Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Zmrazení platů 2021-22
32 minut | TAHAC: REPLY:NOBODY:71801-1:2020-10-27 12:20:36: T...
ZOP - čas na rodinu
22 hodin | AF13: REPLY:MAARTINECZKAA:71798-1:2020-10-26 12:37:...
Pozice s možnou pracovní dobou a home-ofice u...
2 dní | : Ahoj, pruzna pracovni doba se tyka jen nekter...
barvocit
3 dní | MICHECOP: REPLY:CHEERKA123:71779-1:2020-10-23 11:35:51:...
Zdravotní prohlídka 2019
3 dní | NOBODY: Zdravotních bych se nebál, pokud nejsem oprav...
Křupání kolen - artroza
6 dní | APEP: Zdravím, pokud nemáte nějakou určitou diagnóz...
Leidenská mutace - trombofile
10 dní | ADELK: REPLY:TOMENKIS:71733-1:2020-10-14 16:43:00: S...
Odsloužená léta
10 dní | STRANIX: REPLY:OPS:71749-1:2020-10-16 21:30:10: Moc ne...
Žádost o zkrácení lhůty pro možnost znovu abs...
12 dní | APEP: V případě neúspěchu u psychotestů je možné je...
Někdo u OHS Praha IV?
12 dní | STRANIX: Obvod je základ, kterým by si měl projít každ...

Ministerstvo vnitra nechce pro Vietnamce a Ukrajince zelené karty

Poslanecká sněmovna
S odvoláním na několik zdrojů z ministerstev o tom informuje páteční Mladá fronta Dnes. Zákon by měl platit už od ledna a občanům vybraných zemí by měl usnadnit vstup na tuzemský trh. Dosud však není hotova prováděcí vyhláška, která například stanoví, kterých zemí se bude zákon týkat.
Poslanecká sněmovna | Foto: policista.cz

 

Ministerstvo se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že je vyhláška zatím jen ve fázi příprav. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase existuje ve vyhlášce několik variant a nic není zatím definitivní. "Ukrajinu a Vietnam budu podporovat," řekl Nečas. Pro některá ministerstva je ale již nyní varianta zelených karet bez Vietnamců a Ukrajinců nepřijatelná. "Pokud v návrhu tyto země nebudou, tak na nich budeme trvat," řekl mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský.

 

Ministerstva dají hlavy dohromady


Během příštích týdnů se kvůli návrhu mají sejít zástupci ministerstev práce, průmyslu, zahraničí a vnitra, aby se dohodli na konečném seznamu zemí. Ten je zatím přísně tajný. Mezi navrženými "nepřípustnými" zeměmi mají být některé balkánské státy a republiky bývalého Sovětského svazu. Není tam ale žádná z afrických zemí.

Karty představují pobytové a pracovní vízum v jednom dokumentu. Cizinci by se mohli ucházet jen o místa, která se nepodařilo 30 dní obsadit zájemcem z ČR či EU. Tyto pozice se mají objevit ve veřejném registru. O kartu by lidé požádali ve své vlasti český zastupitelský úřad.

 

Zelené karty, které by měly podle vlády přivést do ČR ze zahraničí chybějící pracovní sílu, vyvolaly bouřlivé debaty jak na půdě sněmovny, tak v senátu. Zákon kritizovali  někteří poslanci. Varovali před vznikem přistěhovaleckých ghett i před bezpečnostními a zdravotními riziky.

 

Češi a imigranti

 

Češi vnímají migranty rozpolceně. Podobně jako Západoevropanům jim jejich příliv nevadí, ovšem stějně jako občané postkomunistických zemí se jich bojí a vnímají je jako hrozbu.

Ochota přijímat přistěhovalce se v ČR blíží ochotě obyvatel států západní Evropy. Na rozdíl od nich mají ale Češi z příchodu cizinců mnohem větší obavy a jeho dopad hodnotí negativněji, podobně jako občané postkomunistických zemí.

Při představení výsledků výzkumu o migraci v Evropě to řekla spoluautorka práce Jana Chaloupková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Ochotu přijímat přistěhovalce a vnímání dopadů migrace zjišťovali odborníci ve 20 státech mezi více než 38.000 lidmi. Z postkomunistických zemí do srovnání zařadili kromě Česka i Maďarsko a Polsko.

Odborníci připomínají, že po rozšíření EU se mohlo mínění lidí změnit.

 

 

Češi odpovídali podobně jako Francouzi či Belgičané

 

Situace v Česku je podle výzkumu podobná jako ve Francii či Belgii. Negativnější postoj panuje k lidem jiné rasy či etnika, z chudých evropských i mimoevropských států, proti jejich přijetí bylo kolem poloviny lidí. Nejvstřícnější jsou Češi k bohatým Evropanům ze Západu či k lidem z jiných bohatých zemí, proti jejich přistěhování se postavila třetina osob. "Česko se tak svým postojem přibližuje většině západoevropských zemí," uvedla Chaloupková.

