Já odešel po dvaceti letech služby poté, co díky Langerově "reformě" jsem byl z měsíce na měsíc o pět táců chudší - v roce 2007. Rozhodnutí odejít bylo u mě pobízeno dalšíma a dalšíma známkama toho, kam firma jde jak finančně tak personálně. Přesto že jsem si myslel, že to je špatné, netušil jsem jak moc špatné to bylo ve skutečnosti.
Opakuju se, ale bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě. Kdybych nebyl býval jako mladý blbcem a nenechal se nachytat jako ocas, byl bych dneska revizákem s úplně jiným platem, nějaká renta by mě nebrala ani za mák a bylo by po mě vidět daleko více věcí, co jsem dělal.
