Aby byla ochrana poskytovaná neprůstřelnou vestou, např. nejpoužívanějšího typu u PČR CZ/TON III plně efektivní, je nutno zajistit, aby byla pevně připnutá k tělu, a hlavně seděla tak jak má. To je samozřejmě na většině útvarů zbožné přání. Já jsem to na našem útvaru udělal následovně. O pauze jsem si zkoušel jednu vestu za druhou, dokud jsme nenašel tu, která mi padla. Tu jsem následně vybavil přídavným plátem, nápisy policie, zepředu i ze zadu, a do kufru vozidla ji z obalu vždy vyndavám. Jsem bohužel asi jediný, který to tak dělá, viz. "kam by jsi jezdil, stejně tam budou první Pjáci, ser na to, zbytečnosti". Někdy si vesty do vozidla ani nebereu, ač by mohli. Na noční služby ji občas oblékám na tělo - ovšem pouze s některými kolegy. Pro většinu jsem magor, šašek, a debil, a musím si ji okamžitě sundat, protože dělám ostudu. Proto už také šetřím na podkošilovku, neboť to není jen prvotřídní ochrana prosti střelným zbraním, ale také proti NOŽI, kterým je dnes ozbrojena téměř každá ZOP. Když se zamyslím nad tím, co vedek nechuti mít vesty minimálně vybalené a připravené, napadne mě akorát jedno. Přežívá ještě ten pocit klidu ze starých dob. Odmítáme si připustit, že se nám může stát něco podobného jako Romanovi a ostatním. Agresivita pachatelů a osob všeobecně stoupá, stejně jako jejich vůle po tom utéct a nenechat se chytit. Zažil jsem případy, kdy obyčejný ukrajinský pachatel přestupku se započal oháněti nožem. Kvůli močení. Neměl prostě asi rád uniformy, a nechtěl se nechat zbytečně "buzerovat". Ozbrojený člověk, posilněný alkoholem se prostě chová iraconiálně. Pachatelé se vyvíjejí, vyvíjejme se také. Jinak milí kolegové vyhyneme.