 

Berou migranti lidem práci? Ano. Kde jsou přínosem? V kultuře.

 

Další otázky se zaměřily na obavy. Lidé měli zhodnotit, jak cizinci berou místním práci, pobírají dávky či do sociálního systému přispívají, platí daně, obohacují nebo ohrožují kulturu či přispívají ke zhoršení kriminality.

 

Ve všech zemích převládlo spíš záporné hodnocení. Podle Chaloupkové lidé největší přínos viděli v kultuře, nejvíc ohroženi se cítili na trhu práce a kriminalitou. Svými postoji se tak Češi blíží Maďarům a Řekům, kteří vnímají cizince spíše jako hrozbu.Nejpozitivněji hodnotí dopady migrace Švédové a Lucemburčané

Současná Evropa a přistěhovalectví

 

ITALIE

Jako poslední vytáhl letos v dubnu přistěhovaleckou kartu (nikoliv zelenou) ve volbách Gianni Alemanno nově zvolený starosta Říma kandidát Berlusconiho nové strany Lid svobody. Alemanno  v letech 2001-2006 zastával post ministra zemědělství. V předvolební kampani se zaměřil mimo jiné na problém přistěhovalců a jejich kriminality. Římané dobře vědí, o čem mluvil, protože (nejen) v posledních měsících Řím zaznamenal několik otřesných případů znásilnění a zavraždění Italek přistěhovalci, zejména Cikány z Rumunska či Araby z oblasti Středomoří. (Přesný překlad).

Alemanno v předvolební kampani mj. slíbil bojovat proti ilegální imigraci, přistěhovalce, kteří jsou již protiprávně v Římě, hodlá deportovat pryč a jejich slumy v okolí města zbourat, poslat více policistů do ulic atd. Jeho slova našla sluchu u 53,7 % římských voličů, zatímco jeho levicový protikandidát Francesco Rutelli, který chtěl proti kriminalitě přistěhovalců bojovat především prevencí a jejich začleňováním do společnosti, obdržel 46,3 % hlasů.

 

RAKOUSKO

Stane se jednou katolické Rakousko islámskou zemí?

Celou debatu odstartovala studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo vnitra a z níž vyplývá, že takřka polovina z celkem 350 000 muslimských přistěhovalců, žijících v Rakousku, nemá žádný zájem o integraci do většinové společnosti. Tito muslimové údajně striktně dodržují zvyky zemí svého původu a odmítají se přizpůsobit zvyklostem nového domova.

Přitom právě v této skupině obyvatel se rodí až dvakrát více dětí než v rodinách takzvaných „Starorakušanů“. Už v roce 2050 by tak měl v Rakousku stoupnout podíl obyvatel islámského vyznání na celkovém obyvatelstvu z dnešních 4,5 procenta na celých 25 procent.

Studie ministerstva vnitra, která polovinu rakouských vyznavačů islámu označila za „málo schopné integrace“, přitom vyvolala vznik několika dalších odborných studií, které podobné obavy vyvracejí. Podle průzkumu Sociologického ústavu Vídeňské univerzity se potomci muslimských přistěhovalců, narození už v Rakousku, dokáží zvyklostem své domovské země přizpůsobit mnohem lépe než jejich rodiče.

 

„Čtyři pětiny migrantů druhé generace už nebudou mít s integrací do společnosti žádné problémy,“ tvrdí autorka studie, socioložka Hilde Weissová. Naopak toto vyvrací Norská studie Frisch Center spolupracujicí s univerzitou Oslo tato studie uvádí : Více jak 70% tamnich imigrantu ze 60. let žije na nějakem druhu statní podpory. Obdobné číslo u Norů je 13%.

 

NORSKO

Studie Frisch Centra se zaměřilo na 2,500 přistěhovalců z Pákistánu, Indie, Turecka a Maroka narozených mezi roky 1936 až 1955 a porovnávaných se skupinou Norů  stejného věku.

V prvních deseti letech přistěhovalectví byli  aktivně zaměstnaní, a to srovnatelně jako Norové. Ale po této době jejich pracovní aktivita ostře klesla do roku 2000 polovina přistěhovalců byla již bez práce, ve srovnání s 13 procenty zkoumaných Norů. Dále 74 procent přistěhovalců nebylo schopno splácet povinné platby .

 

Autor :  Jiří Vítek - policista.cz

Zdroj  :  Kariéra, Česká tisková kancelář, BIGY

Studie Frisch Center

 

 

Souvisejicí článek

 

Přehlížení bezpečnostních rizik možná draze zaplatíme

Vložil: redakce
Publikováno: 28. 10. 2008


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 0 / Celkový počet hodnoceni 0



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 1
Diskutovat ke článku.