Pocta válečnému hrdinovi (REDAKCE)

Ilustrační
Foto: www.lznamest.army.cz

Dne 17. října 2009 se pod patronací obce Běleč ve spolupráci s Četnickou pátrací stanicí Praha, o.s. a serverem Policista.cz koná slavnostní odhalení pamětní desky československému četníkovi a hrdinovi Bitvy o Británii Jaroslavu Kamarádovi u příležitosti 100. výročí jeho narození. K slavnostnímu odhalení dojde před Obecním úřadem v Bělči v 11 hodin.

Autor: Pim Burger
Publikováno: 09. 10. 2009
zpět na článek

 

Nejste přihlášen.

Do komentářů je možné vkládat obrázky umístěné kdekoli na internetu a videa z youtube.com; stačí před odkaz, na němž je obrázek/video umístěno, vložit příkaz IMG:/YT: (tedy například takto – IMG:https://www.policista.cz/files/obrazek.jpg, respektive YT:https://www.youtube.com/watch?v=v54xqBRqWFA).

Vložené komentáře mohou být skryty, pokud budou zcela mimo téma, nebo odstraněny, pokud budou v zjevném rozporu s právním řádem ČR, s „Pravidly a podmínkami používání stránek a uživatelského profilu na serveru policista.cz“ či s dobrými mravy.

PIM-BURGER 12:34:54 11. 10. 2009

Odpověď

Dennis Díky za zajímavé informace a souhlasím, že s označením J. Kamaráda hrdinou Bitvy o Británii je to nepřesné, pokud existuje něco jako oficiální seznam účastníků. Bral jsem to ze svého v tomto ohledu laického pohledu. Byl v době Bitvy o Británii v řadách britského letectva? Byl. Tudíž ho lze za hrdinu této bitvy označit. Pokud jde o první operační let v roce 1942, tak je to nesmysl. A to z jednoho prostého důvodu. Už v roce 1941 obdržel medaili Za chrabrost, první Československý válečný kříž 1939 obdržel 16.2. 1942 a druhý o měsíc později 23.3. 1942. Neznám bohužel podrobnosti, ale pochybuji, že by to dostal jen tak ze srandy, protože nastoupil k letectvu. Na druhou stranu si nemyslím, že by to bylo za události v Československu nebo ve Francii, protože na to už byl v Anglii příliš dlouho, aby to dostal s takovým zpožděním. Navíc nevím, jak ve Francii, ale v Československu byl sice zapleten do odboje, ale že by hrál nějakou významnější roli? To asi ne. Vím, že tiskl a rozšiřoval časopis V boj. V řadách SOS si pak také párkrát vystřelil u Jetřichovic na Děčínsku. Ale ty kříže pak musel dostat za něco v Anglii. Jinak mě zaujaly tvé informace a pokud bys chtěl, zmapoval jsem částečně i jeho poválečný život. Ten je koneckonců popsán i v původním článku Na zemi i v oblacích, zveřejněném také na těchto stránkách. Kdybys chtěl podrobný 12-ti stránkový životopis, ozvi se mi na Pimburger@yahoo.de. Rád bych se nechal víc poučit, co se týče zahraničních letců. Jsem obeznámen spíše s četnictvem. Pokud jde o jeho fotografie, brzy mi snad bude přístupných 50 snímků od jeho příbuzných plus snad jeho operační deník nebo tak něco. Jak říkám, v těhle věcech se příliš neorientuji. Pokud jde o datum a rok úmrtí, vychází Jiří Rajlich a nejspíše i ostatní z článku v Kanadských listech, kde byl zveřejněn právě tento rok. Odkud a jak se tam dostal z Jihoafrické republiky, jsem bohužel nevyzjistil. Matrika na Kladně uvádí jako rok úmrtí 1976 bez data. Je samozřejmě také otázkou, odkud tuto informaci mají oni, ale jelikož je to jediná informace, kterou jsem viděl osobně, tak jí považuju za důvěrnější, než literaturu.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

