Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
19 hodin | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
19 hodin | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
4 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
12 dní | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
17 dní | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Sælg Pentobarbital Nembutal (tabletter, væske...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Operace Tungsten a Memoriál československých parašutistů
Parašutista Pernický: Byly to jedny z nejhezčích Vánoc
Paraskupina Tungsten, vyslaná zpravodajským odborem exilové vlády v Anglii, měla za úkol zprovoznit radiomaják a zajistit příjem zbraní pro domácí odboj. Tungsten byl vysazen do protektorátu spolu s desantem Embassy v noci 21. prosince 1944 chvíli před půlnocí. Jejich cílem byla Českomoravská Vysočina, bohužel letadlo navigační bod minulo a výsadek přistál daleko od místa určení.
Do operace Tungsten byli vysláni dva muži – velitel, kapitán Rudolf Pernický, kterému v té době bylo dvacet devět let a do té doby působil jako instruktor výcviku parašutistů a třiatřicetiletý rotný Leopold Musil.
 |
Celá výstroj, kterou nesli na zádech během nočního pochodu, vážila kolem třiceti kilogramů, situaci navíc znesnadňoval hluboký sníh a zima. Osmého dne, už na pokraji sil po vysilujícím pochodu, oba muži dorazili ke svému cíli, penzionu obětavého odbojáře Cyrila Musila ve Studnici u Nového Města na Moravě. Zubožení parašutisté se mu ohlásili heslem „Zimě zdar“, které jim bylo určeno již v Anglii. Oba měli omrzlé ruce i nohy, přimrzlé ponožky a po deset dní nebyli schopni chůze. Dle slov Rudolfa Pernického, to byly přes veškeré utrpení jedny z nejhezčích Vánoc, které zažil, plnil totiž úkol na záchranu milované vlasti.
 |
Po dopadu při obhlídce terénu Rudolf Pernický zjistil, že se nacházejí u Kutné Hory, což bylo asi sto kilometrů od adresy ve Studnici u Nového Města na Moravě, kde se měli původně nahlásit. Protože u Kutné Hory žádný kontakt na odboj neměli, rozhodli se dojít bez cizí pomoci až na místo svého určení. Pohybovali se pouze v noci, jejich cesta vedla po polních cestách a pěšinách, vyhýbali se obydleným místům. Osud jim přál, po cestě na nikoho nenarazili. Věděli, že jakýkoliv kontakt s vesničany pro ně znamená ohromné nebezpečí v podobě udání. Proto raději ani nikde nežádali o jídlo. Díky prozíravosti Rudolfa Pernického s sebou měli k obvyklé dávce stravy kilo čokolády, to jim na dlouhé zimní cestě zachránilo život.
Náročným pochodem uctili mimořádný výkon
Akci Memoriál československých parašutistů,která připomíná pochod paravýsadku Tungsten,nevynechal ani policista a učitel pplk. Zdeněk Tlamicha, který podle svých slov rád přijímá výzvy. S přáteli se mu podařilo dát dohromady dva čtyřčlenné týmy: „Jednotlivé týmy vycházely po zhruba deseti minutách, naše parta měla nízké startovní číslo, proto jsme vyrazili poměrně záhy po odstartování pochodu, v osm hodin deset minut. Přes den se šlo celkem příjemně, trasa byla dobře značená, déšť brzy přešel v mrholení, a tak šly promočené pláštěnky brzy dolů. Někteří pochod vzdávali, pro náš tým bylo prioritou dojít v původním počtu. Snažili jsme se udržovat tempo, které bude vyhovovat všem. Krátké pauzy jsme si dělali na kontrolních bodech, závěr první poloviny pochodu – výšlap ke zřícenině hradu Lichnice byl docela úmorný.
 |
 |
 |
Za necelých sedm hodin od startu jsme tedy dorazili na hrad a měli jsme zhruba šest hodin na odpočinek pod širákem. Cesta zpátky do Chrudimi pro nás začala za deset minut půl jedenácté, čekal nás noční pochod. Cíl jsme přivítali před šestou hodinou ranní. Jasně, že občas nastaly těžké momenty, bylo dobře, že jsme se jako tým vzájemně podporovali. Dvakrát jsme sice trochu zabloudili, ale nakonec se správná cesta vždy našla. Trasu jsme ušli něco pod čtrnáct hodin."
Obdivuhodný výkon dvou mužů již čtvrtým rokem připomínají chrudimští parašutisté, kteří mají na starosti organizaci memoriálu. Letošní ročník byl rozdělen do dvou částí, sedmdesát kilometrů dlouhou trasu Chrudim - Lichnice bylo nutné stihnout za šestnáct hodin, včetně povinné přestávky na hradě Lichnice. Druhý listopadový víkend letošního roku byl sychravý a nevlídný, přesto se na startovní čáru v ranních sobotních hodinách postavily více než tři stovky osob. Oficiální start pochodu byl o půl osmé, jednotlivé skupiny vyrážely dle časového rozpisu, po deváté hodině na chrudimské letiště seskočila také družstva chrudimských výsadkářů. Jako poslední vyráželi jednotlivci na poloviční trasu, která pro ně končila na hradě Lichnice.
 |
 |
Ne každý zvládl dojít do cíle, někteří trasu vzdali, především pro náročný terén a neúprosný časový limit. Každopádně každý zúčastněný sklonil pomyslný klobouk před podivuhodným výkonem dvou mužů, kteří tehdy o Vánocích roku 1944 prokázali ohromnou vnitřní sílu a odhodlanost.
Hodnocení článku
Průměrná známka 0 / Celkový počet hodnoceni 0
Počet komentářů ke článku: