Před rokem, se k tomu diskutovalo ve vlákně : "Policista napadl svého nadřízeného." Je to na poslední straně DISKUSE. Tam jsem napsal: Pro mne nic nového.
V minulosti mne jako velitele napadl pořízený a srazil se schodů. Ze stejného důvodu. Neunesl kritiku. Nestalo se nic. Skutek byl okvalifikován tak, aby "spadl" do Havlovy amnestie a ten dotyčný slouží dodnes. Pohoda,jazz.
21:14:24 19. 10. 2007
K tomu dodávám.Vůbec nešlo o nějakou aroganci a nic, co se tady naznačuje. Běžný požadavek velitele ke spisu, který podřízený opakovaně neplnil. Takže nemohu ani náhodou souhlasit s tím, že nadřízený si zaslouží fyzické napadení.Obecně. Tehdy byla vypjatá doba - konec roku 1989. Nikdo nevěděl, co bude, nadřízení se oběma rukama drželi židlí, takže nemohli psát ani telefonovat, natož se ze židle zvednout. Vojenská prokuratura před zánikem. Já jsem nemarodil, ač jsem klidně mohl. I laik ví, jak se člověk cítí po pádu ze schodů z patra do mezipodesty-cca 10-15 schodů. Skluzavka to rozhodně není. Jelikož bylo "šedo a temné ticho", hrdě jsem zvedl hlavu a z místa odešel na vlastní žádost, i když mne ta práce bavila a měl jsem pocit, že ji nedělám špatně. Podotýkám, že jsem nebyl odejít a nemusel jsem. S odstupem času vím, že to byla chyba. Měl jsem to překousnout a odejít měl ten, kdo vše způsobil. No, za tu dobu jsem slyšel leccos, i chodbové řeči a omluvy, že mne tenkrát nepodrželi, a že to byla chyba, ale dotyčný tam slouží stále. Taky proč by ne, je „čistý“. A ten pocit nespravedlnosti je ve mně dodnes. Jediný z kolegů, kterého při náhodném setkání nepozdravím nebo mu neodpovím na pozdrav. Už to bude pomalu 20 let, ale prostě mi to nejde. Ještě snad pro upřesnění. Jsme oba už nyní "generační špunti" plus-mínus ve stejném věku.
A pro john158cqb: píšeš.....Nijak bych to nedramatizoval, nedošlo k žádné vážné ujmě na zdraví ani ke škodě na majetku. Utrpělo pouze Ego onoho postiženého pána....dostal výchovnou lekci.... Já tedy nevím, kdo z nás neumí číst. Byl jsi na vojně, že připouštíš takovou anarchii? Nejsme u armády spásy, na fotbale, hokeji, mateřské školce či na učňáku. Prober se! Za zlomený nos se běžně lidi posílají k soudu pro § 221. Záměrně se nezmiňuji o otřesu mozku - víme své-že? A s tou výchovnou lekcí? Bavím se tady vůbec s kolegou-policistou? Nebo s někým, kdo si zrovna na ulici šluknul? :-) Já si párkrát velitelování zkusil. Dohromady asi 6 let jak na dopravce tak OOP. Asi 11 let jsem už zase řadový četník. I když jsem všechny bitvy vyhrál. Válku stejně prohraješ. A když to sleduji, tak mi velitelování nechybí (až na ty noční a,upřímně, skok ve velitelských platech s novým zákonem). Tedy podle mého by jsi ty velitele s takovými názory rozhodně dělat nemohl. Sorry.