Použití svítilny při střelbě ruční střelnou zbraní

První techniky současného držení ruční střelné zbraně a svítilny byly vyvinuty pro klasické svítilny s kovovým nebo plastikovým tělem, napájené několika články typu C (R14) nebo D (R 20). Typickým představitelem první generace tzv. služebních svítilen pro bezpečnostní sbory je svítilna firmy Mag-lite. Jedná se o výkonnou, ale velkou a těžkou svítilnu, jejíž výhodou bylo, že se v případě nouze dala použít jako zbraň nebo donucovací prostředek...

Postupem času vývoj svítilen dospěl přes svítilny napájené dvěma AA články (opět typický představitel svítilna Mini Mag-lite), až ke svítilnám napájeným jedním nebo dvěma články CR 123A, osazené žárovkami typu Krypton, Xenon, Luxeon nebo LED diodami. Tyto svítilny již mají malé kompaktní rozměry, velkou výkonnost a jsou velmi rozšířené. Typickým představitelem jsou svítilny SureFire, Streamlight, Peli a další.

S vývojem svítilen se nezastavil ani vývoj používaných technik držení, sice některé techniky pro velké svítilny je možné použít i pro malé svítilny, ale některé z nich bylo nutno upravit nebo vytvořit jiné.

Většina nových zbraní, zvláště služebního typu, v současné době disponuje railem Weawer v přední části, kam je možné umístit napevno taktickou svítilnu. Toto řešení je nejlepší, ale pro Ty z Vás, kteří tuto možnost nemají nebo nechtějí investovat do podvěsné taktické svítilny (přiznejme si, že její využití pro normálního střelce – mimo profesionálů ze Zásahových jednotek – je velmi, velmi minimální...), jsou určeny tyto řádky.

V sebeobranné nebo bojové situaci je jakákoliv svítilna určitě lepší než žádná. V nouzi postačí jakákoliv svítilna, kterou máme u sebe. Ale pro stálé používání by měla svítilna určitě splňovat několik podmínek:

• Světelný výkon – světelný paprsek, jehož kužel by měl být plynule regulovatelný, by v plném výkonu měl umožnit oslnění protivníka, které by vedlo až k jeho vyřazení z akce.
• Vypínač svítilny – vypnutí a zapnutí ovládané jedním prstem, pro ovládání ve zlomku sekundy.
• Odolnost svítilny – svítilna a její hlavní části – žárovka, tělo, reflektor a vypínač – mají být odolné proti nárazům a pádu na zem, rovněž odolnost proti vodě a dešti je velmi žádána.

Z výše napsaných důvodů je nejlepší svítilna ovládaná jedním tlačítkem, které umožňuje zapnutí a vypnutí jedním prstem, zatímco nevhodné jsou svítilny vybavené kotoučovým ovládáním (pomalé ovládání) a s posuvným bočním spínačem (ovládání možné jen palcem, snížená odolnost proti vodě).

Současné použití svítilny se střelnou zbraní svádí střelce (tento pocit je ještě umocněn stresem a strachem), aby nejjasnější částí světelného kužele osvítil místo, kde předpokládá nebezpečí nebo protivníka. Vzhledem k tomu, že u většiny technik jsou ruce držící zbraň a svítilnu spojeny k sobě, hrozí nebezpečí, že při drobné korekci světelného kužele mineme výstřelem cíl!!! Rovněž rovnání mířidel v situaci tváří v tvář protivníkovi je nebezpečné a pomalé, s největší pravděpodobností se protivník dostane mimo světelný kužel svítilny a ještě k tomu stačí vystřelit.

Proto pamatujte – hlavní rukou je ta, která drží zbraň, ruka se svítilnou se musí přidat, přizpůsobit a kopírovat pohyb ruky se zbraní – kam mířím, tam také svítím. Potom také mohu ihned střílet, jak světelný kužel nějakou částí osvítí protivníka. Snaha docílit, aby se útočník ocitl ve středu světelného kužele a až pak střílet, je nebezpečný zlozvyk, který Vás může (a s největší pravděpodobností bude) stát život...

Techniky držení svítilny se liší zejména způsobem uchopení svítilny, který je buď:

• Šavlový – svítilna je držena jako rukojeť meče nebo šavle, svítící část svítilny je na palcové straně ruky a světelný kužel nahrazuje čepel meče nebo šavle.
• Reverzní – svítilna je držena opačně, svítící část je na malíkové straně ruky, palec většinou ovládá spínač na konci svítilny.

Technika FBI

Tato technika je pravděpodobně nejstarší z používaných. Jako jedna z mála řeší situaci, aby střelec neoznačoval držením svítilny svoji pozici protivníkovi. Svítilna je držena ve větší vzdálenosti od těla a útočník má mnohem menší šanci zasáhnout střelce, když bude střílet na zdroj světla. V současné době je tato technika většinou střelců považována za zastaralou, neboť se preferuje střelba obouruč spojenými rukami.

Svítilna je držena buď v šavlovém nebo reverzním úchopu a to v napnuté paži daleko od těla. Je na střelci, zda bokem nebo ve výšce, ale reflektor svítilny je nutno držet mírně před tělem, aby se střelec sám neosvěcoval. Zbraň je držena v druhé ruce na opačné straně těla.

