Já k tomuto jen toto: nemíním zde nějak spojovat taktiku postupu ani připravenost hlídky s barvou útočníků. Drban jak drban.
První předpoklad je, že já, jakožto český četník a zákon, mám u sebe mimo jiné věci taky nabitou střelnou zbraň a nesmím dopustit, abych se v nepřátelsky se chovajícím davu ocitl v přímém kontaktu, jinak bych se s vlastní čízou mohl seznámit poněkud kua takříkajíc nechtěně.
Pokud se na mě hrne tolik lidí, jednoznačně je to situace, kde mám právo oprávněně pociťovat skutečnost, že útok na život a zdraví mé osoby bezprostředně hrozí a mám právo na nutnou obranu. Tohle musí každému četníkovi okamžitě proletět hlavou, nebo příští co bude mu proletí hlavou kulka z vlastní Čízinky.
Denverovy tlachy o posudcích nechte tomu blbovi, ať si si s nima vytře zadnici.
Pakliže z popisu nějaké té zapeklité situace přede mnou, kterou vidím a vnímám já a ne kua nějaký inspekčák, důvodně usoudím, že mi hrozí újma na zdraví, mám právo se bránit a to způsobem vždy důraznějším útoku. Tohle musí taky každý polda, co jde ven do rajónu, vědět okamžitě a vždycky. Musím mluvit jako zákon, proti zákonu se nedá diskutovat. Inspekčák ať si mele svoje, čím víc nařáchá chyb, tím líp pro mě. Nikdy inspekčáka neopravujte, ať si mele co chce. Nemluvte, ať mluví ti druzí. Kdo toho nažvaní moc, obvykle to celé projede.
Pakliže mého kolegu někdo násilím vytahuje z auta, nesmím zapomínat, že mu nechtějí dát určitě tady v to případku OTOvé hobla, ale že jeho kvér může během dvou vteřin spustit směrem k mé osobě. Naprosto jasně vidím, jak mu na něj sahají, na nic nečekám a prvního útočníka (bohužel nevhodným střelivem) dvěma ranami skládám na zem, pročež lehnou ještě dva za ním. Tak, aby nemohl dokončit svůj úmysl tasit kolegovu zbraň. Ne tak, aby s prostřelenou nohou na zemi v ruce s kolegovu zbraní střelil on mě do mé blbé hlavy.
Toto se stalo v Brně. Kluci pádem drbana na zem díky debilnímu nápadu střílet na nohy ztratili přehled o jeho poloze rukou a drban tasil a bác! Hlava, brada, zuby, zem!
Kluci, zapomeňte při použití zbraně na nějakou střelbu na nohy. Ani když do maníka nastřílíte celý zásobník, ani tehdy nikdy nezapomínejte, že on furt nemusí být zdaleka vyřazený z boje!!!! Že ještě hezkých pár minut může totéž udělat on vám. Žádná okamžitá pomoc, protože to okolnosti nedovolují, jak říká zákon. Mrtví totiž mají skvělou vlastnost a to tu, že nemluví. V Rusku to už dokázali, mrtvého umějí ještě třicet minut po smrti vyslýchat. Má to jen malou chybu, že ten mrtvý neodpovídá.
Je jen otázkou času, kdy takto amatérsky vedené zákroky skončí smrtí hlídky. Pořád je lepší, aby vás tři lidi soudili, než šest neslo. To je základní poučka policajta.
Tento zákrok dopadl pro policii dobře, ale jen proto, že drban nebyl tentokrát odhodlán dovést útok do konce. Ale takticky ho ti dva posrali, ztratili nad situací kontrolu. Jak píše Andras, kdyby se jim stalo ještě to co jemu a nebyl nikdo na dosahu, co pak?
My na venkově jsme na dosahu neměli nikdy nikoho. Pro nás byla taktika zákroku zcela jasná. My jsme byli poslední linie. Ustoupit nebylo kam. O to jsme to ale měli jednodušší.
Přeju hodně štěstí a ještě víc rozumu při takových patáliích.
