JUNIS [
2011-09-22 20:54:18]: Bože Růžo! Místní a osobní znalost není Community policing!!!!! To zaprvé.
Za druhé a to hlavně a to mi strašně vadí, jací tuúpci jsou policejní manageři: proč tomuto stylu práce starých českých četníků říkáme anglicky?
Víš co to je ta zatracená Community policing? Část z toho stylu můžeš každé pondělí vidět v Četnických humoreskách, ale pátračka je už jednotka, která řeší napadené, nedělá prevenci. Jen si všimni jejich chování k lidem a porovnej to s chováním kolegů kolem sebe.
Takže jak pracovali staří četníci, co jsem od nich slyšel osobně:
- měl svůj rajón, ale v noci sloužil třeba jen jeden nebo dva na celý okrsek. Měl svoje služební jízdní kolo nebo šel pěšky, ale za noc musel dát pět vesnic okrsku. V hospodě mohl dát pivo, sedl si s místníma a už to šlo: co, kdo, jak kdy, po čem se pátrá, pobavil se někde bokem dvě ulice dál s důvěrníkama (oni jim říkali jaksi jinak ale to jsem si nezapamatoval, pardon), a šel dál. Ze služby se tak vracel k ránu kolikrát skoro klikatě. Samozřejmě to byl Pan Četník a nebyl pro lidi ožralý, jen unavený. To ještě popíšu.
V rajónu vždycky proběhla návštěva starosty, faráře, organizací které mohly nějak pomoci jako pošta, charita. Co policie má pro ně, co oni pro policii. Když měl starosta, pošťačky, hlídači ve fabrikách atd atd. problém, četnictvo se tím zabývalo a podalo o tom, jak věc vyřešilo zprávu. (kdyby jsi to neznal, jsou to čtyři body získávání informací od občanů). Přímo dotyčné osobě a to vždycky osobně a lidským jazykem. Jenže on navazoval na svoje předchůdce, kteří s těma lidma taky jednali takto, takže on věděl o všem, co se v rajonu šustlo a mnohdy dřív, než se šustnout vůbec stačilo. Nedělal nic jiného než chodil a mluvil s lidma. V krámech měl jednoho důvěrníka za druhým, na nádražích, v hospodách... Byli pachatelé, byly i skutky mrzké, ale ne v super míře jako dneska. Byla zavedena přísná ale vyzkoušená pravidla a lidi si ta pravidla chránili a četnictvo brali zcela jinak než ho berou dneska.
Teď (píšu to sem už opakovaně) takový případ:
- jako mladý četník měl svoji první službu, noční, byl sám a v Lanžhotě byly hody!!!! Než stačil vyjít na obchůzku, telefon, hromadná rvačka v hospodě. "Na místě už to jelo na plné pecky. Kroupy ještě nebyly uvařené a křiváky už lézly do žeber. V chumlu, který se motal na zemi jak hnízdo chobotnic bylo asi třicet ruk a o něco víc nohou, protože tam byly i nohy od stolu." Zdeněk Galuška v trochu spisovnější formě. On jako mladý četník rvačku obešel k muzikantům, nechal zahrát tuš, rvačka přestala, on vzal mikrofon a řekl: "jménem zákona, tůto zábavu týmto rozpůšťám!" tak jak to píšu. Na to strhl z ramene karabinu, namířil ji proti davu a natáhnul závěr! Podotýkám, že karabina byla ostře nabitá, vzor 33, ráže 7.92x57 Mauser, co by prošila pět lidí za sebou jak malinu. Dav vyrazil dveře i s futrama, jak jeli všichni ven.
Věřím tomu, že by tohle mohl někdo akční udělat i dneska.
A teď jak to dopadlo tehdy s ním: Za toto dostal napřed pochvalu od bezprostředního nadřízeného a svoje první povýšení za příkladný postup od krajského!
V rajónu měl tímto skutkem okamžitě neskutečnou reklamu a respekt.
Jak by tohle dopadlo s dnešním policistou? Rozhodně by to neskončilo trestním stíháním, ale rovnou blázincem. Takový je rozdíl mezi tím, co dlouhodobě od roku 1948 dodnes pácháte jako čárkomani a tím, co byste páchat měli jako četníci. Tam je zakopaný pes.