Je slutečné smutné, když policisté, kteří slouží roky dostanou medaili buď se zpožděním či vůbec. je otázkou, zda je to způsobeno jejich přímými nadřízenými (s personální pravomocí), těmi ještě výš nebo prostě "jenom" tím, že sice kdysi kdosi slíbil medaili za věrnost všem a pak zjistil, že jich tolik nemáme. Způsob jejich předání je mnohdy alarmující, to je fakt. Ale o čem to svědčí? Že v mnoha případech se najdou vedoucí, kteří jsou natolik krátkozrací, že nedokáží oceněnému ani slušně potřst rukou a říct něco příjemného. Místo toho mu jí předhodí a sdělí - na užij si to. Vůbec není rozhodující, na jaké úrovni se tento vedoucí nachází, podstatné je, jak to udělá, i když medaili by měl předávat asi šéf s personální pravomocí, o tom není jistě diskuse. Tak jako tak, podobnými chytrými gesty a průpovídkami význam takovýchto ocenění ještě více devalvují. Človek si pak přečte názory ve smyslu - na aukru se to alespoň bouchne, dám to dětem na hraní, je to z mizerného kovu. Pár takových lidiček také znám a legrační je, že když pak mají někam vyrazit ve stejnokroji, najednou jí těm dětem seberou, nebo si drbou hlavu že ji kamsi střelili a shání alespoň stužku, aby bylo co na stejnokroj dát. Nebo je to potom fakt, a pak je to o to smutnější. Policie má propracované systémy jak někoho potrestat, ale jak odměnit a motivovat značně pokulhává. Vizí by mělo být, snažit se přistihnout lidi při tom, co dělají dobře, nikoliv naopak. A za to je odměňovat třeba i medailemi a odznaky.
