Prošetřování na druhou Tak nás dne 28.02.2008 konečně vyslechli, coby stěžovatele, podplukovníci z odboru stížností a kontrol Policejního prezídia. Kolegu si vzali opět jako prvního, přeci je ten „slabší článek“, že? Vyslýchali ho téměř 4 hodiny, neboť chtěli průběh jednání mezi námi a vedení po zákroku minutu po minutě.
Před započetím vlastního výslechu jsme požadovali informace o tom, kde je prvotní prošetřovaní spis, do kterého nám do současné doby nedovolil nikdo nahlédnout. A světe div se, spis jsme i fakticky viděli. Je to dosti obsáhlý fascikl, alespoň se tak jeví, neboť ani tito pánové nám do něj nedovolili nahlédnout. Sdělili nám ale, že prošetřování pod záštivou ředitele Středočeského kraje plk. Kučery bylo dne 06.01.2008 skončeno, postoupeno na OŘ Benešov s konečným verdiktem, se kterým nás opět nikdo neseznámil. Měli s námi ale smilování a přečtením písemností z tohoto spisu nám sdělili následovné :
Pochybila jsem údajně já. Údajně jsem měla takticky vůbec nejet na místo zákroku, když oznamovatelka uváděla, že jí manžel hodlá podříznout nožem a chce podpálit byt v paneláku. Měla jsem předvídat, že pachatele naštvu, když jsem také žena, byť v uniformě. Dále jsem se dozvěděla, že když už jsem tedy na místo jela, neměla jsem vůbec mluvit (nebo asi mužským hlasem) a měla jsem, stát opodál. Zřejmě o patro níž, aby pachatel nepoznal, že jsem žena, což ho, dle závěru středočeských důstojníků, vyprovokovalo k našemu brutálnímu napadení.
Další perla je, že by měl být potrestán operační důstojník sedící po celou dobu ve velíně v Benešově a vůbec nás neviděl, za to, že když mu kolega s otřesem mozku a v šoku po napadení volal z pevné linky z bytu o 2 patra výš, a popisoval mu situaci z místa, operační se prý nezeptal, zda-li jsme zranění a nepotřebujeme-li ošetření. Kontakt vysílačkou se ovšem žádný neuskutečnil, neboť se vysílačka po zmáčknutí nouzového tlačítka sama zablokuje a nekomunikuje. Vše snad tedy záviselo o na tom, co kolega brutálně zmlácený pachatelem vypoví? V článku v novinách je navíc citace kolegy převzatá z autentického rozhovoru z linky 158 takticky doplněná takovými to tečkami…………Proč tam tedy není celý text, když už citují?
Dále bylo zjištěno, že kolega nouzové tlačítko na ruční vysílačce zmáčkl omylem nejspíš v zápalu boje. Proč by ho přeci mačkal schválně, vždyť se nám vlastně nic nedělo a po záhadné ztrátě nahrávky monitorovacího zařízení z našeho oddělení, selhala technika zřejmě kompletně, i nouze se zmáčkla sama.
Argumentovali jsme, ale zbytečně, podplukovníci na rovinu řekli, že nám nedávají naději na úspěch, šance tu ale je, zejména u těch nejzávažnějších provinění ze strany vedení s podezřením na spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele. Není divu. Důkazy, které by svědčily v náš prospěch jsou ztraceny a kolegové z posilujících hlídek nebudou vypovídat proti vedení ze zištných důvodů. Mají se totiž rádi.
Slíbili nám ale, že se budou snažit zjistit pravdu a já jen doufám, že nebudou stejně „objektivní“ jako předchozí vyšetřovací tým plk. Kučery. Už vidím, jak od začátku ledna leží ladem prvotní spis na stole ředitele OŘ Benešov, aniž by kohokoliv seznámil s výsledkem. Tedy kohokoliv - jenom mě a kolegu ne, protože nařčený vedoucí kriminálky p. Mareš, zástupce ředitele p. Havránek a můj vedoucí p. Mach jistě „ladem neleželi“ a důkladně jej prostudovali. Pak se nedivím jejím sebevědomím hodnocením o našem pochybení na místě zákroku a ostatním lživým informacím uvedeným v tisku.
Doufám jen, že se některý z kolegů „pochlapí“ a řekne pravdu o tom, co se osudného dne na vlašimské policejní stanici událo. Tu skutečnost, kolikrát jsme s kolegou žádali o uvolnění na ošetření a o tom, z čí iniciativy jsme vlastně v bolestech a se zvracením vyslýchali. Nechci toho moc, i když vlastně asi chci. Každý nejprve zvažuje své existenční vyhlídky v dalším setrvání ve služebním poměru a vize možné „náhodné šikany“od vedoucích po vyřčení pravdy, a to jistě předčí pocit úlevy jejich svědomí, kdyby po pravdě řekli, co se doopravdy stalo dne 28.09.2007 na Obvodním oddělení Vlašim.
Ano, jsme jen bezvýznamné kusy ovcí, kterým vedení dokáže, kdo je tu pánem, ale právě na to právě spoléhají. Věřte, že se na ně voda jednou stejně uvaří!
V Benešovském deníku vyšel dnes rozhovor, který popisuje situaci z mého pohledu a z pohledu vedení OŘ BN. Proč oni mají vedle tohoto článku dodatečný článek, ke kterému jsem se já nemohla vyjádřit, natož abych věděla, že bude nějaký dodatek? Jim nikdy nikdo nebránil vyjádřit se, naopak je redaktoři předchozích článků přemlouvali k jakémukoliv vyjádření, bohužel nechtěli. Článek také nevyšel v elektronické podobě na internetových stránkách, ačkoliv plno jiných „prkotin“ bylo upřednostněno a já se celý den snažila o prosazení uveřejnění tohoto článku na internetu, marně. Bojí se snad někdo reakce kolegů, kteří mne podporují ze vzdálených míst této republiky a zkrátka nemají šanci zakoupit si tištěnou verzi? Bojí se snad případné diskuze k článku? Je vedení policie radši, přečte-li si tento článek úzký okruh spoluobčanů pouze z Benešovska? Není v jejich zájmu šířit své pravdy mimo regionální hranice?
Nebránila bych se podstoupit detektoru lži, neboť mne ani před spaním svědomí rozhodně netíží. Leda z prozření, kterým lidem jsem dřív s důvěrou a bez skrupulí říkala „kamarádi“. A pokud bude mít pravdu tvrzení, že blbost světu vládne, nevím, kdo bude vedoucím vládcem s přihlédnutím k této kauze.
Petra Lhotáková
