Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Liptaňská tragédie (REDAKCE)

Liptaňská tragédie
Pamětní deska obětem liptaňského incidentu
Foto: Martin Glejtek

Server Policista.cz přinesl již několik článků, vztahujících se k, pro Československo tragickému, září 1938. K dalším smutným epizodám této pohnuté doby patří i události v obci Liptaň, kde členové Sudetoněmeckého Freikorpsu 22. září 1938 zcela nemilosrdně zavraždili dva příslušníky četnictva a čtyři příslušníky finanční stráže.

Autor: Pim Burger
Publikováno: 04. 10. 2009
zpět na článek

 
Nejste přihlášen.

Do komentářů je možné vkládat obrázky umístěné kdekoli na internetu a videa z youtube.com; stačí před odkaz, na němž je obrázek/video umístěno, vložit příkaz IMG:/YT: (tedy například takto – IMG:https://www.policista.cz/files/obrazek.jpg, respektive YT:https://www.youtube.com/watch?v=v54xqBRqWFA).

Vložené komentáře mohou být skryty, pokud budou zcela mimo téma, nebo odstraněny, pokud budou v zjevném rozporu s právním řádem ČR, s „Pravidly a podmínkami používání stránek a uživatelského profilu na serveru policista.cz“ či s dobrými mravy.


Poslat zprávu PIM-BURGER 21:42:37 04. 10. 2009
Pim Burger.jpg
Generační špunt Počítám, že je to sovětská mapa z roku 1934...:-))Zakarpatská Ukrajina je ruský, potažmo sovětský název pro tuto oblast (je ale pravda, že to snad používali i ukrajinští nacionalisté). V roce 1945, když jí pan Dr.Beneš tak krásně odevzdal našemu vzoru, tak dokonce jméno Podkarpatská Rus nesmělo být nikde vydáváno v novinách - i když vzhledem k faktu, že na ministerstvu seděl soudruh Kopecký, tak to nebyla zase tak velká práce... P.S. Možná, že kdybys svoje děti nenechával propadávat, tak bys s nima pak nemusel stát na pracáku...:-))

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu GENERACNI-SPUNT 20:39:12 04. 10. 2009
default.png
....! ...a já jsem si to myslel, že nějaký fanatický antibolševik na tom pomníku najde nějaký chlup. Mít moje děti takovýho učitele dějepisu jako je pan P.K., tak je raději nechám propadnout!

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu GENERACNI-SPUNT 20:13:56 04. 10. 2009
default.png
re Pim Burger Pime v čem vidíš problém se Zakarpatskou Ukrajinou, a Podkarpatskou Rusí. Oba názvy jsou používány ještě dnes ( i v nabídkách cest kanceláří!). Že by pro nějaké nostalgiky??! Rozdíl je pouze v tom, že v době „Podkarpatské Rusi“ byl Vídeňskou arbitráží cca v listopadu 1938 připojen Chust. Což vzhledem k silně multi etnickému městu nebyla žádná výhra. Jo a mám starou mapu z roku 1934, a je tam také uvedena Zakarpatská Ukrajina, s hlavním městem Užgorod.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 19:52:38 04. 10. 2009
Pim Burger.jpg
Hammer, Generační špunt Souhlasím, bránit jsme se měli. I když má Generační špunt výjimečně pravdu, že naše obrana byla koncipována tak, abychom zadržovali a ustupovali s tím, že nám přijde na pomoc Francie a SSSR (popř. spojenci z Malé dohody). Francie by vzhledem k Mnichovu nepřišla a jak pomohl SSSR Polsku všichni víme. Dále tu byl další nepříliš dobrý faktor a tím byla německá, maďarská a polská menšina, která příliš loajality nepobrala. Ale stejně jsme měli bojovat. Generační špunt Neodpustím si uštěpačnou poznámku - vůbec se nedivím, že nazýváš Podkarpatskou Rus Zakarpatskou Ukrajinou. Sice nevím, zda to děláš úmyslně, ale každopádně to ledacos vypovídá. Co se týče toho pomníku, tak mě to na začátku také zarazilo, ale všimni si, že tam nikde není zmíněno ani četnictvo, ani finanční stráž a ani SOS. Ale jen obránci vlasti. Navíc se tam píše o fašismu, což je nepřesnost, protože fašismus byl v Itálii. Ale i tak to samozřejmě oceňuji - někdo si s tím dal asi hodně práce, aby to prosadil.No a přestože jsme asi nebyli schopni se bránit německé přesile, tak s polskou armádou bych nás asi nesrovnával. Tu jsme převyšovali jak technicky a organizačně, tak morálně.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu GENERACNI-SPUNT 16:28:14 04. 10. 2009
default.png
re Hammer Hammere, i když nám jistě nechyběla odvaha bránit republiku, tak z vojenského hlediska jsem „sami“ neměli šanci bránit se dlouho bez podpory Západu.V r.1938 jsme na Hitlera již vojensky neměli. A to ať z hlediska techniky tak s ohledem na početní stavy armády. Česká Maginotova linie byla rozestavěná a v komplexu nefunkční, ostatně měla jen úlohu pozdržet útočníka než se přeskupí vojska Západních spojenců.Pomoc SSSR byla smluvně podmíněna pomocí Francie (tak že viz.Mnichov). Několik stovek Jugoslávců, kteří veřejně deklarovali ochotu nám pomoci by nám moc nepomohlo. A k tomu „bohatému“ Česku a Moravě v té době patřilo také zaostalé agrární Slovensko a Zakarpatská Ukrajina. Je to jistě zajímavý článek. Jen se pozastavuji na tím, (ve světle negativních komentářů některých zdejších “historiků“), že se v r.1988 stavěli pomníky padlým přísl. prvorepublikových ozbrojených sborů! PS., nevím jak dalece jsou to kecy, ale vycházím z racionálních statistik, a také i z toho, jak zakrátko dopadlo Polsko, které se z hlediska výzbroje až zase tak moc nelišilo od ČSR. Obojí bylo budováno pod zkostnatělou doktrýnou francouzského Gen.štábu.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu HAMMER 15:02:40 04. 10. 2009
default.png
čest a sláva padlým hrdinům a věčná hanba tomu, co vzal skvěle vycvičené, připravené a vyzbrojené armádě možnost se ctí hájit vlastní svobodu. Národ, který není ochoten svoji svobodu bránit, si ji ani nezaslouží. Nebylo však dosti vydání republiky do rukou fašistů, Beneš vydal republiku i do rukou komunistů. Tatíček Masaryk prostě umřel příliš brzo. PS: a nechtějta tady někdo vykládat kecy jak špatně bychom dopadli kdybychom bojovali. Přečtěte si napřed Fall Grun, který byl posláním Wehrmachtu na jatka a vězte, že Hitler mimo něj neměl žádný plán B na poražení bohatého Československa, zatímco jemu se hospodářství hroutilo.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PETR-KLINOVSKY 12:35:41 04. 10. 2009
default.png
Poděkování Za redakci Policisty.cz bych chtěl autorovi poděkovat za výborný a zajímavý článek. Petr Klinovský

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio