Maku, já tam už fakt dlouho nejsem, ale co slyším od kolegů, všecko se od té doby ještě zhoršilo přesto, že si já osobně už nedokážu představit jak se to mohlo zhoršit a kam se to vůbec mohlo zhoršit.
Lidem pomáhat můžeš, ale to rovnou zapomeň na kariéru a že tě někdo někam pustí. Den co den konflikty s nadřízeným, protože pokud chceš dělat policejní práci, tam se sice pokuty taky dávají, ale podle toho jak to padne, někdy tři denně, jindy nic dva týdny.
Pak tvůj problém bude, aby jsi se vůbec k nějakým případům, kdy budeš moci pomáhat, dostal. Jsem si všimnul, že jsme vždycky byli tam, kde se nic nedělo (samo uniforma je strašák) ale problém je, že drban ví, že když tě vidí tuhle, nebudeš určitě támhle... No a když jsi pěšky, be spojkení, bez znalosti místa a lidí...
V devatenácti budeš jistě vyspělý mladý muž, co okusil chleba normálního člověka... prosím tě, ještě chvíli a uvěřím, že voda teče do kopce.
Co uděláš, až dostaneš do služby z dvaceti kolegů devatenáct čekatelů na fajront a patnáctého?
Jak píše xxx, armáda, to je jinší kafe.
