No já když šel v roce 2007 pryč, myslel jsem, že stav, v němž se policie nacházela tehdy, je samé dno. Ale vidím, že policie se úspěšně potápí pořád hlouběji. Díky Ivane, že jsi nás zavčasu vyhnal! Co bych dneska dělal jako otrok státu s takto očesaným platem se svýma půjčkama a nemožnosti si přivydělat, fakt nevím!
Řadovým mladým kolegům říkám rovnou: nevěřte vedení, tohle není zdaleka poprvé, nám vykládali jak nám platy dorovnají a nakonec je odrovnali. Oni nemají vašich sedmnáct čistého po dvaceti letech služby a když poodcházíte pryč hrozí jim, že jim zruší jejich svinsky dobře placená místa s měsíčníma odměnama v řádech o jakých se řadovým ani nezdálo.
Tento stát od sametového rozdělování koryt nepotřebuje silnou sebevědomou policii, dal to najevo tolikrát, že to nedáme dohromady z hlav ani všichni tady, co tu jsme. Policista je v tomto státě populární a vážený hned za černým kašlem a zanícenou patou. Jak mě kdysi štvalo to věčné dehonestování naší práce...
Kdybych neztratil u policie naprosto marným čekáním na světlo na konci tunelu tolik času, vydělával jsem dneska ve svém oboru prachy, kde by mě už žádná renta nezajímala. Teď musím čekat na potřebnou praxi. Počítám s tím, že o rentu přijdu, takže zvyšovat odbornost v mém řemesle je jediná cesta kterou vidím.
Nejhorší na té práci je, že ji skončíte a nic za sebou nevidíte. Můžete tak leda děcku po ulici ukazovat: vidíš, tohohle jsem zavřel patnáctkrát a oni ho šestnáctkrát pustili, tohohle desetkrát a tak podobně. Nebo mu můžete říkat: víš kolik jsem nadělal pro vedoucího čárek, víš kolik za to pobral odměn a já nedostal nic? To byly doby, ty jo!!! :D
