Nějak sem se nemohl domluvit s PC, tak pokračuji dále:
Co se týká směnnosti, tak i na různých krajích je to různé. Někde jsou 12-ctky, někde 8-čky i 24-hodinové služby. U našich psovodů i dosahy. Co se týče pracovní náplně, tak se chodí se psama na "chaty", cvičí se na stopy, s kolegama na revír, zadržení, hlídají se hokeje a pod. A jak psala ike: jezdí i na závody a soutěže. Není to celý výčet, jak sem psal dřív, nejsem psovod.
No a právě ty zkušenosti taky nabírám, protože jsem celý život žil v paneláku a žádného psa nikdy neměl. I toto jsem řekl vedoucímu psovodů, protože vymýšlet si něco, co není pravda je dobrá cesta do pekel. Mojí jedinou devizou tedy je, že něco o policejní práci už vím. Je dobré před vstupem k psovodům o této práci se psem něco vědět, takže ta tvoje kamarádka je také dobrý základ.
Mě zase kamarád psovod radil: protože nemáš zkušenosti se psem, tak choď na cvičák, dívej se. I díváním se něco naučíš. Tedy aspoň nějaké základy. No občas (teprv začínám) k nim zajdu a sbírám zkušenosti při výchově.
Dále je také rozdíl, mezi služební a sportovní kynologií.
Co se týče počtu psů, záleží, jaké máš možnosti umístění psa. Ti, co mají rodinný domek jsou na tom o dost lépe. Kolega má svého psa, pak staršího služebního, který bude dosluhovat a cvičí mladého, takže dohromady tři. U nich není problém brát si služebního psa domů, naopak je to dobré k navázání lepšího kontaktu se psem. Druhá věc je, jak se snáší s tím "civilním". Ti jeho dobře.
Pokud jde o ten "smrad", jde to řešit sprchou, samozřejmě. Kamarád, který bydlí mimo město si k jejich převážení pořídil druhé auto - staršího pick-upa, protože po nějaké době jeho auto pejskama dost načichlo a po několika letech to jde už znát.
S věkem si nelam hlavu, já k PČR nastoupil ve 23 letech a teď mám 30 a rodinu. No a to je další věc: pokud jsi sám, nebo svobodný a partnerka je schopná ti psa tolerovat, tak po svatbě a s děckama už to taková sláva asi nebude. Protože starat se o rodinu a pak ještě psa taky není zas taková sranda. Ale pokud si to dobře rozvrhneš a máš štěstí na partnerku tak to jde taky v poho. Já jen, že je rozdíl mezi svobodným, bezdětným a ženatým se závazky :) Musíš do budoucna počítat i s dětmi, protože to není práce, od které se jen tak odchází, protože i děti, ačkoliv se to na první pohled nezdá, tvou práci ovlivní. Ono totiž v policejním životě je spousta rozvedených policistů a to se týká všech složek. Tato práce je v drtivé míře práce hlavou. Ale už dost pesimismu :) Jak psala ike: tato už není jen práce ale životním posláním a při ní potkáš i spoustu kamarádů a známých a v podstatě se učíš celý život :)