CATANI [
2011-01-21 21:09:11]: Tak s tím bojem o to, abych to nesabotoval: my jsme na oddělení byli výborná parta, která dělala ve svém rajónu docela zajímavé pořádky, přemýšleli jsme nad systémem práce aby to mělo preventivní účinky, prostě práce nás strašně bavila.
Měli jsme vedoucího, zapšklou, zamindrákovanou a závistivou svini, který za to celé jako jediný bral odměny. My jsme od něj za celých těch devět let, co jsem na tom oddělení byl, dostali dvě odměny.
Vykazovali jsme stovku chlastů v deseti lidech ročně plus samozřejmě řada dalších vyhledaných skutků přifařených k tomu, (pořádkové oddělení), samozřejmě furt první ve statistice objasněnosti na okrese. Řekli byste, že vedoucí musel být spokojen a podporovat nás. Vedoucí, bohužel takové debily má policie ve vedení ale všude, měl problémy s tím, že tam byl páté kolo u vozu. Sám neuměl nic vymyslet, nechtěl, jako všichni policejní vedoucí, za nic zodpovídat, opakovaně mi řekl, že chce mít klid. Kde a kdy mohl, stále nás jízlivě podpichoval, že na naše chlasty se kašle, že to nikoho na okrese nezajímá atd atd. Samozřejemě odměny žádné.
Co víc, on naši snahu sabotoval i tak, že nám (teď nevím jak to bude znít, ale je to fakt) odmítal vydávat káóčka, dojížďáky, papíry do tiskáren, hajzlák atd atd s tím, že to žereme a vytíráme si s tím zadnice. Takto to sice neřekl, on řekl prdele, ale dostat ho do pracek psycholožka, šel by do Jáchymova na čelo ražby.
My jsme si pořídili diktafon a zastavené zajímavé řidiče jsme si na "KO" takto nahrávali a po šichtě to přepisovali. Nevím co jsme zachraňovali, ale chtěli jsme si nevšímat toho hajzla a dělat svoji práci.
Co se ale nestalo. Při mém DBA přijel na kontrolu zástupce ředitele pro uniformy zvaný Acylpiryn (neublíží ani nepomůže) a když si všimnul, že diktujeme KO do diktafonu, ptal se mě, jaktože nemáme káóčka, že to je na potrestání. Krátce předtím mi utekl z noční kontroly z oddělení. když jsem po něm chtěl, aby se něco udělalo z fixlováním statistik. Zařval jsem tak, že udělal tři kroky zpátky a ptal se ho, jestli špatně slyší, vidí nebo má jiné potíže, protože o tom, že ta naše fena nám nic nedává ví celé ředitelství a všichni se nám při každé akci smějí. Pravda je, že nám napřed nechtěli věřit, než tam byli kluci z jiných oddělení a viděli, že nekecáme.
Nasedl do auta a jel na oddělení, kde vedoucího seřval a kolega musel KO přivézt, ale hoši: on je musel pokrást kolegům kdo co měl po brašnách, tu deset, tu patnáct kousků, ten parchant mu nové stejně nedal!!!! Takové hajzly má policie ve vedení. Dělají si absolutně co chtějí.
Vrcholem všeho bylo, když jsme si chtěli posvítit na radní našeho městečka skrz alkohol, ten hajzl je přímo varoval, že na ně čekáme. Naše dobrovolná akce z volna se nevyvedla. Museli jsme je pochytat během následujícího měsíce všechny individuálně.
Pak přišel na porady oddělení starosta a před ředitelem okresu nám vyhrožoval, že nás nechá zrušit, protože jen chytáme opilce. Vedoucí držel tlamu, ředitel držel to samé, jen já jsem mu řekl, když jsem viděl jak ti dva připoserové jsou hotoví, že si plníme svoje povinnosti a chtěl bych vidět, jak by toto zrušení na základě této své řeči zrušil. On úplně otočil a začal nás chválit...
Odešel, ředitel naše oddělení vynesl do nebe za chlastovou bouřku co předvádíme... Prej nikoho to nezajímá.
S chlasty se tím pádem přestalo.
Stav policejních financí za Ovcomrda ovšem zůstal dlouhou dobu stejný a nastaly limity na benzín, pak osobní ohodnocení... Z okresu došlo, že se mají přehodnotit osobní v rámci úspor. To bylo v roce 2000. Tenhle parchant vedoucí to udělal po svém: všem na oddělení napsal lejstro, kde jsme se dozvěděli, že děláme úplné hovno, že nestačíme na svoji práci, prostě nádherná kariérní poprava. A všem osobní na nulu!!!
Noční pak probíhaly tak, že se v deset lehlo a v šest stalo, v knize služeb tři měsíce po sobě nápisy "bez výsledku", následující dva roky oddělení poslední v objasněnosti a myslíte si, že tu kurvu někdo z jeho fleku vyrazil? Ne, nikdo nereagoval ani na něho, ani na nás. Jen pan ředitel přijel na noční kontrolu a ptal se mě, proč nejsou výsledky. Jsem mu řekl, že není motivace, nejsou výsledky. Dál jsem se nedostal, protože on začal s tím, hajzl křivácký statistický, že mojí motivací mi má být moje uniforma. Už jsem se ho jen zeptal, jestli to zkoušel říct sám sobě před zrcadlem a tím to skončilo.
Pak výměna ředitele a ten nový mu vyloženě sdělil, že je na svém místě moc dlouho a že má očekávat změny. Nedošlo k tomu, páč ředitel šel pryč a přišel nový. Tohoto prevíta za neschopnost dali ze čtverky oddělení na dvojku, kde dělal přesně to samé a mančaft mu přesně stejně jako my přestal vykazovat výsledky. Až pak mu nabídli jiné místo, tak šel do civilu.
To jen hrubě o tom, jakou jsem měl motivaci. Já jsem pak až do roku 2007 každý den válčil s tím, abych něco dělal, abych se snažil mou milovanou prci dělat pořádně, abych to vyloženě nesabotoval. Spoustu energie jsem prostě potřeboval jen na to, abych se přinutil do toho zase jít přesto, že nikdo z vedení nijak toto nepodporoval. Pořád jsem si říkal, že nejhorší je to, když člověk jde do práce a netěší se tam, že to nesmím dopustit.
Byla to strašná chyba, propadl jsem se čím dál hlouběji do skepse, chtě nechtě, jakmile jsem uslyšel vedení o tom co a jak se bude dělat a uvědomoval jsem si, jak daleko jsou tito blbci od reality, pokaždé to trhlo jazýčkem vah na stranu zmaru. Dneska jsem mohl mít potřebné roky praxe a chodit jen s měřákem a psát zprávy za úplně jinší peníz, který by mi dávno přebil i menší rentu, kdybych odešel dříve... Tak čekám na nutnou praxi a buším rukama, ne že by mě to vadilo, ale už se nemám čemu učit v tom, co dělám, musím se učit už jen teorii toho, co chci dělat a to není ono. To se tak dobře neučí.
No, přesto že jsem byl a dosud asi jsem polda tělem i duší, k policii bych se nikdy nevrátil, tam se to nikdy k lepšímu nezmění. Na to totiž nejsou peníze a hned tak nebduou. Íčko to zazdil dokonale navěky. Navíc se dneska tvrdě zpronevěřuju nějakému tomu bezůhonnému jednání, hahaha! A ne že by mě to mrzelo.
