Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Rukovět bojovníka světla (REDAKCE)

Rukovět bojovníka světla
Rukovět bojovníka světla
Foto: internet

V životě člověka nastávají chvíle, kdy hodnotí své skutky. Chvíle kdy se ptá sám sebe, zda cesta kterou jde, je ta správná, zda to co dělá, má nějaký vyšší smysl. Takové okamžiky často nastávají na konci roku, kdy se může člověk zastavit a ohlédnout se. Často pak lidé propadají skepsi, protože jejich představy o životě se nenaplnily.

Autor: Lukáš Heinz
Publikováno: 01. 01. 2010
zpět na článek

 
Nejste přihlášen.

Do komentářů je možné vkládat obrázky umístěné kdekoli na internetu a videa z youtube.com; stačí před odkaz, na němž je obrázek/video umístěno, vložit příkaz IMG:/YT: (tedy například takto – IMG:https://www.policista.cz/files/obrazek.jpg, respektive YT:https://www.youtube.com/watch?v=v54xqBRqWFA).

Vložené komentáře mohou být skryty, pokud budou zcela mimo téma, nebo odstraněny, pokud budou v zjevném rozporu s právním řádem ČR, s „Pravidly a podmínkami používání stránek a uživatelského profilu na serveru policista.cz“ či s dobrými mravy.


Poslat zprávu KAREL-150 14:05:18 15. 01. 2010
Karel.150.jpg
Vždy je dobré být nad věcí ..a nejen věcmi obklopen. Překvapuje mě, že se zde policista odvážil ukázat povznesenější myšlenky. Článek je napsán skutečně velmi kvalitně. Je to tak, že ať už člověk má nebo nemá úspěch, nikdy se nevyhne tomu aby neměl "hloupé" starosti. Máme starosti z té či oné maličkosti, zejména pak ze shonu za penězi. Když nemáme starosti, trápí nás, že nás nic netrápí a mnozí si neumí užít okamžik jen ve své přítomnosti. Přítomnost těch, kde je oboustranná láska je pak samozřejmně nadevše. Mnozí si pak jen na pár dnů uvědomí, že všechny ty "životní starosti" nestály ani za povšimnutí, když nám někdo odejde, nebo když si nese břímě mnohokrát větší a bez naděje na záchranu. Snažíme se chovat jako hrdinové a málokdy se chováme jako lidé. Samozřejmě, že tomu tak není vždy, jsem si jist, že kdybychom v každém rozhodnutí mimo svůj rozum uplatnili také pocity, netrápili bychom se zbytečnostmi. Děkuji za tento článek, a doporučuji především Sokratovo učení (nikoli kázání, ale formou dialogu vedené rozhovory vedoucí k poznání pravdy v těch nejobyčejnějších věcech) a dále je skvělým dílem Labyrint světa a ráj srdce od J.A.K., ikdyž toto je ve svém závěru již trochu nábožensky zaměřeno a náboženství není a nikdy nebude šálek mého čaje.. Hezký den všem!:-)

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio