Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Zmrazení platů 2021-22
13 hodin | TAHAC: Hlavně je taky pěkně na kokot, že pokud to zr...
ZOP - čas na rodinu
14 hodin | AF13: REPLY:MAARTINECZKAA:71798-1:2020-10-26 12:37:...
Pozice s možnou pracovní dobou a home-ofice u...
včera | : Ahoj, pruzna pracovni doba se tyka jen nekter...
barvocit
2 dní | MICHECOP: REPLY:CHEERKA123:71779-1:2020-10-23 11:35:51:...
Zdravotní prohlídka 2019
3 dní | NOBODY: Zdravotních bych se nebál, pokud nejsem oprav...
Křupání kolen - artroza
6 dní | APEP: Zdravím, pokud nemáte nějakou určitou diagnóz...
Leidenská mutace - trombofile
10 dní | ADELK: REPLY:TOMENKIS:71733-1:2020-10-14 16:43:00: S...
Odsloužená léta
10 dní | STRANIX: REPLY:OPS:71749-1:2020-10-16 21:30:10: Moc ne...
Žádost o zkrácení lhůty pro možnost znovu abs...
11 dní | APEP: V případě neúspěchu u psychotestů je možné je...
Někdo u OHS Praha IV?
12 dní | STRANIX: Obvod je základ, kterým by si měl projít každ...

Láska mezi paragrafy aneb Útrapy zamilovaných četníků

Svatba - výsledek několikaměsíčního snažení četníkova
Cherchez la femme – za vším hledej ženu. Dnes již klasická věta z románu Alexandra Dumase Pařížští mohykáni v sobě nese, jak jistě rád potvrdí každý muž, velký kus pravdy. Své by o tom jistě mohli vyprávět i příslušníci prvorepublikového četnictva, kteří to se ženami díky svému náročnému povolání měli ještě o něco těžší, než jejich sokové v civilu. Chcete-li si na chvíli odpočinout od chytání právě amnestovaných zločinců a zjistit, co musel každý četník podstoupit ve jménu milované ženy, jste na správném místě.
Svatba - výsledek několikaměsíčního snažení četníkova | Foto: Archiv autora

Vzhledem k v dnešní době panujícím poměrům u policie se tomu dá už jen stěží uvěřit, ale v dávných dobách starého  Rakouska-Uherska a později i nově vzniklého Československa znamenala státní služba nejen jistotu stálého příjmu a relativně slušné penze, ale rovněž vysoký sociální statut a úctu obyvatelstva. Výměnnou za tyto jistoty si stát vždy vybíral určitou daň. U četnictva tou daní – vedle fyzicky a psychicky namáhavé policejní práce – byly i relativně velké zásahy do soukromého života. Předpisy ohledně styku se ženami měly přirozeně největší dopad na mladé (a svobodné) příslušníky četnictva.


První strast pro mladého četníka představoval samotný výběr partnerky. Potíž spočívala především v § 2 četnické instrukce, která četníkům ukládala „žárlivě střežiti dobrou pověst sboru a vzájemně na sebe dozírati, čímž bude umožněno, aby nectnosti a zlozvyky byly již v zárodku potlačeny.“ To v praxi znamenalo i to, že si mladý strážce zákona mohl vybrat jen dívku dobré pověsti. Jak nám ukazuje příklad strážmistra Františka Formánka z četnického pohotovostního oddílu v Mostě, nebylo to vždy tak snadné, jak se na první pohled zdá.


Mladý František si své povinnosti plnil svědomitě a ani ze strany jeho nadřízených mu nemohlo být nic vytýkáno – tedy až do začátku února 1938, kdy si v Mostě vyšel na taneční zábavu do kavárny „Radio“. Zde se seznámil s Marií Hubatou. Františkovi přátelé pravděpodobně nelenili a v duchu četnické instrukce svému představenému během jednoho týdne nahlásili nejen jméno Formánkovy nové známosti, ale rovněž okolnosti jejich seznámení – a to včetně informace, že spolu od seznámení strávili již několik večerů v mosteckém hotelu Grand.


Františkův přímý nadřízený vrchní strážmistr Havlíček nelenil a začal o milé Marii zjišťovat informace. Obezřetnost se vyplatila. Perlustrace velice brzy prokázala, že Marie Hubatá je u mosteckého policejního ředitelství vedena jako prostitutka s velice pestrým životem. Ten vedla částečně v Praze, kde měla svůj byt a kde se nechávala vydržovat jistým továrníkem, a částečně v Třebušicích u Mostu, kam jezdívala navštěvovat svou matku. Několikrát však našla přístřeší i na služebně mostecké policie. Rovněž matka Hubatá nepatřila k ženám s příliš dobrou pověstí.


Reakce na tato zjištění se dostavila okamžitě. Vrchní strážmistr Havlíček se s věcí příliš nezaobíral a strážmistrovi známost rovnou zakázal. František však svému veliteli nevěřil a sdělil mu, že má Marii rád a že jí kvůli nějaké pomluvě nehodlá opustit a v případě dalšího nátlaku raději opustí četnictvo než svou lásku. Situace se začínala komplikovat i přesto, že si vrchní strážmistr Havlíček vyžádal od mostecké policie trestní list Hubaté i s fotografií, snažíc se ho o stavu věci informovat co nejpřesvědčivěji. Ani to nepomohlo, a proto se velitel rozhodl o vztahu svého podřízeného informovat velitelství četnického oddělení v Mostě.


Velitel mosteckého oddělení prokázal svou vynalézavost a 2. února jeho kancelář navštívil nejen strážmistr Formánek, ale rovněž Formánkův otec. Před ním nakonec mladý strážmistr slíbil, že vztah s Hubatou ukončí. Aby mu chápající nadřízení v jeho snažení pomohli, byl strážmistr František Formánek přeložen na četnickou stanici v Zelené Lhotě v obvodu četnického oddělení Klatovy – tedy dostatečně daleko od Mostu i od Prahy.

I četníci byli jenom lidé... V četnických pohotovostních oddílech většinou panovala dobrá nálada a dobré vztahy četníků i jejich velitelů

Ne každý četník si samozřejmě namluvil prostitutku a ne každý četník si mohl dovolit hotel Grand. Koneckonců, většina četníků sloužila na venkově, kde v době 1. republiky převládala prostá vesnická stavení a k ubytování cestujících sloužili především hospody. Najít v této nelehké situaci místo, kde strážci zákona mohli přeměnit přátelství platonické na přátelství intimní, vyžadovalo mnoho úsilí a důvtipu. I četník v civilu byl velice nápadný a na malé vesnici známý, proto varianta hostince nebo vyhřáté meze nepřipadala příliš v úvahu. I z tohoto důvodu se snad každý mladý četník někdy pokusil svou vyvolenou propašovat do četnických kasáren.


Podmínky v četnických kasárnách upravoval, stejně jako tomu bylo a je v každém vojensky organizovaném sboru, kasárenský předpis, který v žádném případě nepřál jakýmkoli návštěvám – natož těm dámským. Československé četnictvo bylo od svého vzniku v roce 1918 až do svého zániku v roce 1945 ryze mužským sborem, a tak jediné osoby ženského pohlaví, které četník potkal v četnických kasárnách, byla kuchařka nebo posluhovačka starší čtyřiceti let.


Ani kasárenský předpis ale nezastaví muže na vrcholu sil, a tak si jednoho mrazivého lednového večera přivedl strážmistr Karel František Trojan svou dívku do četnických kasáren v severočeské Telnici. Za porušení řádů odměnil velitel oddělení Teplice-Šanov svého podřízeného deseti dny jednoduchého domácího vězení podmíněně na jeden rok. O dvanáct měsíců později, dne 11. ledna 1938, se strážmistru Trojanovi dostalo odpuštění a zemský četnický velitel generál Ježek trest vymazal.

Četnická kasárna představovala většinou pouze jedna místnost, ve které měl každý četník svou postel, místo na bednu s oblečením a věšák na uniformu a zbraň


Pokud se četníkovi podařilo najít správnou ženu, blíže se s ní seznámit a uniknout bystrému oku velitele, čekala ho poslední, zato nejtěžší zkouška – svatba. K četnictvu se směli hlásit pouze svobodní muži (stálá výjimka platila pouze pro legionáře), a tak v případě četnictva stát nebývale silně ovlivňoval rodinný život a budoucnost svých zaměstnanců. Každý četnický pár musel podstoupit z dnešního pohledu relativně ponižující úřední proceduru, při které museli oba snoubenci dokázat, že jsou hodni získat povolení k sňatku, udílené osobně zemským četnickým velitelem.


Nutné úřední kolečko začal strážmistr Emil Hájek z četnické stanice ve Streckenwaldu dne 5. ledna 1938 podáním žádosti o sňatek svému přímému nadřízenému vrchnímu strážmistru Jiřelemu i s nezbytnými údaji o nevěstě a o výši věna a výbavy. Dobrá pověst manželky a výše věna byla vedle zákonných podmínek pro četníka (dle § 24 četnické instrukce se mohl ženit jen četník, sloužící déle než 4 roky a pouze v případě, že dovršil 30. rok života) nejdůležitějším faktorem schválení či neschválení žádosti.


Šetření o Emilově milé provedla a zpět do Streckenwaldu zaslala Četnická stanice Nový Jáchymov v okrese Rakovník. Perlustrace proběhla v pořádku a Františku Andršovou shledali četníci zachovalou, státně spolehlivou a s dobrou pověstí. Prověření se dostalo přirozeně celé rodině, a tak se na sever Čech dostaly materiály nejen o Františce, ale o jejím mrtvém otci, matce, matčiných sourozencích a samozřejmě i dalších devíti sourozencích slečny Andršové. I ti se – s výjimkou jednoho bratra, jenž byl dvakrát soudně trestán – ukázali jako zachovalí a žádost i s  dobrozdáním velitele stanice mohla být předána na okresní četnické velitelství.

Když už četnická svatba, tak pouze ve vycházkové uniformě Dobrá věc se podařila a Františka se mohla dostat Emilovi za ženu


Již 19. ledna 1938 přidává okresní četnický velitel v Ústí nad Labem poručík výkonný Vaňkát vedle svého souhlasu i informaci, že Františka Andršová do manželství přinese věno 10.000 Kč a blíže nespecifikovanou výbavu. Okresní velitel žádost potvrdil a 20. ledna předal svému představenému, veliteli četnického oddělení v Teplicích-Šanově, štábnímu kapitánovi Benešovi I. Ten si vyžádal ještě více informací o budoucí paní Hájkové a tak dne 22. ledna 1938 dodal poručík výkonný Vaňkát i čestné prohlášení matky Františky o výši věna a výbavě.


V první únorový den definitivně skončilo vyšetřování zachovalosti a žádost mohla po měsíci konečně putovat na zemské četnické velitelství do Prahy. Stejně jako poručík Vaňkát, ukázal i štábní kapitán Beneš I. pochopení a svatbu Emila Hájka doporučil s dovětkem, že „si žadatel zamýšleným sňatkem svoje hmotné postavení nezhorší a že tímto sňatkem neutrpí dobré jméno četnictva.“ Po kontrole žádosti, všech příloh (křestní listy snoubenců, domovský list a vysvědčení o zachovalosti nevěsty) a posudcích Hájkových nadřízených konečně zemské četnické velitelství dne 26. března 1938 navrhlo žádost schválit a dne 28. března 1938 o rozhodnutí vydalo i potvrzení.

Přestože se nám z dnešního pohledu může zdát celá procedura nepřípustná, zásahy do soukromí jednotlivce diktátorské a přehled o majetkových poměrech manželky pobuřující, byla to právě tato tvrdá pravidla, která z prvorepublikového četnictva vytvořila jeden z nejlepších, nejvýkonnějších a především nejneúplatnějších bezpečnostních sborů tehdejšího světa.


Autor: Pim Burger

Prameny:
Národní archiv Praha
Erhart, J. - Pinkas, O., Sbírka četnických předpisů, Nakladatelství Gusek, Kroměříž 1923
Kasární předpis četnictva, Praha 1924

 

Vložil: Redakce
Publikováno: 06. 01. 2013


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 1



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 5
Diskutovat ke článku.