tradice Je pravda, že skutečně máme na co navazovat. Co se týče tradic, tkví problém možná pouze v tom, že se jaksi bojíme o některých kapitolách naší historie hovořit. Při tom k tomu není důvod. Já osobně si myslím, že ona hrdost na sbor a na příslušnost k němu může začínat v každém z nás. Naše stejnojnokroje nejsou zrovna těmi nej v rámci evropských policejních sborů, ale věřte, že takto nadávají i zahraniční policisté. Rozdíl je v tom, že se jim to nestalo berličkou. I přes to, že náš slavnostní stejnokroj je dost jednotvárný, lze jej nosit s hrdostí. Je smutný pohled, když jedete na ples nejmenovaného policejního ředitelství a tam zjistíte, že jste jedniní, kdo tam je ve stejnokroji a hlavní pořadatel a vedení je tam v civilu. Že by byli všichni od kriminálky? (ostatně ani jejím příslušníkům nic nebrání v tom, mít slavnostní stejnokroj). Když občas přednáším etiku v Brně, vždy na toto narazíme a na můj dotaz, proč policisté nechodí na podobné akce ve stejnokroji zní unisono dvě odpověi - protože bych pak nemohl pít a protože tam přece nebudu sám. A kultura pláče. Ono kdo chce hledá způsoby, kdo nechce - hledá důvody.
