:-) Lukáši,
musím přiznat, že i sveřepá Petruna musela při čtení Tvého článku slzy zamáčknout.
Pro okolí sice "házím patky", že mi odchod od policie vadit vůbec nebude a sama sebe v toto tvrzení přesvědčuju s tím, že lituju dne, kdy jsem k policii nastoupila. Jsou to ale jen kecy, protože se na ta léta nedá a nechce zapomenout.
Závěr je ovšem také nezapomenutelný - podrazila mě právě ta moje rodina. Tím nemyslím jen vedení, ale i mé blízké kolegy, za které bych kdysi dýchala a, s nadsázkou, život položila.
Jak mi ale řekl jeden kamarád "civilista".
Vy policajti jste divní pavouci. Právník podrží právníka, doktor doktora, politik politika, ale Vy, Vy klidně vrazíte kolegovi kudlu do zad.
Vše je o lidech a bohužel, líp už bylo. Alespoň mě určitě.
Díky Ti.
Petra Lhotáková
