Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Policejní odznak
10 hodin | GHOST-COP: REPLY:AF13:72383-1:2021-03-06 17:40:30: Pokud...
Operativec vs: Pátrač
včera | SHARKY: REPLY:GHOST-COP:72376-1:2021-03-05 17:00:14: ...
Pes - Zop - Holesov
včera | HAFHAF: Znám lidi co tyto situace řeší tím, že mají p...
Kariérní postup
3 dní | TRNKALINKA: Parafrázoval bych svého nejlepšího učitele, j...
Trenér
3 dní | TAYLOR: http://www.military.cz/special_forces/seal/se...
Leidenská mutace - trombofile
4 dní | MUSICIANFIT: Já jí také mám, testy jsem dělal v Praze. Pro...
Studium na policejní akademii
4 dní | STRANIX: REPLY:AF13:72366-1:2021-02-28 20:21:27: Chápu...
Referent dohledu Celni sprava
5 dní | APEP: Pokud máš VŠ neměl by být problém se posunout...
ICP Mošnov
6 dní | NZK: ???...
Prosím o radu
7 dní | GHOST-COP: Ahoj. Dva roky platí na celý jednotný sbor....

Cvičení bojových simulací

Momentka z cvičení
Využití metody bojových simulací může vést k větší profesionalizaci prováděných služebních zákroků a také k posílení jistoty zasahujících policistů. Vždyť jen stěží si lze představit praktickou ochranu bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku v extrémních situacích vyžadujících použití donucovacích prostředků nebo zbraně, bez precizního zvládnutí vlastní taktiky prováděných akcí. O tom, jakým způsobem je možno zvládat rizikové zákroky právě po taktické stránce, hovoří následující reportáž. I když ji publikujeme se zpožděním, neztratila nic ze své aktuálnosti.
Momentka z cvičení | Foto: bojovesimulace.cz

Na zvýšení profesionality příslušníků Policie ČR, Městského ředitelství v Brně byl zaměřen výcvik směřující ke zvládání rizikových zákroků, uspořádaný 1. listopadu 2009 ve Velké Bíteši, členy Bojových simulací. Jednalo se o posílení jistoty policistů při použití vybraných donucovacích prostředků, kterými jsou např. hrozba namířenou střelnou zbraní a varovný výstřel. Důležitým tématem bylo též vlastní použití zbraně bezprostředně po fyzické námaze, nácvik krycí palby a noční střelby. Pro zvýšení bezpečnosti policistů při výkonu služby byla dále zařazena témata jako např. nucené tasení zbraně v bezprostřední blízkosti, napadení policisty nožem nebo útok z neurčené strany.


První bojová simulace byla zaměřena na navedení podezřelé osoby policistou do poutací polohy vleže (tj. osoba leží na břiše, ruce má zkřížené na zádech, hlava je otočená na opačnou stranu, než přichází policista). Proti podezřelé osobě bylo neúspěšně použito výzev a donucovacích prostředků. Toto cvičení kladlo především důraz na psychiku zakročujícího policisty v kombinaci s určitou znalostí a dovedností potřebnou pro překonání odporu podezřelé osoby. Osoba především policistu neposlouchala a poté se jej snažila napadnout (osoba vyhrožuje, přibližuje se k policistovi). Cvičení absolvoval každý policista sám, neboť v tomto případě byla zátěž na jeho psychiku podstatně vyšší, než kdyby podobný zákrok absolvoval ve dvojici. Během navádění podezřelého musel policista také neustále vyhodnocovat okolí, kde se nacházely další osoby, které odváděly pozornost policisty neustálým pokřikováním a přibližováním se do prostoru zákroku.  V druhé fázi simulace musel policista věnovat pozornost nejen zajištěné osobě, ale i vyhodnocovat okolí a střílet na cíle, které mu byly určeny až v průběhu cvičení.  

Při tomto cvičení se objevily určité nedostatky v psychické připravenosti policistů:

  • nedostatečné věnovaní pozornosti místu dopadu varovného výstřelu
  • neúměrně dlouhé a opakované vyzývání podezřelé osoby, která se jej chystala napadnout střelnou zbraní.

