čekatel prosím rady

pan XY musí být ale dáreček :D :)

Jo, řehtá se tomu dobře, ale nesmíš to zažít. Mimo těch vypitých čoček.

On klučina nastoupil, hnedka první noční ho učili staří kusi zastavovat auta. Prostě tak a tak zastavíš auto... zasalutuješ, ruka mocně ke štítku čepice, jsme četnictvo, tak to musí vypadat, pozdravíš dobrý večer... kůůůrvááá jasnééééé?

Jo jo jo!

Zastavuje první auto, borec zastaví, mezulán nastoupí za přední dveře řidiče jak má, dobrý večer pane řidiči.... Švih rukou ke štítku, prásk si do brýlí, sklíčko šup na kostky a šváác. Na tisíc střepů.

Nějakou dobu chodil bez jednoho sklíčka a samozřejmě to budilo " na faře" obrovskou pozornost veřejnosti. Prostě do té doby nikdo na něco takového jako jednosklíčkového policajta nebyl zvyklý. Už ty brýle nikomu tehdy neseděly k uniformě.

Vedoucí vytáhl svoje "žluté nebezpečí", zapsal si do notýsku pro toho mamlase úkol na porady - předložit opravené brýle. Maník ještě ten den měl komentáře, že ta vyzobaná slunečnice v optice mu to málo ohulila... On vám došel do té optiky u nich doma a starší paní řekl, že mu brýle málo ohulila , aby tomu ohulila tentokrát pořádně. Prej na něj hleděla tak, že kdyby pohled vraždil, byl na krychličky.

Na poradách vedoucí listoval "žlutým nebezpečím" a jednoho po druhém poctivě zesměšňoval, urážel, ponižoval nebo měl nějaké jízlivosti. On se totiž slušně chovat neuměl. Pak došel na našeho brejlovce, který seděl u stolu přímo naproti němu.

Á, pan XY! Měl jste nějaký úkol, pane XY!

Ale jistě, pravil náš maník, zamrkal na kolegy doleva, pak na kolegy dopava (on totiž mrkal furt), všichni jsme se už řehnili. Sáhnul významně do tuším že levé kapsy košile, vytáhl furtál s brýlema. Zase se rozhlídl, zase zamrkal. V místnosti ticho jak v hrobě. Položil futrál, vytáhl brýle s oběma skly a položil je na stůl. Teďka chtěl rozdělat nožičky, ale to nešlo. Musel brýle chytit jednou rukou a druhou rukou zvedat horní nožičku. Ozvalo se takové tenké vrzání: uíííííééíí. Na to maník povidá:

"Hmmm, dobře tomu ohulila, tak se mě to líbí!" Narovnal stejně i druhou nožičku, to se už mančaft smál. Pak ty brýle za stálého mrkání nasadil na frňák, cca třikrát eště mrknul a prásk!!! To pravé sklo mu přímo na držce ruplo asi tím tlakem dorvané obroučky, vedoucí naproti nadskočil jak se leknul a my jsme se smolili po stole smíchy.

Na druhou šichtu si přinesl čočky. Sedl za psací stroj, vytáhl vodičku, vytáhl pouzdro s čočkama, nakapal vodičku na čelo, na líce, na nos a něco málo i do očí, pak nabral čočku na bříško ukazováčku a ladným obloukem předloktí k tváři mrsk: čelo. Mrsk: čelist. Mrsk: nos. To prosím pěkně před "stranou", která čekala na výslech. Totéž se opakovalo s druhým okem.

Protože si pořídil nějaké levné mrchy, řezalo ho to a tak si je odkládal do toho pohárku na umyvadle ve "vyšetřovně", kde byl stůl, dvě židle, psací stroj a budliny na spisy, no a umyvadlo. Než mu je jeden začínající drban, co mu silně při výpovědi vyschlo, vypil i s tím nálevem. Asi si dovedete představit, jak mančaft hýkal smíchy, když kolega držel toho maníka pod krkem a sliboval mu, že se půjde vysrat, protože (a teď nevím už kolik) ho to stálo a že to z něho dostane. A borec netušil o čem je vůbec řeč ani co se stalo a k čemu se má ještě přiznat, ale ten záchvat našeho kolegy byl úděsný.

Pak si pořídil teda že dražší čočky.

"Haháá, pětikilo mě stály! To už bude jinší fóčus!"

Otevřel to a tam byla jenom jedna. Asi hodinu řval něco o staré kurvě v optice a že potřebuje přefiknout... Na celé kolo, byly otevřené okna a léto. Kdo mohl, tak utekl z oddělení co nejdál.

Po téměř denních skopičinách to jednou s kolegou nad ránem zasekli na jednom "zimovišti" a kolega povidá: klimbám si tak a najednou XY řve: bacha, vidím světla, vyhmátli nás, kontrolní chroust!!!! Vylítnul až ke stropu, co.... kde... doprčic nic nevidím,... co se děje.... zmatek jako prase, hercna na 200 za minutu... Teď se otočí na XY a ten chrní jak belina a mluví ze spaní. Prej: ty vole, já jsem nezabral ještě napoledne, jak se mě klepaly nohy.

V zimě si na benzince koupil kafé. Ne aby ho vychlemtal tam, vzal si ho do auta. Teda do auta.... Měl to v kelímku a neměl rukavice a pálilo ho to, postavil to na střechu nad svoje místo - řídil. A zapomněl na to. Ráno dojde vedoucí do práce, auto před služebnou a nad řidičem na střeše přilepená taková cca 10 cm hnědá zmrzlá sopka!!!!

Krajské DBA, okresní ředitel, zástupce, vedoucí kriminálky atd, všichni v terénu na kontrole. My s tímhle kusem hovězího na stanovišti cca 8 km od fary v polích na křižovatce. Uvěhlo asi pět minut ze dvou hodin DBáčka. Dívám se na něho - kde máš odznak, nasaď si ho. Dívám se dál: kde máš pistoli? A on říká: do pohody, do pohody, třeba žádný kokot na kontrolu nepřijede!
Pistole zůstala ležet na stole u dozorčího i s odznakem, protože on byl ještě na záchodě a já už v autě... Nikdo nám fakt na kontrolu nepřijel!!!!

Přišel z flámu do práce i s orangutanem za hrbem. Vedoucí ho ho poslal autem do vedlejší obce, kde měl rajón, na obchůzku. Druhý den mi vykládal, jaká to byla hrůza, jak jel pomalu, pak vjel do lesa, hledal co nejustější křoví, zajel tam a usnul.

Realita od lidí: stál dvacet metrů od kraje lesa viditelný z obce, skutečně předkem auta vražený v křoví, hlava na volantu a slina až po zem, ruce volně svěšeny a sluneční brýle nakřivo, vysílačka řvala na celé kolo... Jo a byla houbařská sezóna, takže stál v koloně asi osmi zaparkovaných aut a kolem chodili houbaři...

V deset večer v létě zastavujeme cyklistku bez světla, už byla tma. Taková tuze dobře rostlá paní od nás z obce s velkým výstřihem, XY aktivně že ji domluví. Tak asi pět minut do ní hučel a pak ji pustil. Sedl, okénka otevřené a ona pěšky odcházela s kolem vedle sebe kolem auta a XY: "ahúúúúúúúúú"

No, dobrý, říkám si, ale asi tři hodiny mlel o těch úžasných opálených koziskách, kam chtěl strčit svůj nemravný rypák a hníst je až by u překynuly přes uši... Pak uprostřed věty usnul. Jezdil jsem tuze pomalu, aby se neprobral, nicméně ve tři ráno jsme měli DBA na místě, kde nic nejezdilo, v malé vesničce. Sedím na kapotě auta a vykopal jsem toho blba předtím ven, aby nechrněl v autě. To jsem neměl dělat. Pět minut si protíral oči a zíval jak pes u boudy. Všude ticho jak to na nočních bývá, v podstatě kdyby jsi si nahlas uprdnul, začnou ozvěnou zvonit zvony na kostele. A on najednou, už si přesně nevybavuju jak to přens říkal, ale bylo to nějak takto:
- paní Miličková, húúúúuuůůů, ty koziska jak na mě vystrkovala... a teď nějaké kecy jak by jí to udělal, ale i kdyby mluvil jen normálně, bylo to slyšet přes celou dědinu, ale on to vyřváněl.

Na to se z otevřeného okna rohového domu, u kterého jsme stáli, ozvala takové to významné ženské zakašlání, prostě ten blbec vzbudil nějakou paní.

Já něj něj: kurva drž tlamu, dyť budíš lidi!

A on na celé kolo: No co, jestli to slyšela, tak musí být vlhká až pod pažema.

Jo tak se tady chechtáte, ale zkuste se do toho vžít. Napadají vás myšlenky kterak bezbolestně vysublimovat, propadnout se do senegalského záhrobí a tak. A co teprve když se jelo někde na nějakou hrůzu. Musel jsi ho nechat v autě a ještě to ti odbrzdil a pozpátku někam odejel.

Jiného jsi nechal hlídat drbana v autě, aby nemohl nic zkurvit. Bohužel jsi tam nechal klíče, on drbanovi zatopil, aby mu nebyla zima, seděl na sedadle řidiče, drban za ním a jak bylo horko, za chvíli mladý blb spal a drban se potil vzadu.

V ŠUPu mladí zobáci nad náma v druhém patře pořádali mejdan s pěním různých písní. Řvali teda jak cikáni před zavřeným úřadem práce a na pořad dne přicházely písně od různých autorů, povětšinou z Večerníčků, kdy při Včelce Máji dva vyskočili oknem na svah před naše okna do trávy a jak byli ožralí, tak v trávě ještě asi čtvrt hodiny bzučeli. Než dorazil odtah. Říkali se něžně Vilíku a Májo, ale byli oba kluci.

Petranov: a o tohle všechno dojdeš, když budeš chodit domů. Na ZOPce bude neskutečná psina. Tyto akce jsou prostě neopakovatelné, tomuto se nejenže nedoporučuje vyhýbat, toto se přímo doporučuje. Ty hektolitry vína a demižonky slivovice, co se nosily každou neděli na pokoje, to by muselo ucpat každý kanál. Tam totiž nemůžeš řádit až tak nevázaně, takže o to větší sranda vzniká. Všecko, co je večer poblito, musí být ráno čisté a tak.

Na nástupu kontrola vzhledu zobanů a jejich šéfka říká: zkontrolujeme si, jak jste oholení. Máme s tím problémy, někteří se neumějí asi holit. My jsme jako ŠUP stáli vedle v útvaru a kolegyně za mnou říká na celé kolo: sím, já jsem se oholila na čárku! Zkusili byste někdo udržet vážnou tvář?

Moc děkuji:)zajímavé čtení,pobavila jsem se a zvedla si náladu:-)).Náhodou odpoveď na moje otázky ohledně ZOP nevíš?Díky moc:)Krásný den.

Hammer zase jednou zlepšil náladu :-D

PETRANOV [2014-05-28 19:56:19]: To říkali i Židé, když je nakládal Hitler do nákladních vagónů, že doufají, že to tak horké nebude. :D
Přeju ti aspoň vedení jaká má Santi a dopředu se připrav na velice zákeřné útoky na tebe coby ženskou, počítej s tím, mentálně si říkej, že k tomu dojde a nebude to mít žádný racionální důvod - a nebudeš překvapená, vykolejená ani zklamaná. U policie je jako všude jinde dost naprostých buranů. Nauč se u policie počítat vždy s tou nejhorší variantou ať už u samotné práce tak ve vztazích s kolegy. Je pravdou, že jsem byl vícekráte nemile překvapen tím, jak jsem si myslle, že to, s čím jsem počítal já s kolegy, zdaleka nebylo ještě to nejhorší.
Jinak ještě doporučení: v práci u policie velice, velice záleží, jak si jako parťáci v jedné hlídce kryjete záda. Vždy se ke všem chovej tak, jak by jsi chtěla, aby se oni chovali k tobě a pakliže se ten druhý jasně projeví jako člověk, co ti za zády ani stát nechce nebo to neumí, drž se při službě s takovým hodně vzadu, do ničeho nelez, bude stačit jen to, co budete muset dělat. Nápor na nervy v takových případech je neskutečný, v podstatě nevíš, co máš dělat. Individuum ve stejné uniformě vyvádí neuvěřitelné šílenosti a ty se musíš tvářit jakože nic a ještě z toho vybruslovat. Když jeden z takových svítil ženským, co šly z práce z odpolední baterkou v noci na obličej, prsa, zadek a předek a pak nahlas řekl třeba: pět! jakože hodnocení, chtěl jsem se propadnout do západního Německa. Nebo do Severní Koreje. Napomínání, upozorňování vedení, všecko marné. Koňar do stehna, nepomohlo.

