CAOMHANACH [
2015-02-06 19:59:38]: On ten výcvik ale není jen o tom co tě baví, ale taky o tom, co tě nebaví, jeví se ti jako nesmyslné atd. což ovšem pokud ti to uniklo bývá mnohdy úmyslně, protože to je výcvik psychické odolnosti. Musíš se přemáhat, donutit, přizpůsobit.
Rozesmálo mě, jak píšeš, že na oběd jsou knedlíky a odpoledne fyzické aktivity. Rozesměju tě taky. Na vojně jsme šli na oběd, po kterém jsme běhali dvě kolečka kolem kasína. Což bylo asi šest až sedm kiláků. Na obědě jsi si nestačil jako třetí četa třetí roty třetího praporu ani sednout, polívku jsi zhltnul ve stoje u okýnka kde jsi vracel tácky, druhé jsi vyhdoil, z košíku jsi si nabral chhleba a nacpal ho za košili na holé tělo. Z jídelny se nesmělo mimo čaje nic vynášet!!! Nic nesměli vidět.
Pak se šlo na ten zrychlený přesun, samo v kanadách, maskáčích, košili, šedesátkovou blůzu jsme mohli sundat.
Běželo se na čas a čas to je doběh posledního!!!! Takže dva kryply z roty jsme vždycky táhli na smyka, byli hotoví s vyvrácenýma očima v sloup, jenom abysme to nemuseli podruhé, střídali jsme se.
Když se doběhlo, tihleti dva kryplové blili a my jsme si sedli, vytáhli ešusy s čajem, vytáhli propocený chleba zpod košil, který mezitím ztvrdnul na perník a ládovali jsme se. Měli jsme takový hlad, že nám to úžasně šmakovalo a měli jsme radost, jak jsme s poddůstojníky vymrdali. Tak si kudla nestěžuj na knedlíky. Postarej se o jídlo, zařiď si, zajisti, nebo chcípni! :D :D Přeju ti, aby tě to pořád tak bavilo.
XXX [
2015-02-07 12:46:52]: Jenže oni tohle nevědí, co je u PČR čeká. Výcvik, který je tak baví, nula. Nesmyslná práce den co den.
