Drazí kolegové, drahé kolegyně.
Nechci tu čeřit vody, nechci tu ještě více přihazovat do ohně, ale to bych sem nesměl vůbec psát. Za měsíc zakončuji 6 měsíců ZOP, před nástupem do Brna jsem si "odšlapal" dva měsíce ještě přímo na útvaru. Je mi 21 let a předtím jsem nebyl ve stálém pracovním poměru. To jen tak pro začátek, abych uvedl svoji pozici, dle které mne možná 90% zdejších přispěvatelů zaškatulkuje.
Ty první dva měsíce jsem se rozkoukával okolo, zjišťoval, jak to u policie chodí a již během těch prvních týdnů jsem si vybudoval jisté návyky... jelikož budu sloužit na celkem malém městě = malý útvar, chtě nechtě jsem se stal členem větší rodiny, která si mne (ne)vědomě vychovala.
Pak přišel rozkaz a já se uchýlil do Brna na druhou část ZOP. Až tady jsem zjistil kolika chyb jsem se dopouštěl ne vinou kolegů z mého útvaru, ale vinou svých vlastních úvah v praxi. Poučil jsem se a věřím, že až za měsíc úspěšně složím zkoušky, budou se mnou mí kolegové spokojeni, jelikož já CHCI být dobrým policistou.
Chápu vaše rozhořčení z nově příchozích; když se rozhlédnu kolem sebe, ještě mnohokrát se rozčílíte, jelikož ty zástupy mých vrstevníků kolem mnohdy nepůsobí přesvědčivě ani s jistou dávkou tolerance.
Co tím chci ale říci? Snad jen - nehažte "nás" všechny do jednoho pytle. Ano, odhadem 75% zde působí (nechci říci že "jsou") jako namachrovaní borečci, co sežrali rozum světa, ale je tu i ta "hrstka", kterou nazývat "Langrovou armádou" či "Langrovými dětmi" by byla křivda.
Nikdy jsem nedělal u pásu, nikdy jsem neokusil pocit, že mi přišla na účet výplata o jeden dva měsíce později, dopustil jsem se pár nováčkovských chyb, ale ponaučil jsem se. Vím, co jsem dělal špatně a vím, že ještě "párkrát" budu muset spadnout na nos, abych si uvědomil, že tudy cesta nevede.
Nejsem zde od toho, abych se flákal. Nejsem zde od toho, abych nemusel dělat rukama, protože vím, že jedna minuta služby může být mnohdy těžší, než jedna noc u pásu v teple továrny. Jsem zde od toho, abych pomohl těm, kteří to potřebují. Jsem zde od toho, abych na konci svého života mohl zavřít oči s pocitem, že jsem pro ty, kdož to potřebují vykonal vše, co jsem mohl. A dělám to i pro sebe, pro zisk zkušeností a poznatků, které určitě budu moci využít i ve svém civilním životě.
Snad to nepůsobí moc naivně - za cíl to má přesvědčit ty, kteří tu zastávají rovnici "nováček = idiot", že jsou mezi námi i tací, kteří to berou vážněji "než jen práci, ze které za pár hodin vypadnu".
... hodně štěstí a trpělivosti.
Yiolda