DENNIS 04:14:10 11. 10. 2009

Odpověď

A ještě :-D Tak jsem si dal práci: První operační let (toto slovo bych si dovolil zdůraznit) v II. světové válce vykonal W/O Kamarád v posádce Sgt Špačka dne 12. srpna 1942 (Wellington KX-R HF589), Vzlétli v 11.42 s úkolem "dorazit" dříve napadenou ponorku jinou posádkou, bez výsledku. Další op. let 16. srpna atd... (Pokud jsem se spletl, rád se nechám opravit, ale toto je o J. Kamarádovi první zmínka v deníku 311 perutě). Co se týče Francie, u GC I/5 sloužili jako letecký personál během celé fr. kampaně tito letci: Burger, Hamšík, Kothera, Morávek, Muller, Peřina, Řezníček, Vašátko, Vašek, Vrána a Vybíral, ale pokud se bavíme o pozemním personálu, to je jiná: Cpl. Jaroslav KAMARÁD, Kopecký, Frýba, Sýč a Pazourek. Za mylné uvedení, že nebyl ve stavu Francouzského letectva se omlouvám, nenapadlo mě podívat se i do záznamů pozemního personálu. Stejně tak bitvy o Anglii se technicky vzato nemohl účastnit... Za 1/ Není uveden na oficiálním seznamu účastníků bitvy o Británii (Battle of Britain Association), za 2/ čs. 312 st. peruť byla zformována dne 29.8.1940 a za operační (bojeschopnou) byla uznána 2.10.1940 (tedy Bitvy o británii se opravdu zúčastnila, avšak Jaroslav Kamarád opět působil jako člen pozemního personálu. Až později se přihlásil do výcvikového programu pro létající personál a byl následně zařazen k 311 čs. bom. peruti. Co se týče fotografie, publikace "Welingtony nad Biskají" Miroslav PAJER, str. 224 foto posádky F/Sgt. Styblíka (Je na ní pravděpodobně v té době už P/O Kamarád). Další odkazy na foto dodám později, není jednoduché fotografie nalézt (ať žije megabordel v archívu či mě dostupných publikacích). Výše uvedeným textem nijak nesnižuji zásluhy a statečnost J. Kamaráda, a můj obdiv mu stejně tak plně patří jako komukoliv jinému z těchto našich předků. Jen rád uvádím informaci na pravou míru a tak, jak se staly (jak je mám dle informací z více zdrojů ověřeny). A poslední bod, datum úmrtí. Zásadně nečerpám jen z www stránek. Stejné datum (a info) je v publikacích např. Miroslava Vilda, Františka Fajtla, J. Rajlicha, Johna Sigmunda či v osobní kartě příslušníka RAF (po doplnění). Zde se shodně uvádí blíže nezjištěný den ani místo, jen pravděpodobně rok 1970. Dále je s podivem, že ve jmenném seznamu příslušníků čs. letectva před přesunem z VB do ČSR jméno Kamarád naprosto chybí (zdroj: VHA, ČsL VB karton č. 120, 302/C - 3b/1/12). Taktéž není ani v seznamech jiných mě dostupných a jeho poválečný život je pro mne záhadou :-(.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

PIM-BURGER 13:20:58 10. 10. 2009

Odpověď

Out Fotografie snad brzy budou. Co se týče účasti v bitvě, tak je to opravdu jen otázka pohledu. Navíc je pravda, že nevím, co tam dělal přesně, neb tyto záznamy jsem neviděl. Ale byl tam. Já bohužel doma tyhle knížky nemám, tak jsem to nemohl projít celé - a právě jmenný rejstřík je snad právě v tom 7.díle. Každopádně se shodneme na tom, že je dobře, že mu bude pamětní deska odhalena. Avšak hlavní zásluhu na celé věci nese starosta obce Běleč Jiří Rohla. Policista.cz a Četnická pátrací stanice Praha, o.s. jsou spíše jen taková technická podpora - avšak nezanedbatelná samozřejmě.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

OUT 13:10:29 10. 10. 2009

Odpověď

Každopádně je velmi potěšující, že policista.cz a Četnická pátrací stanice Praha připravili takovýto akt s odhalením pamětní desky. Určitě i spousta občanů oné obce nemá o J. Kamarádovi ani potuchy. Takto trošku vystoupí z neznáma. Budu rád, když zde potom redakce uveřejní nějaké fotky ze samotného aktu odhalení.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

OUT 13:05:22 10. 10. 2009

Odpověď

Pim Určitě nemás zač, dalo mi to trošku zabrat, vzhledem k tomu, že v těchto dílech není rejstřík jmen. Neber to zle, ale za účastníka Bitvy o Británii bych ho rozhodně nevydával pokud se jí "účastnil" jako pozemní personál. Prostě a jednoduše se to tak nedělá a pokud je někde u někoho nápsáno, "...byl účastníkem Bitvy o Británii" bere se to tak, že se jí účastnil jako pilot. Oproti všem tvrzením se Bitvy o Británii účastnilo 88 Čechoslováků, stíhacích pilotů v řadách 310. a 312. stíhací perutě anebo v řadách britských či polských perutí. Pozemní personál se těchto statistik nezahrnuje, protože jinak by to číslo bylo mnohonásobně vyšší. Každopádně Kamarád hrdina byl, to naprostý souhlas. Je jen škoda že není nikde aspoň jedno jediné foto, aspoň jsem ho nenašel.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

