PECA [
2011-01-26 16:45:03]: Jo mít ženu po ruce jako pomocníka stálé služby je opravdu famozní, především, když jedeš na "bijce", který doma zmlátil vázou a židlí manželku a zkopal souseda co přišel zazvonit, že jsou 3 ráno a oni stěhujou celej byt. Přesně tohle se mě stalo někdy v roce 2005 možná 6, kdy operační nás tam poslal s tím, že žádná případná pomoc nepřijede, protože OHS je na PAZS s násilníkem a že tam řve ženská a děti už asi 30 minut o pomoc, kdy násilník seřezal i souseda a jde dle ZOP o člověka několikrát trestaného za ublížení na zdraví a napadení ( v té době ) veřejného činitele a člověk co seděl za pokus vraždy. Takže jsem přijel před panelák, navlékl si neprůstřelnou vestu což byl první problém - dámě v 5 pl. třídě byla vesta někam do půlky stehen a padala ji přes ramena - ona totiž měla 160 cm a 45 kilo. Nu což, říkám ji, vem si baterku, tonfu a půjdeš buď za mnou a budeš mě krýt záda. Ona na mě vyděšeně kouká, s tím, že myslela, že počká u auta, kdyby náhodou někdo přijel na pomoc, tak aby jim otevřela vchodové dveře. Říkám ji, že tohle je o týmové práci a že se mnou nahoru musí. Rozklepaná - možná už i zelená strachy se mnou šla do 3 podlaží domu. Před bytem mě tichým hlasem říká, že nemá omotané prsty páskou a že nedokáže bez toho natáhnout závěr u zbraně. Říkám ji - prosím tě, na zbraň v bytě zapomeň - kdyžtak ho umlátíš tonfou. Zazvonil jsem a vidím, že dáma seběhla do mezipatra - asi mě chtěl krýt záda z poza výtahu. Z bytu se ozývalo po zazvonění volání o pomoc, brek ženy a dětí a hurónský řev muže. Opět jsem zazvonil a zařval, "policie, jménem zákona otevřete" - v tu chvíli vidím, respektivě nevidím vůbec svoji kolegyni. Zavolám - "kde jseš?" - asi z prvního patra se ozvalo, já zapomněla v autě baterku. Řvu na ni - doprdele koukej se vrátit a vyser se na baterku. Chvíli na to opět pěstí řežu do dveří a řvu: "policie, jménem zákona otevřete dveře, jinak je vykopnu" - z bytu se opět ozval hurónský řev ožralého manžela a řev jeho manželky s voláním o pomoc. Nu což, řekl jsem si - prostě ty dveře vykopnu. Rozeběhl jsem se, ve svých piškotech se začínajícím žralokem jsem to v plné síle nakopl v oblesti zámku dveří. Dveře vylítly i s pantama do půlky předsíně, vběhl jsem do bytu, v obyváku vidím krvavou ženskou ( později zjištěno několik tržných zranění na hlavě a v obličeji, zlomený noc, zlomené zápěstí a otřes mozku ) a vedle ní stál nasoptěný ožralý blb s kusem nábytku v ruce. No jak jsem běžel, tak jsem ho se stejnou razancí jako do těch dveří nabral hohou do oblasti hrudníku, kdy byť měl nějakých 100 kg, tak letěl přes půl obyváku. Doběhl jsem ho a snažil jsem se ho zpacifikovat a přiložit mu pouta. Asi po 10 minutách klasické přetahované na zemi, v kleče, ve stoje, kdy jsem dostal nepočítaně kopanců, různých úderů, se mě podařilo ožralu konečně za zády spoutat a dát mu takovou páku, že se mě nemohl vysmeknout. Rozhlížím se kolem sebe, kde mám kolegyni. No ona nikde - volám na tu napadenou ženu, kde mám kolegyni a ať ji zavolá. Ona vyšla z bytu a říká, ona asi někam šla. Nu což - vzal jsem svůj telefon, vytočil l. 158 a volám si pomoc na eskortu a lékaře pro napadenou ženu. Asi za 10 minut přijela jak OHS, tak RZS a s nimi s úsměvem přispěchala kolegyně, kdy se jí ptám, kde kurva byla. Představte si, že ta kolegyně mě řekla, že běžela pro baterku a zabouchly se jí dveře dole.
Proto říkám, jak vidím ženu u policie jinde než v kanceláři, tak se jí zdaleka vyhýbám.