Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
3 dní | ELINA: Dobrý den, za pár dní mě čekají psychologick...
Realita PČR 2024
7 dní | NOBODY: Pardon, v předposledním odstavci měl být Petr...
v 50 k policii
11 dní | VSCRVSCR: REPLY:QUARESS:88327-1:2024-10-30 20:38:52: ...
Je/není místo ve městě
12 dní | TRNKALINKA: Pokud budeš přijata, dostaneš "papír(ekv...
Fyzické testy
07. 11. 2024 | MARKYTKA-J: Bohužel, je to tak, jak říká pim-burger. I kd...
Psychotesty v Olomouci
06. 11. 2024 | PIM-BURGER: Psychotesty v Olomouci jsem nikdy neabsolvova...
Gilbertův syndrom - PČR
24. 10. 2024 | VSCRVSCR: Záleží jaké máš jaterní výsledky ,pár lidí už...
Já do Prahy, Ty do Ústeckého kraje
18. 10. 2024 | MILANKRLS: REPLY:DZOBY:88299-1:2024-10-17 18:27:53: Neví...
Sportoviště na Policejní akademii
28. 09. 2024 | PIM-BURGER: Kdo ví?...
Psychotesty pomocný papír
30. 07. 2024 | MATT01: Pro výpočty je k dispozici papír pro výpočty....
Nováček u četnictva a zásah u hospodské rvačky
Byl jsem počátkem nynějšího století, tj. v roce 1901, zařazen coby četník na zkoušku ( nováček u četnictva ve zkušební lhůtě po absolvování základního kurzu s hodností od desátníka po závodčího – pozn. red.) na stanici V. v politickém okrese P.
Krátce na to – bylo to asi koncem téhož roku – dlel jsem sám na stanici, neboť velitel stanice prodělával civilní praxi u poštovního ředitelství v Praze a jeho zástupce byl někde mimo obvod za jeho soukromou záležitostí.
Sedím sám doma - byl již pozdní večer - když pojednou otevřou se dveře a vstoupí asi tři osoby a oznamují mi, že v tamním hostinci došlo mezi dvěma muži k hádce, při níž jeden vytáhl v nestřeženém okamžiku nůž, tzv. zabiják, a zranil svého soupeře tak, že mu vyhřezly vnitřnosti.
Na základě tohoto oznámení sebral jsem to něco málo mých teoretických zkušeností, coby četníka na zkoušku, rychle se ustrojil a vyrazil do zmíněného hostince. Zde jsem našel uvedeného zraněného ležet na zemi v tratolišti krve. Položil jsem ho za pomoci ještě několika přítomných na lavici a jelikož nebyl v místě lékař, poslal jsem pro něj do asi tři čtvrtě hodiny vzdálené obce K. Mezitím jsem důkladně prohlédl ránu a po přesné prohlídce jsem shledal, že jeho vnitřní orgány nejsou poškozeny.
Jat myšlenkou, aby ubožák dlouho netrpěl a pak můj zájem, aby byl pachatel již za mřížemi, vyžádal jsem si od hostinské jehlu, režnou nit a lojovou svíčku.
Na to jsem chytl zraněného za nohy a počal jím sem a tam šoupati, až se vyhřezlé vnitřnosti v břišní dutině dle mého úsudku usadily. Pak jsem milého muže počal zašívati. Když jsem jej zašil – bylo to mnoho stehů – tak jsem mi zapůjčenou svíčku napálil a stehy jsem tím ze svíčky kapajícím lojem zalil tak, že nebyly vidět. Samozřejmě jsem nit před upotřebením též lojovou svíčkou namazal, aby lepší šla skrz kůži a stehy se nevytrhávaly.
Po nějaké době se zraněný probral z mrákot a stěžoval si, že prý má hroznou žízeň, a proto jsem mu poručil načepovat trochu piva – no, byla ho plná sklenice. On ji vypil, poděkoval a požádal mě o cigaretu, kterou jsem mu též nechal dát, kterou též vykouřil. Po tomto asi za čtvrt hodiny dostavil se na místo činu povolaný lékař a ptal se, kde je pacient a když jsem mu naň ukázal, podotkl, že slyšel, že mu bylo rozpárané břicho. Já na to odvětil, že břicho sice rozpárané měl, ale že jsem mu je už zašil, načež on odvětil: „ Člověče nešťastná, vždyť vy jste ho zabil! Jak jsem jej mohl zabít, když vypil před chvíli sklenici piva a vykouřil cigaretu?“. Na to doktor: „ Ještě to ke všemu. Tak já zde nemám co dělat a vy ho máte na svědomí,“ a odešel.
Já jsem dal pak odnésti nemocného na nosítkách k jeho rodině a odebral jsem se okamžitě na pátráni po pachateli, kterého jsem doma ležícího v posteli nalezl, zatkl a krajskému soudu v P. dopravil, kde obdržel za svůj čin 18 měsíců těžkého žaláře. Zraněný se za 10 dnů uzdravil.
Text: vrchní strážmistr četnictva Bohumil Hošek, jeho text vyhledal Pim Burger
Můžeme si připomenout pohnutý osud bývalého velitele četnictva, generála Josefa Ježka, jehož fotografii jsme zveřejnili výše:
JEŽEK Josef (* 2. 8. 1884 Žamberk, + ? Praha) -
Po absolvování gymnázia v Rychnově byl J. Ježek na zeměbranecké kadetní škole ve Vídni (vyřazen 1902) a roku 1909 přestoupil k četnictvu. V hodnosti poručíka působil nejprve u zeměbraneckého pluku v Bukovině (1914-15), poté na ministerstvu zeměbrany ve Vídni.
Po vzniku Československa pracoval nejprve u četnictva v Jindřichově Hradci, odkud byl poslán roku 1919 na Slovensko jako první pobočník zdejšího četnického velitele. V letech 1924-37 byl přednostou četnického oddělení ministerstva vnitra, poté se stal zemským velitelem četnictva na Slovensku a od roku 1938 zastával stejnou funkci v Praze.
Byl i osvětově činný - založil a redigoval časopis Bezpečnostní služba, který zanikl až s nástupem Protektorátu. V roce 1939 získal funkci generálního velitele četnictva. V červenci 1939 ho ministerský předseda Eliáš jmenoval ministrem vnitra a v této funkci působil až do ledna 1942.
V protektorátní vládě úzce spolupracoval především s Jaroslavem Krejčím. Jeho expertiza o postupu germanizace z podzimu 1939 vedla k odmítnutí slibu věrnosti Háchy Adolfu Hitlerovi. Ve vládě Jaroslava Krejčího z poloviny ledna 1942 na příkaz K. H. Franka již nepůsobil.
Po revoluci v květnu 1945 byl přesto zatčen. Národní soud v roce 1947 rozhodl o upuštění od potrestání, neboť Ježkova činnost v období okupace při obhajobě národních zájmů mnohonásobně převýšila škodu.
V roce 1954 byl znovu zatčen, během výslechů zažil mnoho utrpení a nakonec ho komunistická justice odsoudila za tzv. velezradu na 25 let žaláře. Většinu času do propuštění na amnestii (1960) strávil v Leopoldově.
Text: www.inoboediens.estranky.cz
Hodnocení článku
Průměrná známka 0 / Celkový počet hodnoceni 0
Počet komentářů ke článku: