česku míra fluktuace pohybuje okolo 15 procent, což představuje přijatelnou míru odchodů.
Šéfovi pomůže personalista
Fluktuace může mít mnoho důvodů a vedení firmy ji může dobře posoudit jen v kontextu všech souvislostí na trhu práce. Zde by šéfům měli pomoci personalisté, kteří se v něm musí dobře orientovat. "Manažer je však zodpovědný za svůj tým a personalista není policista, který by jej měl hlídat, aby mu podřízení neodcházeli," říká Ivana Říhová ze společnosti Deloitte. Podle průzkumů této společnosti jsou nejčastějšími důvody fluktuace omezený prostor pro postup v kariéře, nízké možnosti osobního rozvoje, nevyváženost pracovního a osobního života, nevhodný styl vedení i nedostatečné ohodnocení pracovníků.
Jak si udržet zaměstnance
Fluktuace se stává problémem ve chvíli, kdy náklady spojené s výměnou zaměstnanců jsou vyšší než přínosy plynoucí z nových pracovníků. Vždy jde o komplexní záležitost a situaci je nutné posuzovat individuálně v rámci každé firmy.
Loajalita podřízených se dá zvyšovat mnoha způsoby. Žádný však není úspěšný sám o sobě. Velký vliv má také působení konkurence na trhu práce. Většina firem využívá takzvaných tvrdých stimulů. Kromě výše mezd soutěží podniky mezi sebou v udělování nejrůznějších benefitů. Většina těchto věcí však působí krátkodobě a zaměstnanci si na ně rychle zvyknou.
Klíčové je i působení takzvaných měkkých stimulů. "To vyžaduje individuální přístup ze strany vedení, vytvoření kvalitních programů pro růst, rozvoj firemní kultury a kultivaci příjemného pracovního prostředí," shrnuje Eva Kopecká.
Podle ní by se měly tvrdé a měkké stimuly vzájemně doplňovat, šéf nemůže nahrazovat jeden druhým. Jen tak mohou pomoci vybudovat dlouhodobě dobré vztahy mezi společností a pracovníkem.
Autor/ři: Hana Kejhová