Po tomto cvičení byla provedena krátká prověrka střelecké dovednosti policistů. Úkolem bylo, po menší fyzické námaze, zasahovat dvojvýstřelem dva terče na vzdálenosti 7 a 12 m. Při tomto testu se ukázalo, že policisté nebyli ze začátku schopni vůbec jakýkoliv terč zasáhnout. Někteří nezasáhli terč ani z polohy vkleče. Jako hlavní příčinu této neúspěšné střelby lze označit nedostatečný trénink střelby po fyzické zátěži, spěch, špatná práce se spouští a nedostatky v postoji a držení zbraně.

Další simulace byla především zaměřena na schopnost policisty rozpoznat hrozbu a okamžitě na ni zareagovat. Situace byla nastavená tak, že se policisté nacházeli v kruhu, kdy byli navzájem od sebe na délku natažené paže. Každý si určil číslo, které nikdo jiný neznal. Po vyslovení tohoto čísla nezúčastněnou osobou, měl ten, kterému číslo náleželo, tasit vlastní zbraň a úkolem ostatních mu bylo v tomto zabránit. Toto cvičení se evidentně některým policistům opravdu zamlouvalo a bylo zde dosahováno velmi dobrých výsledků. Cílem bylo opět procvičit reakce v případě, kdy policista bude buďto kontrolovat podezřelou osobu a tato se v průběhu kontroly pokusí vytáhnout na policistu zbraň, nebo bude policista nucen tasit svoji zbraň v bezprostředním kontaktu s podezřelým, který jej napadá.

Při čtvrté akci musela dvojice policistů projít určitým koridorem, přičemž se dostala pod palbu. Jeden z policistů byl zasažen a znehybněn a druhý byl nucen opětovat palbu, krýt ústup a současně dostat svého parťáka za vzdálený kryt. Na tomto cvičení se především projevila schopnost policistů bezpečně manipulovat se zbraní a jejich fyzická připravenost. Cílem bylo ukázat, že i řešení této reálné situace není tak jednoduché jak by se mohlo zdát, neboť policista musí v tomto případě střílet často jednou rukou. Jedná se o střelbu při fyzické zátěži, kdy druhou rukou se snaží policista svého postřeleného kolegu odtáhnout do bezpečí. Velkou roli zde hraje váhový poměr mezi dvěma policisty ve hlídce. Za hlavní nedostatek byl označen slabý fyzický fond některých policistů. Toto však lze odstranit pravidelným cvičením v posilovně.


Následovalo, dle mého názoru, velmi důležité a obtížené cvičení, jelikož se nejvíce přibližovalo realitě. Policista komunikoval s osobou, která ale nedostatečně reagovala na výzvy. Bylo tedy užito donucovacího prostředku hrozba namířenou střelnou zbraní a policista začal osobu navádět na zem. Poté následovalo tzv. situační přepadení, kdy k policistovi přistoupila zezadu osoba a do policisty vrazila. Ten byl nucen se otočit a rychle vyhodnotit situaci (osoba mohla být ozbrojená nebo byla beze zbraně, jindy měla v ruce mobilní telefon, tužku atd., aby bylo zřejmé, že si nevšimla právě probíhajícího zákroku). Pokud byla osoba ozbrojená, policista musel reagovat střelbou, neboť se jednalo o útok z bezprostřední blízkosti. V opačném případě ji měl od sebe odstrčit a vyzvat k opuštění prostoru. 

Za zmínku stojí především dvě situace, kdy policista špatně vyhodnotil hrozbu a zastřelil neozbrojeného člověka s mobilním telefonem v ruce. V tomto případě došlo ke spuštění bojové reakce, která vyústila následnou střelbou proto, že policista nikdy tuto situaci necvičil a neměl možnost si vytrénovat a upevnit vyhodnocovací schopnost. Prostě se policista spletl a jeho mozek vlivem stresu zaměnil tvar mobilního telefonu za tvar nože nebo střelné zbraně. 

