Letecká záchranná služba: soukromá nebo státní?

LZS - soukromý sektor versus státní

Toto krátké pojednání je pokusem o analýzu zda je výhodnější provozovat LZS na území České republiky pomocí státních prostředků nebo si kupovat prostředky civilní. Základní popis jednotlivých provozovatelů přicházejících do úvahy a jejich charakteristiky.

Policie České republiky
V současné době je po nákupu 10 EC 135 Eurocopter, z toho jsou zatím 3 ve zdravotní výbavě, má dostatečné kapacity a je schopna tuto službu poskytovat. Existují pouze právní zábrany, které lze legislativně ošetřit.

Klady:
+ moderní letový park
+ kvalitní letecký výcvik a jeho širokospektrální zaměření
+ připravenost pilotů pro IFR lety, speciální SAR výcvik
+ použitelné pro nouzové stavy
+ není přímá závislost na financích – provoz je v rámci mandatorních výdajů
+ možnost masivnějšího nasazení techniky v případě potřeby

Zápory:
- vysoká finanční náročnost celého komplexu – provoz i nákup
- pomalejší reakce na případné legislativní změny a zadání– nutno brát v potaz povinnost plnění ostatních úkolů pro resort a stát

AČR (Armáda České republiky)
Provozuje 10 polských strojů W-3a Sokol, z toho 6 kusů je ve zdravotní výbavě, armáda zatím díky neustálému pozměňování reforem nemá zcela přesně definováno jaké úkoly bude Sokol plnit v budoucnosti. Také existují právní zábrany, které lze legislativně ošetřit.

Klady:
+ kvalitní letecký výcvik a jeho širokospektrální zaměření
+ připravenost pilotů pro IFR lety, speciální SAR výcvik
+ použitelné pro nouzové a válečné stavy
+ není přímá závislost na financích – provoz je v rámci mandatorních výdajů
+ možnost masivního nasazení techniky v případě potřeby
+ vysoká přepravní kapacita

Zápory:
- velmi vysoká finanční náročnost celého komplexu – provoz i nákup
- pomalá reakce na případné legislativní změny a zadání– nutno brát v potaz povinnost plnění ostatních úkolů pro resort a stát


Civilní provozovatelé
Jedná se o klasický podnikatelský subjekt, který při provozování této činnosti vytváří zisk Jeho nabídka služeb se přizpůsobuje legislativnímu rámci, který je pro dané období platný. Do ceny služeb jsou zahrnuty amortizace, provozní náklady a zisk, které jsou plně hrazeny zadavatelem.

Klady:
+ moderní letový park
+ efektivní a ekonomické využití prostředků, nízká celková zřizovací cena
+ vysoká flexibilita při změně právního rámce a změně požadavků zadavatele

Zápory:
- přímá závislost na financích – provoz i přistavení techniky je účtováno dle smlouvy s MZ
- nízká přepravní kapacita
- omezená použitelnost pro nouzové stavy
- nepoužitelnost pro válečné stavy
- nízká připravenost pilotů pro IFR lety – příliš drahý výcvik snižuje zisk
- pouze ekonomicky zaměřený letecký výcvik, jeho úzké zaměření - nákup vycvičených pilotů


Je nutno předeslat, že ač je to soukromými provozovateli zdůrazňováno, že se zde jedná o tržní prostředí, svědčí o tom i několik žalob proti státu za tzv. nekalosoutěžní jednání, je tento trh velmi diskutabilní.

Jako první: ekonomický pohled na celou situaci v LZS

Základním faktorem je, že Česká republika si ve svých zákonech sama, jak se sluší na moderní a sofistikovanou společnost, definovala do jakého času je ochotna poskytnou první pomoc všem lidem v tísni. A to je 15 minut, samozřejmě pokud je to technicky možné..

Z tohoto vyplývá, že jediný zdroj peněz v tomto segmentu trhu jsou peníze státní, protože stát je jediným zadavatelem a jako jediný poptává tuto službu. Jsou to peníze daňových poplatníků, které jsou na základě smluv přerozdělovány od státu k jednotlivým subjektům. Žádné jiné se zde nevyskytují. Vedle toho existují výdaje na provoz Armády ČR a Policie ČR. To jsou výdaje tzv. mandatorní a jsou dané zákonem o rozpočtu ČR a jsou schvalována na jednotlivé roky. Tyto prostředky budou proinvestovány a organizace je použijí k plnění úkolů jim zadaným.. V těchto rozpočtových kapitolách jsou skryty i peníze na provoz letecké techniky. Existuje, tedy měl by existovat v každé normální společnosti, i plán na nákup a modernizaci techniky pro tyto resorty a ten je realizován na základě požadavků státu, který definuje úkoly, které mají tyto subjekty plnit. Je zřejmé, že policie a armáda plní mnohem širší spektrum úkolů než jen LZS a od toho jsou odvozeny parametry nakupované techniky. Tyto nákupy jsou schvalovány vládou - tedy nejvyšší zákonodárný sbor v republice tento nákup posvěcuje a vyčleňuje na něj finanční prostředky. Pokud jsou již jednou vyčleněny je možnost jejích návratu problematická až nemožná - jsou proinvestovány. Zde je vysvětlení argumentu, že nákup této techniky je velmi drahý a její provoz stojí daňové poplatníky mnoho peněz. Není možné toto jednoznačně tvrdit. Není možné jednoznačně prokázat, zda v komplexu úkolů, které tyto resorty plní je pořízení této techniky drahé či ne.

Systém financování státní správy je natolik neprůhledný, že o tomto fenoménu lze spekulovat, ale relevantní argumenty nelze jednoznačně nalézt. Jsou možné obě varianty. Přesto je nutné si uvědomit, že státní subjekty ucházející se o poskytování služeb LZS fungují na bázi mandatorních výdajů a stát jako celek jim doplácí mnohem méně než civilním provozovatelům. Větší část výdajů již proinvestoval. Státní subjekty jsou placeni od počtu odlétaných hodin, ale již nedochází k výměně peněz za paušální poplatky. A cena letové hodiny není stanovována tržní metodou. Je nutné dodržet základní podmínku a tou je, že plnění těchto úkolů nesmí být v rozporu s plněním cílů této organizace a organizace sama musí mít dostatek prostředků vhodných pro poskytování této služby. Pokud tyto prostředky má, je ekonomické využívat tyto státní kapacity pro plnění všeobecně prospěšných úkolů, např. LZS. Zde je tabulka ceny jednotlivých letových hodin pro jednotlivé provozovatele na daném typu.

Typ vrtulníku / Cena LH (letové hodiny)

Středisko Praha – Policie ČR
BELL 412 HP     32 010,-
EC 135             35 730,-

Středisko Hradec Králové - PČR
EC 135             35 730,-

Středisko Brno- PČR
EC 135             35 730,-

Středisko Plzeň – Líně AČR
W – 3A Sokol     41 473,-

České Budějovice, Jihlava, Alfa
BELL 427         22 419,-

Olomouc Alfa
BELL 427         22 419,-

Liberec, Ústí n. L., DSA a.s.
EC 135             22 491,-

Moravskoslezský kraj DSA a.s.
EC 135             22 491,-

Civilní provozovatele se zase vyznačují jednoznačnou fixací na ekonomii provozu a tomuto faktu podřizují vše. Je zřejmé, že tuto službu neposkytují bez toho, aniž by vytvářely zisk. Nejsou to neziskové organizace. Je nasnadě, jak zvažují každý let, protože pokrytí paušálem je víc než výhodné.

Jsou placeni za přistavení techniky, tzv. paušální poplatky, tedy i když neletí a zároveň je jim hrazena letová činnost. Kolik stojí letová hodina a kolik stojí přistavení letecké techniky jsou definována na jednáních mezi ministerstvem zdravotnictví a soukromými provozovateli. Ty jsou stanoveny pouze pro nestátní provozovatele Alfa a DSA za držení pohotovosti. Jsou navíc navýšeny kvůli nočním letům v těchto výších:

Jihočeský kraj a kraj Vysočina

Alfa 122 590,- za den + 19 % DPH,

Olomoucký kraj

Alfa 132 060,- za den + 19 % DPH,

Ústecký a Liberecký kraj

DSA 122 800,- za den + 19 % DPH,

Moravskoslezský kraj

DSA 132 250,- za den + 19 % DPH,

Je zřejmé, na kterou službu stát doplácí více. Z výše uvedeného vyplývá, že smíšený model je tím ekonomicky nejefektivnějším z pohledu zadavatele – státu. Pro stát je výhodné poskytovat službu LZS státními provozovateli v oblastech jeho zájmu. Např. v místě dislokace leteckého útvaru policie nebo AČR, nebo v rámci jiných zájmů definovaných samotným státem. Ostatní oblasti je možno ponechat pro soukromé provozovatele. Není státním zájmem zbytečně draho nakupovat nové prostředky pouze kvůli této službě, v tomto případě je ekonomicky výhodnější zadat úkol externí firmě.

pro celkové dokreslení situace je zde celkové vyčerpání finančních prostředků v roce 2006 pro jednotlivé provozovatele. Jsou 4 státní a 6 civilních:

Alfa Helicopter:        191 805 399,00

Delta Sys. Air:         191 907 764,00

Celkem nestátní provozovatelé :        383 713 163,00

Policie ČR:                39 916 000,00

Armáda ČR:              16 864 279,00
Celkem státní provozovatelé :            56 780 279,00

LZZS celkem:                                       440 493 442,00

Ale zdaleka to není tak jednoduché

Máme zde také legislativní rámec, který není tak jednoznačný jako ten ekonomický. Legislativní rámec je tvořen také okolními vlivy, tj. leteckými předpisy konkrétně JAR-OPS3 ke kterému ČR přistoupila a samotné České legislativní normy, které vytváří námi volení zástupci. Zákony by měli tvořit tak aby byly v souladu s kulturou národa, měli by být přizpůsobené poměrům ve státu a hájit státní zájem. V neposledním by měli být i ekonomicky rozvážné.

Proto mi není jasné jak proto mohla proniknout do českého zákona o civilním létaní v platném znění věta, která praví „Let na záchranu lidského života, je let komerční“ a na základě tohoto zákona je položena hlavní bariera pro státní provozovatele, která až zavání absurditou. Může být chápana i tak, že byť vlastníte vrtulník, umíte létat a jste kvalifikovaný poskytnout pomoc postiženému pomocí tohoto vrtulníku či jiného létající stroje na vlastní zodpovědnost, tak nemůžete, protože Vás kdokoli může žalovat, právě díky této větě. Musí Vás někdo zaplatit (asi stát v tomto případě?!!), jinak se nejedná o let komerční. A na základě tohoto souvětí je zpochybňována spoluúčast státních provozovatelů při poskytování služby LZS. Ostatní spekulace o kolizi s JAR OPS3 jsou zavádějící, vrtulníky létající v LZS jsou certifikované jako Kategorie A, a vše ostatní je pouze na provozovatelích zda jsou v souladu s touto legislativou.

Zdá se (možná je to jenom moje dedukce), že pomocí lobingu na poslancích se podařilo civilním provozovatelům propašovat tuto bariéru do zákona a stát zase tápe a přichází zkrátka. Zřejmě je lepší nechat nakoupené státní stroje zrezivět a vedle toho ještě královsky platit civilní provozovatele, kterým zřejmě zbývají peníze na propagaci volených zástupců před volbami (viz. pan Severa KDU-ČSL před volbami do parlamentu). A vrtulník je krásná reklama. Ostatní je příliš skryto, aby mohlo být citováno. Pravdou je, že státní prostředky nemohou být použity v předvolebním boji, tak proč ne soukromé?

Konec konců v zákonu taky mohlo být, že hasit požáry může jenom placený požárník a dobrovolný ne, nebo první pomoc může poskytovat jenom placený člověk a ne každý kdo může, je to velmi podobné. Právní normy si přeci tvoříme sami.

Civilní model podporují někteří horliví státní úředníci, úporní zastánci tržního modelu, tudíž upřednostňující civilní provozovatele. Tím, že nekompromisně prosazují tento model, aniž by se příliš zabývali morální a ekonomickou rovinou tohoto problému, způsobují státu ztráty v řádech miliónů korun a degradují samotnou statní správu na druhořadou úroveň. Je nutno ještě poznamenat, že tento soukromě pseudo-tržní systém s LZS má slabinu. Selhává, a to v tom, že leckdy není LZS aktivována a to právě kvůli dosažení vyššího zisku, protože jak z výše uvedené tabulky vyplývá, je velmi EKONOMICKÉ nelétat. A ekonomie provozu je hlavním měřítkem soukromých provozovatelů, humanita je pouze zástěrkou. A dovede někdo odhadnout, co se stane s cenami letových hodin soukromníků do budoucna, až jakoby náhodou zůstane v tomto pseudo-trhu pouze jeden provozovatel? Je zde mnoho faktorů a pacient se v nich lehce odsouvá do pozadí a je překryt jinými zájmy. Zájmy vyššími, státními, politickými a ….. možná i soukromými?

Text: Jiří Kohout

Materiál je publikován s laskavým svolením autora. V tištěné podobě vyšlo v magazínu Rescue Report: 2/2007