Stanovisko k fámám - 13. 09. 2007
Stanovisko k některým fámám ve vztahu k zákonu o služebním poměru
V poslední době se k některým již notoricky známým pověstem, jež kolují mezi příslušníky bezpečnostních sborů jako „zcela zaručené“ informace o úpravě výsluhových nároků, přidaly fámy další. První z nich se týká údajného zdanění výsluhových nároků, respektive odchodného a výsluhového příspěvku. Ke zdanění má dojít v souvislosti s přijetím nových zákonů, jimiž se má realizovat reforma veřejných financí.
Srovnejme tuto informaci se skutečností. Návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v části první, věnované změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, neobsahuje jakoukoli změnu ustanovení § 4 odst. 1 písm. o), jímž jsou od daně osvobozeny výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů.
Druhá fáma se týká zjišťování průměrného měsíčního služebního příjmu, který se uplatňuje při poskytování služebního příjmu ve zvláštních případech podle § 124 zákona o služebním poměru, například při čerpání dovolené nebo služebního volna. Mezi příslušníky se hovoří o tom, že se průměrný služební příjem zjišťuje tak, že se za základ bere odsloužená doba v rozhodném období, včetně služby přesčas, za níž se podle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru neposkytuje služební příjem.
Nyní srovnejme platnou právní úpravu. Z ustanovení § 95 odst. 4 zákona o služebním poměru vyplývá, že „Zjišťování a používání průměrného služebního příjmu je upraveno zvláštním právním předpisem.“. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jeho ustanovení § 353 stanoví, že průměrný služební příjem zjistí bezpečnostní sbor z hrubého služebního příjmu zúčtovaného příslušníkovi k výplatě v rozhodném období a z odsloužené doby v rozhodném období. Za odslouženou dobu se považuje doba, za kterou příslušníkovi náleží služební příjem. Dojde-li ke zúčtování služebního příjmu za službu přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato služba vykonána, zahrnou se do odsloužené doby také hodiny služby přesčas, za které je poskytnut služební příjem.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že nemůže docházet ke snížení průměrného měsíčního služebního příjmu v důsledku zahrnutí neplacené služby přesčas do odsloužené doby v rozhodném období.
JUDr. Petr Tomek, místopředseda NOS PČR
