Tak je lepší psát, jaký je to chudinka, že mu přejeme brzké uzdravení a že ten patnáctiletý smrad je strašná bestie? Plakat jaké je to strašné? Zraněný kolega je, ale především díky svým brutálním taktickým a nevím jakým ještě chybám. Jedině že by byl napaden ze zálohy a i tak tam neměl co dělat sám.
Pokud to dopadlo jak to dopadlo, musela se někde stát šeredná chyba. Především samotný kolega neměl co dělat sám tam kde byl a dělat tam co dělal. Protože základní pravidlo poldy zní: nikdy se nepouštěj do ničeho, o čem jsi nejsi jistý, že jsi schopný dotáhnout do konce. Je to jako bych já v práci lezl na střechu po hácích od hromosvodu. Totální nedodržení bezpečnostních zásad.
První zásadou četníka je vrátit se živý a zdravý, až pak jsou ty ostatní věci. Hřbitovy jsou plné hrdinů.
Můžeš si klidně brečet a litovat ho, naříkat a bulet, ale tohle je válka, ve které jsi si asi dosud neráčil všimnout, že se necházíš. Je nelítostná, není tady čas na sentiment ani litování se, protože v ní jde o životy. Policie má pořád x krát více padlých ve službě než celá naše armáda. A drtivá většina padla jen proto, že totálně nezvládla svoji práci. Důvodů proč tomu tak je je moc, daly by se seřadit: naprostý nezájem o životy a zdraví řadových ze strany managementu, nedostatečná odborná příprava (nezažil jsem za celou svoji službu aby někdo dodal rozbor nějakého takového leteckého dne, co se stalo, jak se to stalo, na co si dát bacha), nechuť samotných poldů cvičit na tělocviku, neznalost zákona.
Z toho všeho pak vzejde, že polda absolutně netuší, co má v příští vteřině hrotící se situace dělat, jak to obhájí, jestli to smí udělat... a už to jede. Základní postup je na místě sjednat pořádek a to rychle a razantně, nevzbudit odpor veřejnosti brutálními metodami typu karate, co nejmíň toho nakecat (nediskutovat o blbostch) a rychle místo i s drbanem opustit.
Mladým ocasům je asi nutné důrazně s nějakou latou v ruce vysvětlit, že ty frňáky nahoře mají rychle sklopit dolů, že jejich uniforma je jen skvělý cíl pro ty silnější a strašák pro ty slabší a nic už víc, žádné "já jsem někdo, borec, na škole mi nakukali jaké mám pravomoci a všichni se ze mě podělají". Tady ten to dostal vysvětleno dokonale a dopadlo to dobře.
Můj kolega šel na zákrok do bytu, rodinná zabijačka, postavil se přede dveře, zazvonil, dveře se otevřely a maník držel v ruce kord a píchl ho do břicha, tak jak to čtete, ráz naráz. Trefil přesně opasek v místě, kde je přes sebe - dovnitř spony. Nepropíchnul ho. Co z toho plyne? Že se nestavíme před dveře jako ocasové s rukama v kapsách, ale mimo a pracku máme na své milované Čízince. Ona pracka na Čízince je moc dobrá věc. Připomene vám, že si máte dávat požád pozor. Náboj v komoře Čízinky, když už jsme u toho bokem topič, byl kdysi samozřejmou věcí. Polda si tak nehrál se svojí zbraní jak to dělají někteří blbci, věděl že tam náboj je a věděl, že o zbraň nesmí dojít, jinak se s její devítimilimetrovou dírou seznámí sám. Měl prostě k Čízince respekt a chránil si ji, ale věděl, že ji může okamžitě použít až bude moc moc potřebovat. Na psaní úřeďáku má pak spousty času.
