Možná mám odslouženo moc málo, ale vnímám to celé trochu jinak.
To, že pomůžu někomu něco najít či zařídit, beru jako samozřejmost a během pár minut nic takového dál neřeším. Přece jenom za den člověk takto pomůže několikrát. Patří to k naší práci, jelikož občané ve většině případů nikoho jiného než nás nemají.
Třeba situaci, kdy máme na útvaru pachatele, vnímám přesně opačně. Jsem rád, že ho máme v kleci a hned se věci kolem něj zpracovávají podstatně lépe, něž kdyby to byl jen neznámec. Dělá mi dobře, když zavolám majiteli dloublého RD či OA a řeknu mu, že máme pachatele a musíme tento skutek donabrat.
Pokud mám dělat s pachatelem veškeré úkony, nejlépe když jsem se na jeho odhalení taky podílel, nejenže to beru jako úžasnou školu, ale navíc mám pocit, že práce má nějaký výsledek a někam vede.
Když pak na konci dne, jak píše Lukáš, ryju držkou v zemi, jde se mi spát úplně jinak, než když nabereme X dloublých RD, RCH či OA a pachatel je neznámý.
Zkušený policista mi řekne, spoustu "ale". Jen v tomto textu vidím argument, že pokud nějaká fetka něco odcizí nebo poškodí, pro majitele je ve většině případů výhodnější, když se na něj nepřijde, protože z pojišťovny peníze dostane, z fetky nevysoudí ani floka. Nemluvě o tom, jak to dopadne, když pak člověk po X skutcích dotyčnou fetku potká na ulici a ten se mu směje do očí.
Našlo by se toho spoustu dalšího, ale vždycky si říkám, že člověk by měl řešit jen to, co nějakým způsobem může ovlivnit. Pro nás je povinnost pachatele chytit, provést úkony dle tr. řádu a předat jej k potrestání. Potrestání už ale není v naší režii, ale v režii soudu. To by pak člověk nemohl dělat nic, kde patří mezi jeden z článků určitého aparátu.
