Pár drobností k dění.
K zasažení osmi cílů pistolí na poměrně krátkou vzdálenost stačí střelci 2,6 – 9 sekund dle vyspělosti střelce. Časový rozsah je počítán pro výborného až průměrného střelce populace. Pokud se vám krátký čas bude zdát nereálný, zaskočte se podívat na soutěž v IPSC kde toto můžete vidět na vlastní oči. Z uvedeného vyplývá, že seberychlejší zásah policie nemá šanci na úspěch. Jediný, kdo může minimalizovat ztráty na lidských životech je ozbrojený občan, který se nachází v daném prostoru a čase a jehož si pachatel nevybere jako jednu z prvních obětí. Tedy paradoxně můžeme říci, že je naopak malá ozbrojenost občanů, která způsobila takovýto masakr. Pachatel se může vždy dostat ke střelné zbrani, neboť stále existuje černý trh s nimi.
Řadoví policisté v prvním případě musí :
a) Zajistit minimální možnost manévru útočníka ( nesmí například uniknout z budovy).
b) Zajistit prostor v okolí budovy, aby byly minimalizovány další ztráty na lidských životech, pokud by chtěl prostor v okolí budovy postřelovat.
c) Pokud zjistí, že je pachatel jeden a jsou ohroženy životy dalších osob v budově, měl by dle svých možností zvážit zákrok se zbraní, aby minimalizoval další ztráty.
Rychlost přesunu ZJ lze snížit rovnoměrným rozložením těchto sil v prostoru republiky a ne kde máme nějaké prostory vhodné k jejich dislokaci. Vrtulníková přeprava má výhodu v rychlosti, ale má některá ALE. V roce máme zhruba 200 letových dnů, jak budeme přepravu realizovat ve dnech ostatních. Rychlou reakci můžeme zajistit, pokud je připravený stroj k letu s posádkou ve stejné dislokaci jako ZJ, jinak se prodlouží o nejdelší dojezdový čas posádky či ZJ k umístění vrtulníku. Dva vrtulníky rychlou reakci po celé republice nejsou schopny zajistit. Vysadit můžeme policisty z vrtulníku i v místech, kde nemůžeme přistát a to slaňovacím výsadkem i s potřebnou výstrojí a výzbrojí. Padákový výsadek při využití vrtulníku je nesmyslem.
Sebelepší vybavení policie není zárukou kvalitního zákroku, to můžeme zajistit jedině v součinnosti s kvalitním výcvikem. Kvalitní výcvik vyžaduje dostatečný časový fond, kvalitní výcvikové zázemí, kvalitní instruktory, učebnice a výcvikové pomůcky, kvalitně zpracovaná koncepce a metodika výcviku. Koncepce musí vycházet z písemně zpracované taktiky zákroků, jinak je pouze hrubým odhadem a nemá pevné základy. Výcvik musí tvrdě uplatňovat didaktiku a teorii tréninku a ne jak tomu je běžně u policie. Limitou výcviku musí být vždy výkon v dané oblasti a ne jenom účast na výcviku.
Všichni řadoví policisté by měli být informováni o průběhu závažných zákroků v republice i s jejich vyhodnocením a zpětnou vazbou na taktiku a výcvik. Mlčení a zastírání další chyby nebude minimalizovat. Z chyb je potřebné se stále učit!
Pokud se zamýšlíme nad ochotou riskovat život či zdraví u policisty musíme si uvědomit, jak se společnost postará o jeho rodinu v případě smrti či vážného úrazu. Z platu si policista není schopen zajistit odpovídající pojištění při existenci rodiny na to má příliš nízký plat. Pokud bude mít poúrazové následky a nesplní zdravotní způsobilost bude od policie propuštěn. Potom je jeho jedinou šancí dobročinná sbírka. Jak se má zodpovědný člen rodiny zachovat, co je pro něj důležitější? ( Neberte průměrný plat policisty, ale opravdu ten průměrný u těch řadových, které se to riziko týká, managerovi hrozí jiná rizika.)
Běžně jsou řadoví policisté obviňováni z neschopnosti zamyslel se však někdo nad tím, kdo takový stav dopustil a kdo je za toto zodpovědný! Dočkáme se někdy odpovědi a skutečně profesionálního řešení? Doufat ve spasitele GIBS nemá smysl. Svoje schopnosti již prokázal v jiných kauzách!
