Alespoň na chvilku se všichni zastavme a vzpomeňme na všechny kolegy,kteří už nejsou mezi námi a kteří byli fajn kamarády. Ano,jsme tady,abychom lidem pomáhali. Že nám přitom vrchnost hází klacky pod nohy,jde v takových případech bokem... Obyčejní lidé,tedy zejména Ti,kteří potřebují naši pomoc a se kterýma přicházíme denně do kontaktu,to vědí. Věřte mi,že mi párkrát stačilo od těchto lidí slovíčko "děkuji" a byl jsem šťastný za to,že jsem mohl pomoci.(Možná se mi někteří divíte,ale je to tak...) Tak i já děkuji...Děkuji Tobě, mě neznámý zesnulý kolego za to,že jsi se snažil pomoci. Slova přísahy jsi naplnil do posledního slova.... Čest jeho památce! Matt. P.S.: Všem,kteří jste jej znali a zejména jeho rodině vyslovuji hlubokou a upřímnou soustrast. Vím,je to jenom fráze,ale i ta má svou váhu...
