Nedejte se zastrašit !!!! Článek Milana Štěpánka je velice čtivý a plný touhy po spravedlnosti. Líbí se mi, že zde nejsou použity prázdné fráze se samými "cizími" slovy, které mnohdy obyčejné čtenáře odradí, neboť zkrátka nevědí, co vlastně znamenají a v textu se tím zcela ztratí.
Je viditelné, že se odbory opravdu srdečně zapálily pro boj za lepší policii, né pouze schůzováním s ministrem, i když to je bezpochyb také důležité, ale nabízelo se to, pro některé, jako UBS zmiňované "vlezdoprdelkování". Však vyzdvihnutím skutečných příběhů řadových policistů, si snadno získají důvěru a přízeň zbytku prácechtivých kolegů, co ještě naše řady neopustili, věřím, že i "radikálnímu" vedení UBS to dojde a začnou konečně spolupracovat.
I já začala boj s "větrnými mlýny", tedy s mým vedením, když jsem upozornila na nelidský přístup vedení neposkytnout zraněné hlídce po sl.zákroku ošetření. Nic se ale nedělo, až po zveřejnění věci v policejních novinách. Už se děje....Je otázkou, zda věc zveřejnit před ukončením vyšetřování, i když bez udání místa a jmen, ale já nyní vidím, že bez medializace a podpory policejních odborů, by se ani vyšetřovat nezačalo, věcí se nezačal zabývat vůbec nikdo. Bohužel jsem i já slyšela nechvalné ohlasy na angažmá Milana Štěpánka v mé kauze právě z důvodu jeho samolibosti a nadutosti, kdy vezme v milost "popelku" ze dna Obvodního oddělení, její příběh zveřejní a hrdině se za ní bije. Né proto, že by jí snad chtěl pomoci, ale proto, že se chce sám zviditelnit, zapsat se do povědomí veřejnosti, jako udatný ochránce malých, bezmocných a vystrašených a pak, po zákonitém utichnutí věci "popelce" zbydou jen oči pro pláč. On vyhraje....
Nikdy jsem ale nebyla vystrašená "popelka", takže podobným řečem, že se nyní zapálil pro řadové policisty účelově, se musím hořce smát. Víte, to musí být v člověku, to se naučit nedá, musí se jen chtít a věřit. Né v Boha, ale v sebe.....
