Ono by bylo hrozně hezké, kdyby věci byly takové, jaké se dělají. Ale nejsou. Západ už není dávno ten vzor, kterým býval ještě na přelomu století. Radovali jsme se, že jsme se zbavili komunismu a ona nás ideologie dohání ze strany, odkud by jí ještě před dvaceti lety nikdo nečekal. Každý jásal, že budeme patřit do Evropy a jak se budeme mít. Nic není zadarmo a za svoje peníze chce EU něco mít. V našem případě kolonii, u které není žádoucí, aby příliš rostla. Na příkladu Polska je dobře znát, že i navzdory Bruselu se ledacos dá, ale my máme vládu, jakou máme, takže pro nás období růstu na delší dobu skončilo.
Se situací u policie mají problémy i naše vzory. Třeba Německo a Rakousko. Kdysi země, kde byla i v demokracii vláda pevné ruky. Dnes, když nikdo necítí podporu státu, se lidem k policii nechce. Výhled na zlepšení žádný. Přitom Rakoisko i Německo platí. Není to jen o penězích.
Daně bude muset stát upravit. Babiš je sice prosťáček, ale pořád je chytřejší než většina těch, kteří vládnou teď. Když snižoval na 2 roky daně, bylo mu jasné, že nová vláda je bude muset dostat znovu na úroveň před covidem. Že v té vládě nebude, bylo asi celkem jasné.
Výběr daní je jiná kapitola. Za ODS a jim podobných byl výběr vždycky mizerný. Nebylo žádoucí, aby sponzoři museli platit. Teď je to stejné. Babiš vlastně neudělal žádné reformy. Jen zlepšil výběr daní a najednou bylo na všechno.
Nezaměstnanost ve státě je číslo, které platí pro celý stát. Lokálně může být situace jiná. Pro ty, kdo už ztratili kontakt s realitou na pracovním trhu. Když se vypíše výběrové řízení na místo uklízečky nebo prodavačky, přihlásí se 20 lidí. Když se bude hledat seřizovač CNC, nepřihlásí se nikdo nebo jeden. Ukrjainci konkurují hlavně těm méně kvalifikovaným, kterých je nejvíc.
Každému, kdo tu žije aspoň pár let, muselo být jasné, jak to je s jejich vítáním. Velké podniky potřebují převážně nekvalifikovanou sílu. Ta naše už si moc vyskakovala. Proto je každý rád bere. Filipínce, Srby a nevím koho ještě, poslali charakteři hned v roce 2022 rychle domů a začali je nahrazovat Ukrajinci. Ukrajina není jen tak pro nic za nic jedna z nejchudších zemí na světě. Na plnění norem ve fabrikách byla změna v kvalitě pracovní síly znát. Ukrajinci obvykle nejsou závislí na hospodářském výsledku. Mají jiné smouvy než naši zaměstnanci, kteří díky nim vydělají méně. Vím o více fabrikách. Neříkám, že je to tak všude.
Na druhou stranu příklad odjinud. Drobný podnikatel nabral Ukrajince za minimální mzdu. Dal jim i ubytování. Za postel platí nehorázné peníze a když mají málo, mohou si jít přivydělat. Bydlí přeci hned v areálu. Taky mi jeden programátor vyprávěl, jak mu dávají 120 Kč na hodinu. Tomu říkám kšeft. Kdo by je za těch podmínek nevítal.
A s tou kvalifikací bych to taky nepřeháněl. Jsou mezi nimi i dobří, ale Ukrajina je země neomezených možností. Koupit se dá všechno, takže třeba řidič náklaďáku neumí číst a psát. Zedník je vyučený za půl roku a podobně.