V druhém případě policista měl od začátku cvičení slabé periferní vidění, nedostatečně věnoval pozornost rukám další osoby a z tohoto důvodu měl opožděnou reakci na pachatelovu zbraň, která na něho již byla namířena. V tomto případě bylo zcela zjevné, že policista s použitím vlastní zbraně váhal (toto váhaní trvalo asi 2 vteřiny) a nebyl vnitřně rozhodnutý vlastní zbraň použít. Hlavní příčinou je opět nedostatečná mentální průprava a absence jakéhokoliv tréninku těchto situací. Cvičení svojí obtížností překonávalo náročnost reálného zákroku. Jeho cílem bylo odhalit slabá místa u každého policisty zvlášť tak, aby se o těchto nedostatcích vůbec dověděl a mohl pracovat na jejich odstranění. Bylo by nešťastné, kdyby své nedostatky policista zjistil pozdě, tedy v průběhu nebo dokonce až po skončení reálného zákroku. 

Další simulace byla postavená tak, aby si policisté reálně uvědomili nebezpečnost při napadení nožem. V tomto bloku simulací došlo ke spolehlivému „zabití“ téměř všech policistů. Hlavním důvodem selhání byla absolutní absence jakéhokoliv záchranného schématu, velmi špatné vyhodnocení rizika, nástup rutiny a vlivem stresu i špatná reakce na pachatelův útok. Je zcela evidentní, že tyto situace policisté vůbec netrénují a ani nepřemýšlí o tom, že by mohly nastat. V zákroku pak musí velmi rychle rozhodovat a ve stressu se často rozhodují chybně. Musíme uvést, že všichni policisté byli nenadálým útokem překvapení, někteří vlivem výcviku stačili sáhnout na pažbu zbraně, než byli „zabiti“, někteří ji ani ve stressu nevytáhli. Jako hlavní důvod selhání vidíme v nedostatečné mentální připravenosti v kombinaci s pomalou a chybnou reakcí na útok. V této situaci jsou pouze dva způsoby řešení, které dávají policistovi větší šanci na přežití a jejich hlavní zásadou je udržení dostatečné vzdálenosti od protivníka a jeho zbraně.  

„Zabití“ policisté poté měli příležitost se dovědět o svých chybách a dostali návod na spolehlivější řešení vzniklé situace, kterou si dovoluji označit za jednu z nejnebezpečnějších

Předposlední blok byl zaměřen na komunikaci policisty s osobou, kdy v průběhu této komunikace došlo k napadení policisty další osobu, kterou symbolizoval nafouknutý balonek. Policista dopředu nevěděl, z které strany bude hrozba vedena (balonky byly umístěny v kruhu kolem policisty v různých vzdálenostech). Nejdříve bylo potřeba eliminovat rušivé vlivy první osoby a poté se soustředit na rychlou střelbu na cíl, aniž bylo dopředu známo, zda se bude jednat o cíl vzdálený nebo blízký. Toto bylo ještě ztíženo o osobu, případně osoby, pohybující se v prostoru samotné střelby. Za dodržení všech bezpečnostních opatření byla tato situace, dle mého hodnocení, asi nejvíce zatěžující, ale velmi se blížila obrazu reálného zákroku, který musí policisté být schopni zvládnout. V daném případě, v testu obstáli všichni zúčastnění.  

Je dobré si uvědomit velkou zátěž policisty, který musí být schopen efektivně střílet často na místě, kde se nachází větší počet nezúčastněných osob. Bez náležitého tréninku toho běžný policista nezařazený na speciálním útvaru nebude nikdy schopen.

Závěrečné simulace se věnovaly základnímu nočnímu cvičení, kdy policisté museli zasahovat velmi špatně osvětlené cíle, v poslední fázi i náhodně osvětlované. Při precizním zacházení se střelnou zbraní a s precizní prací na spoušti byla výslednost velmi dobrá.  

Za účast všem policistům i policistkám děkujeme a věříme, že naše, někdy drsné metody, přinesou své ovoce v podobě bezpečně zvládnutých rizikových zákroků.

Vložil: John Hawk
Publikováno: 16. 04. 2010


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 1



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 14
Diskutovat ke článku.