co je prevence v práci policie
I když jsem už dva roky v Céčku a tuze spokojený, stále chtě nechtě slyším a hlavně v novinách čtu ty samé kecy ze strany vedení policie o tom, co by měli řadoví venku na hlídkách dělat, jak mají jednat se starosty aby byla vykázána činnost v rámci CP atd atd. Každá věta těchto lidí, co tomu veleli před dvaceti lety a velí i dnes je dokladem, že ti lidi nechápou o čem je prevence. Na tom by nebylo nic tak strašného. Jenže oni to mají vysvětlovat podřízeným a to tak, aby ti vzali tento styl práce za svůj. Samozřejmě výsledek je ten, že řadový řekne něco o blbostech a kašle na to.
Policie připomíná svou léta zavednou hlupáckou činností pejskaře, který běhá za psem s lopatkou a smetáčkem a jakmile pes udělá kulicha, hnedka to po něm chce zamést. Jenže ouvej, kulich někdy není kulichem, takže nejde smést beze zbytku, někdy je kulich v místech, kam se smetáčkem nejde dostat. Zkrátka a dobře, policie je pořád za drbany pozadu a nemá díky hlupákům ve velení základních útvarů a bývalých okresů sebemenší snahu dělat něco jiného.
Co má dělat jiného?
Uvedu příklad, z kterého vycházím:
Plukovnk US Air force, J.A. Warden, měl ještě v době studené války za úkol vyřešit pro NATO neřešitelnou úlohu: jak zastavit obrněnou lavinu Varšavského paktu, která by podle všech propočtů byla bez použití tzv. jaderných studní ze strany NATO za 14 dní u břehů Atlantiku. NATO prostě mělo obrovskou technologickou převahu, ale nemělo dostatečný počet hlavní, které by rudochy mohly spolehlivě kosit. Situace nápadně připomínající siuaci policie: množství rudochů je takové, že policie neví kam dříve skočit a rudí procházejí přes obranné linie. Přesto NATO trvá na klasickém vedení války: střílet nepřítele až na bojišti. Tak jako policie: až se něco stane, teprve pak jedná. Tenhle jediný systém Bolšáň ve vedoucích pozicích PČR zná. Počty zastřelených rudochů. Boje jsou ale drahé i pro nás: stojí životy, peníze, zdroje.... Likvidovat protivníka na bojišti je ten nejpitomnější způsob válčení v době, kterou máme dnes se všemi jejími možnostmi.
J. A. Warden se svým týmem začal tuto dosud nikým nevyřešenou úlohu řešit, ptal se, hledal slabiny protivníka. A našel. Zjistil, že VS má svoje sklady paliva po sovětském debilním způsobu rozmístěny sice od severu po jih, ale v této ose nemají sklady mezi sebou propojení a každý ten dobře chráněný a maskovaný sklad má jen čtyři výdejní místa, která jsou NATO známa. Když pak col. Warden sdělil, že během prvních tří hodin konfliktu zůstane celá mašinerie sovětů stát bez zásobování palivem aniž bude nutno užít jaderných studní, byl se svým týmem delegován do plánování operace Pouštní bouře.
Tam generálům předložil svůj plán, kde vůbec nepočítal s ničením iráckých jednotek v poli. Ti se zděsili - asi tak jako pitomci u Policie. Warden vysvětlil, že nehodlá vést válku minulosti ale válku budoucnosti a to systémem, na který protivník nemůže být nikdy připraven. Cíle rozdělil do tzv. COG's aneb bodů zranitelnosti, kdy prvořadými bylo politické vedení země, pak infrastrukutra s průmyslem a až na posledním místě tanky Saddáma v poli. Podle jeho plánu by jednotky v poli prostě vyhladověl a vysušil žízní, protože by jim z týlu nedodali vůbec nic. Ale neházel by na ně drahou munici, neriskoval by životy svých pilotů ani pěšáků.
Warden byl z drtivé části pitomci odmítnut a Schwarzkopf si vedl svoje válčení minulosti.
Těm, co to myslí, už dochází kde jsou styčné body v práci policie a tím, co tu melu.
Co to vyžaduje? V první řadě samostatné myšlení, tvořivost a kreativitu od každého četníka. Přesně to je ale to, co vedení od četníka nežádá a nechce to po něm. Četník musí tupě stát na KB, DBA a jiných metodách minulé války, kde ho drban vidí a ví, že následující hodinu má rajón jen pro sebe... Více už banda tupců ve vedení s drbany spolupracovat nemůže... Jo, ještě jak ti prevíti křiví statistiky, tak je chrání od postihů, protože neznámý přestupek už nikdo skoro nikdy neřeší.
Řadový četník tak bojuje na dvou frontách - na východě s rudými hordami a za zády mu vlastní velení připomíná francouzské tupé, zbabělé a líné vyžírky z doby Sitzenkrieg.
Je zbytečné pokračovat dále. Současná struktura PČR vylučuje průchodnost jak shora dolů tak obráceně, český četník se bojí vyslovit svůj názor, bojí se říkat pravdu. Přitom by se měl bát jedině vlastního svědomí.
Zkusil jsem si ve své vlastní režii použít svůj rozum a drbanům utnout zásobování a podporu. Šlo to dobře, jednoduše a účinně. Taky ale krátce, protože vedoucí chtěl mít klid. S člověkem, který je polda a nikoliv pomahač drbanů, by to bylo asi jiné, neměl jsem to štěstí. Pak jsem se dost dlouho snažil znovu se do toho systému práce dostat, marně. Můžu říct, že potíže jsem měl když jsem pracoval aktivně, když jsem noční prochrápal, nikdo mi nic neřekl.
HAMMER :: Datum založení: 31. 07. 2009 :: celkem 2 komentářů