PIM-BURGER 12:03:21 10. 10. 2009

Odpověď

Oprava ...do 24.5. 1941 samozřejmě.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

PIM-BURGER 12:01:58 10. 10. 2009

Odpověď

Out Díky za nalezení v knize, o tomto incidentu jsem skutečně nevěděl. Text je přebrán z mého původního článku. Pokud jde o tvé otázky, tak datum úmrtí je neznámé i pro mě, ale rok úmrtí je uveden v matrice města Kladno. Jaroslav Kamarád sloužil v době Bitvy o Británii ve stavu 312. perutě v Duxfordu (od 5.9. 1940 do 24.5. 1940). Jaroslav Kamarád nebyl stíhač, ale Bitvy o Británii se tak účastnil (byť asi jako pozemní personál) a myslím, že za hrdinu ho označit lze-i vzhledem k jeho pozdější službě. Ale uznávám, že mě v tomto ohledu lze uslovíčkařit. Zdrojem pro článek byly všechny kvalifikační listiny Jaroslava Kamaráda, matrika města Kladno a výpověď příbuzných Jaroslava Kamaráda.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

OUT 11:50:42 10. 10. 2009

Odpověď

Jinak ještě dodám, že s velkou pravděpodobností šlo o ponorku U-665 která byla druhý den definitivně potopena letounem Whitley a všech 46 mužů posádky zahynulo. S největší pravděpodobností však již byla poškozena od útoku W/O Styblíka.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

OUT 11:45:53 10. 10. 2009

Odpověď

J. Kamarád Dennis asi vycházel ze seznamu pilotů na www.tmavomodrysvet.cz Zde je skutečně uvedeno jako datum úmrtí rok 1970. Měsíc a den neznámý. Samozřejmě se možná pletu, ale myslím si, že se J. Kamarád Bitvy o Británii neúčastnil. Čistě informativně by mě zajímal zdroj ze kterého autor článku vycházel a u které perutě sloužil v období Bitvy o Británii. Kamarád nebyl stíhací pilot a pokud sloužil u 311. československá bombardovací peruťě od počátku jejího ustanovení tak si myslím, že se Bitvy o Británii účastnit ani nemohl. Avšak trošku jsem včera večer zapátral a našel jsem údálost které se Jaroslav Kamarád účastnil a která není zmíněna ani zde ani v předešlém článku z dubna, takže jí možná redakce ani autor nezná. Jednalo se zřejmě o jednu z nejúspěšnějších akcích (ne-li nejúspěšnější) Jaroslava Kamaráda za celou válku. Dne 21. března 1943 v rámci operace Enclose (šlo rozsáhlý protiponorkový zátah v Biskajském zálivu) osádka Wellingtonu Mk.IC Z1147 (G) W/O Miroslava Styblíka zaútočila na německou ponorku přibližně 400km západně od přístavu Lorient. P/O Jaroslav Kamarád byl členem posádky jako přední střelec a byl to právě on kdo zpozoroval na hladině německou ponorku. Následně byla ponorka při poměrně nebezpečném útoku z výšky pouhých 17 metrů nad hladinou moře zasažena hlubinnými náložemi a poškozena, alespoň dle svědectví posádky kdy viděla po výbuších olejovou skvrnu unikající z ponorky. Poškození však nebylo ofiálními místy uznáno. Lze ale konstatovat, že útok byl proveden jen díky pozornosti Jaroslava Kamaráda který na ponorku upozornil. Což už ke konci patroly a vzhledem k tomu jak dlouhé, nudné a vyčerpávající tyto patroly byly, bylo skoro nadlidské. Více, včetně osobního popisu radiotelegrafisty Milana Jakubce viz. Jiří Rajlich, Na nebi hrdého Albionu 4. část (1943) str. 149-150.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

PIM-BURGER 23:13:15 09. 10. 2009

Odpověď

Dennis Jaroslav Kamarád zemřel v roce 1976 pravděpodobně v Jihoafrické republice, pokud jde o jeho službu u francouzského letectva, tak 1.6. 1940 byl přemístěn k doplňovacímu středisku čs. letectva v Bordeaux a 4.6. 1940 k francouzské jednotce GC 1/5 Saint Dizier. S touto jednotkou pak odjel 21.6. 1940 do Afriky, kde z ní byl 5.7. 1940 propuštěn a odjíždí s transportem štábního kapitána Dudy z Casablancy do anglického Cardiffu.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)

O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky Nastavení cookies

tvorba www stránek emocio