Napřed si zbraň zapomněl na oddělení a když ji potom šel na konci služby vybíjet, dělal to před trezorem plným vyčištěných zbraní tak, že si směrem k trezoru přiložil zbraň k hlavě, zařehtal se jak když hrbatý jede ze schodů a pravil: "rána jistoty", a zmáčknul spoušť. Půl hodiny předtím mu kolega vytáhnul náboj z komory, kam si ho dal, když se vyjíždělo na signál. Dostal strašně vynadáno, všem nám vadila jedna věc: že by zasral všecky ty vyčištěné kvéry v trezoru a poslali jsme ho příště vybíjet na dvůr.
Měl uřezat trubičky na test na alkohol. Mladá řidička fouká, balónek se ani nehne. Nakonec si holka, chudina, ubzdila tou námahou na celé kolo. Vzal jsem jí tu trubičku, sundám balónek, trubička celá. Říkám mu potichu: ty kokote, po třech letech sluby nejsi schopný uřezat trubičku, kurva dělej!
Tak to udělal, holka zase funí, hanba mě fackuje, ono to zase nejde, seberu jí to, no jasně, on neuřezal ani tu druhou stranu, poslal jsem ji pryč a přemýšlel, jak se zasebevraždím. Netrvalo dlouho a nastoupilo ještě větší hovado. Ti lidi nebyli schopní ani zametat chodníky a sloužili u policie a to ještě byly nároky na fyzické, aspoň když už byl blbý, tak se s ním dalo třeba orat, utáhnul pluh. Ale blbý a slabý... tak to už je moc.

Tihle měli něco psát... když si vedoucí odskočil pro svačinu vedle do krámu, tenhle usnul za počítačem a spadla mu hlava do klávesnice! Než vedoucí přišel, bylo tam asi šestset stran. Vedoucí na něho houknul, ten se probral, stisknul klávesu backspace a hodinu a půl ji držel. Stačí?

Zajel do lesa a usnul. Vzbudil se a zapomněl, kde je. Přes hodinu jezdil sem a tam, hledal stopy v písku odkud přijel.

Neviděl na sto metrů. Jedeme na noční ulicí, říkám mu: bacha, hromada písku! Kde? A hups, byli jsme v ní. Cyklisty neviděl. Ty jsme míjeli jen proto, že jezdil při středu.

Se svým osobním vozidlem přehlídnul v Hulíně uprostřed silnice dva ostrůvky vyčnívající cca 30 cm nad asfalt a stovkou, kterou jakožto policajt jezdil obcí, to trefil.

Drban při výslechu mu vypil čočky, které si dal do kalíšku s vodou na umývadlo a pak tam na něj řval, že si počká, až se drban vytento...

Tak já doufám a věřím,že to tak horké nebude:-).Mohl bys mi poradit ješte s něčím?Na ZOP např v Brně bych byla celý rok,nebo konkrétně jen po dobu te teoretické přípravy těch 6 měs?Vím,že se nějakou dobu slouží na středisku,tím se myslí ve městě,kde žiji,později hudu sloužit ?Nebo to celé ten rok budu v Brně?Děkují moc:-)

PETRANOV [2014-05-26 19:57:52]: No já ti nevím, Petro. Nemohu pominout, jak se řada kolegů stavěla k ženským v uniformě, které se ani nesnažily odlišovat od způsobu práce mančaftu a nic hezkého to teda nebylo. S tou rodinou - na tu ti nikdo nebude brát ohled a kdyby ano, kdyby jsi si dupla, jako bumerang se ti to vrátí. Neber teď ZOPku nebo jinší místo, kde budeš působit.

D obře si pamatuju, jak se řada chlapů u policie odporně chová k ženským a ve vedení to není ne že nic moc, tam to není ani to "nic". Za mě byla práce policajtky pro ženskou suprová, nikdo jí na platu neubíral, měla svých pětadvacet a vysmátá. Dneska se "třináctkou?" To ty ženské u "rychlé roty" co uklízí město, mají 11 a lážo plážo sranda práci. Mně se ti sevřely svěrače, když jsem si tvoji odpověď četl. Hele: uteč dokud můžeš. Mluvím s mladýma poldama, není furt o co stát, ne že se to zlepšilo, co jsem před osmi lety vyháčkoval, jde to furt z kopce.

super, to jsem chtěla slyšet, díky moc:)

Ze ZOPky se samozřejmě jezdit dá. V podstatě je každému fuk, kde se nacházíš po práci.. Důležité je být ráno na nástupu a neodcházet před oficiálním koncem šichty (ono by to procházelo, ale náhoda je blbec).

:)zajímavé,odpoveď člověk nedostane,ale na uklidnění, to vážně není můj případ:)