Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Zmrazení platů 2021-22
10 hodin | POLDICEK: REPLY:SEKTA:71785-1:2020-10-24 16:48:38: ...
ZOP - čas na rodinu
14 hodin | AF13: Bohužel PČR už od nástupu dává lidem najevo, ...
barvocit
18 hodin | MICHECOP: REPLY:CHEERKA123:71779-1:2020-10-23 11:35:51:...
Zdravotní prohlídka 2019
včera | NOBODY: Zdravotních bych se nebál, pokud nejsem oprav...
Křupání kolen - artroza
3 dní | APEP: Zdravím, pokud nemáte nějakou určitou diagnóz...
Leidenská mutace - trombofile
8 dní | ADELK: REPLY:TOMENKIS:71733-1:2020-10-14 16:43:00: S...
Odsloužená léta
8 dní | STRANIX: REPLY:OPS:71749-1:2020-10-16 21:30:10: Moc ne...
Žádost o zkrácení lhůty pro možnost znovu abs...
9 dní | APEP: V případě neúspěchu u psychotestů je možné je...
Někdo u OHS Praha IV?
9 dní | STRANIX: Obvod je základ, kterým by si měl projít každ...
Nabídka volných míst
10 dní | : Ahoj všem. Sloužím 9. rok na malém OOP v Mora...

Četník, který bojoval s vlkem

Praporčík Karel Zítek
Období první republiky, Protektorátu Čechy a Morava, stejně jako doba poválečná, patří k nejdramatičtějším letům české historie a jen opravdu silní lidé dokázali projít touto dobou se ctí, hrdostí a vztyčenou hlavou. Jedním z takových mužů byl i četník Karel Zítek, který vždy dokázal pevně stát za svými mravními zásadami a až do posledního dechu bojovat proti nacismu a jeho přisluhovačům. Svého přemožitele našel poručík Zítek nakonec až v druhém zrůdném systému 20. století – v komunismu.
Praporčík Karel Zítek | Foto: Archiv Václava Zítka

Karel Zítek se narodil 20. ledna 1898 v obci Květov, okres Milevsko. Jeho rodiče, Josef a Anna Zítkovi, poskytli svému synovi na tu dobu slušné vzdělání, když syna poslali nejdříve na českou tříletku a později na klasické gymnázium. Zde však Karlova studia přerušila 1. světová válka, když byl teprve šestnáctiletý student v řadách rakousko-uherského 91. pěšího pluku vržen na italskou frontu. Zde také jako desátník strávil celou válku, aby se v roce 1919 ihned vydal do služeb mladého státu.

Začátky u četnictva

První úkol v četnické uniformě však v žádném případě nesplňoval představu o klidném životě „vesnického policajta“. Nadřízenými orgány dostal za úkol spolu s legendárním legionářským generálem Šnejdárkem bojovat proti Polákům ve válce o Těšínsko. Když bylo na konferenci na zámku ve Versailles rozhodnuto o rozdělení tohoto území mezi oba mladé státy, mohl se Karel Zítek začít věnovat skutečné policejní práci.

Za první stanici mu posloužila Četnická stanice Velké Popovice, kterou v roce 1921 vyměnil za Četnickou stanici Koloděje a Senohraby. V Senohrabech strávil devět let svého života, aby byl v roce 1930 už jako velitel stanice převelen do nejsevernější části Československa – na četnickou stanici v Tisé.

Služba v Tisé a případ vražedkyně

Služba v severočeském pohraničí patřila v časech 1. republiky k těm nejnáročnějším a jen málokterý četník chtěl v tomto území, obývaném převážně nepřátelsky naladěnými Němci, zůstal déle, než musel.

A právě zde prokázal vrchní strážmistr Zítek své kriminalistické umění, když na základě nalezené punčochy usvědčil z vraždy tulačku Annu Sprenglerovou, která pro několik kousků oblečení sekerou brutálně ubila dvanáctiletého Herberta Watzkeho v obci Libouchec.

Vedle toho se stal „pan vrchní“ i postrachem místního henleinovského hnutí a pouze nemoc jeho ženy ho pravděpodobně uchránila před jejich pomstou. Když byla v roce 1938 četnická stanice v Tisé přepadena, byl už Karel Zítek rok velitelem Četnické stanice Trhový Štěpánov.

Souboj s Wolfem

Na vnitrozemské stanici v Trhovém Štěpánově si mohl vrchní strážmistr Zítek alespoň na chvíli odpočinout od německého nacionalismu a i jeho plicní chorobou trpící ženě se zde začalo vést lépe. To vše až do 15. března 1939, kdy naši vlast obsadila německá armáda.

A je to právě doba Protektorátu Čechy a Morava, v níž Karel Zítek ukázal svou inteligenci, odvahu a sílu. Vedle běžné praxe protektorátních četníků, kteří často pálili anonymní udání a později i skrývali uprchlíky z Německa, se velitel štěpánovské stanice rozhodl vypořádat i s místními udavači Gestapa.

Nejnebezpečnějším špiclem se paradoxně ukázal být bývalý italský legionář, naddozorce finanční stráže a snad i československý četník Jindřich Wolf. Ten si po válce zvolil opačnou stranu zákona a celou 1. republiku se snažil pouze přežít, jak mohl - především na úkor ostatních. Protože jeho trestní rejstřík „zdobilo“ 16 zápisů, přišla nová možnost, jak si znovu pořádně vydělat, až s německými okupanty.

Nejdříve se snažil jako falešný agent Gestapa podvodně vymámit na místních sedlácích peníze, za což byl Karlem Zítkem zatčen a odsouzen. Později se stal konfidentem Gestapa doopravdy. Když v době heydrichiády přišlo od Wolfa udání na jednoho ze sedláků, že vlastní zbraň, zabránil Karel Zítek uvěznění (a jeho smrti) jen díky neuvěřitelnému důvtipu a obrovské odvaze.



První čs. četníci na Těšínsku (Karel Zítek 1. zprava) Karel Zítek (vpravo) v četnické uniformě z roku 1919 Odvod branců do 1. světové války (Karel Zítek 1. zprava sedící) Svatba Karla Zítka ve 20. letech 20. století Nedělní rodinná procházka do Tisských stěn ve 30. letech





Když Wolf poštval Gestapo i na samotného vrchního strážmistra Zítka a přišel mu na stanici osobně vyhrožovat, pustil se do něj svalnatý četník s takovou razancí, že po jedné ráně přeletěl z kanceláře až do kuchyně, kde jeho žena vařila oběd.

V tu chvíli vstoupil na služebnu i jeden z příslušníků Gestapa, jenž musel Zítka zastavit, aby Wolfa nezabil. Jako důvod svého jednání pak četník uvedl to, že nedovolí, aby se Wolf zabýval šmelinou, když celý národ drží smutek za zastupujícího říšského protektora Heydricha a Wolf byl dokonce převezen na Gestapo a pouze udavačství ho zachránilo před smrtí ze strany jeho německých chlebodárců.

Poslední bitvu s Wolfem svedl Karel Zítek po skončení války, kdy se ho dcera tohoto kolaboranta pokusila obvinit ze spolupráce s Němci. Tento pokus o pošpinění cti četníka však zůstal bez odezvy nejen díky svědectví všech místních obyvatel, ale rovněž i díky statečnosti Karla Zítka na konci války, kdy spolu s dalšími čtyřmi četníky „zajal“ německou nemocnici s velkým množstvím vojenského materiálu, zachránil nedalekou obec Chlum před vypálením a odzbrojil a vyhnal 160 příslušníků SS, kteří nemocnici přijeli znovu dobýt.

Epilog

Vzhledem k svému odvážnému chování za války tváří v tvář nepříteli byl Karel Zítek vyznamenán sovětskou medailí Za osvobození Prahy, povýšen na poručíka nově vzniklého Sboru národní bezpečnosti a ustanoven okresním velitelem SNB ve Vlašimi.

V každé jiné době a zemi by příběh člověka jako Karel Zítek pokračoval jeho postupem ve funkci až na pozice nejvyšší. Ne v Československu v roce 1948. S příchodem komunistů k moci byl poručík Karel Zítek ihned propuštěn ze Sboru národní bezpečnosti bez nároku na penzi a v 50-ti letech se jeho povoláním stalo vykopávání pařezů v lese, aby jeho těžce nemocná žena a dvě malé děti měly co jíst.

Poručík Karel Zítek zemřel zcela zapomenut v roce 1967 jako vedoucí směny v cihelně. ČEST JEHO PAMÁTCE!



Zdroj: Národní archiv Praha, Archiv a vzpomínky Václava Zítka, Vojenský ústřední archiv Praha

Vložil: Pim Burger
Publikováno: 04. 07. 2011


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 1



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 12
Diskutovat ke článku.