Technika funguje jak s malou, tak s velkou svítilnou, ale zvláště u velké svítilny doporučuji šavlový úchop, ale i tak se rychle ozve únava. Při zraněné ruce je technika prakticky nepoužitelná. Dále technika umožňuje prohledávání prostoru nezávisle na zamíření zbraně a po výstřelu nedochází vlivem zpětného rázu k porušení současného zamíření světelného kužele a zbraně. Sice může být využívána jak levou, tak pravou rukou, ale na přesné zaměření osvitu cíle vyžaduje trénink. Na druhou stranu vzdálenost rukou od sebe zmenšuje nebezpečí zvané „zmatkující ruce“. To je situace, kdy může ve stresové situaci dojít k tomu, že střelec má ruce blízko u sebe a jeho psychikou dojde k aktivaci nesprávné ruky (jedna ruka ovládá spínač svítilny a druhá spoušť zbraně).

Neck-Index

Z techniky FBI se dá přirozeně přejít do techniky zvané Neck-Index Technika současného držení zbraně a svítilny ve spojených rukou nikdy neposkytuje stoprocentní držení zbraně a její sladění s světelným kuželem svítilny. Proto je lepší se smířit s faktem, že lepší bude střílet jednoruč a učinit z toho svoji výhodu (takto zní komentář k technice Neck-Index)

V technice Neck-Index je svítilna držena v reverzním úchopu, na vypínači je palec nebo jiný vhodný prst. Při použití velké svítilny se tělo svítilny opírá o rameno a krk, čímž se váha svítilny snižuje, při použití malé svítilny se tělo, případně pěst, která ji drží, opírá o čelist střelce pod uchem. Při pohybu hlavou se svítilna pohybuje společně s ní. Zbraň je držena v druhé ruce.

Tato technika zaručuje současné osvícení mířidel zbraně a cíle, může být využívána oběma rukama, přičemž je v obranné situaci možno ruku se zbraní stáhnout k tělu a ruku se svítilnou přemístit dopředu a použít k úderu nebo krytí. Zároveň technika umožňuje prohledávání prostoru nezávisle na zamíření zbraně a při střelbě není osvit cíle ovlivňován zpětným rázem zbraně. Technika se dá použít i při zraněné končetině, ale svítilna je umístěna blízko hlavy.

Nyní ve výčtu technik držení svítilny a zbraně přejdeme k technikám obouručního držení a zastavíme se v popisu pěti z nich:

SureFire – pro svítilnu s okamžitým vypínačem

Jedná se o jednu z nejznámějších technik, která má více názvů – třeba : stříkačkový, doutníkový nebo cigaretový úchop. Technika je možná pouze s malou svítilnou, která je držena mezi ukazovákem a prostředníčkem slabé ruky, přední část svítilny s reflektorem směřuje dopředu a palec je přiložen k okamžitému vypínači svítilny na její zadní části. Zbraň je držena v silné ruce, ke které se z boku připojí ruka držící svítilnu. Spodní prsty pod svítilnou se ovinou okolo prstů ruky se zbraní a obě ruce se tisknou stejnoměrně k sobě.

Při osvojení této techniky tréninkem se dá dosáhnout dobrého sladění světelného kužele s namířenou zbraní a zároveň jde o pevnější obouruční držení zbraně. Při pevném a správném provedení úchopu nedochází k rozhození zaměření světelného kužele a zbraně při střelbě.

V případě zraněné ruky držící svítilnu se technika dá použít jen obtížně, její použití je vyloučeno u svítilen bez okamžitého vypínače v zadní části, dalším proti faktorem je umístění svítilny před tělem střelce, tudíž přímo ve směru střelby protivníka.

Harrisova technika – pro svítilnu s okamžitým vypínačem

Tato technika byla vyvinuta pro použití velké svítilny, ale dobře funguje i u malých svítilen. Zbraň je držena silnou rukou a svítilna slabou rukou, a to v reverzním úchopu. Palec slabé ruky je na okamžitém vypínači na zadní části svítilny. Obě ruce jsou překřížené a zápěstí jsou spojena a pevně tlačena proti sobě, aby byl úchop pevný a stabilní. Při použití velké svítilny se tělo svítilny může opírat o předloktí ruky se zbraní.

Správně provedená technika udržuje světelný kužel svítilny srovnaný se zamířenou zbraní a umožňuje pevnější obouruční držení zbraně a svítilny. Nevýhodou je, že při střelcově ukvapeném jednání může dojít k syndromu zmatkujících rukou a dále k nebezpečnému překřížení hlavně zbraně a ruky se svítilnou, rovněž může dojít k rozhození osvitu a zamíření vlivem zpětného rázu zbraně. Jako u jiných technik je svítilna opět před tělem střelce ve směru střelby protivníka.

Kellerova technika – pro svítilnu s bočním vypínačem

Jedná o jistou variaci předešlé (Harrisovy) techniky – ale ruce jsou k sobě přitisknuty v opačném pořadí. Svítilna je držena v slabé ruce v šavlovém úchopu, palec je přiložen na boční vypínač svítilny. Obě ruce jsou natažené před tělo a ruka se svítilnou se nachází nad rukou se zbraní. Zápěstí jsou přiložena k sobě a stejnoměrně proti sobě tlačena.

Technika zaručuje při správném nacvičení a provedení automatické srovnání světelného kužele svítilny s hlavní zbraně a obouruční držení zbraně. Na druhé straně hrozí nebezpečí, že při nesprávném provedení, zvláště při povolení napnutí rukou, může závěr zbraně při výstřelu uhodit do zápěstí nebo předloktí ruky se svítilnou. Rovněž při použití s velkou svítilnou dochází brzo k únavě ruky, tudíž i ke snadnému rozhození sladění osvitu a zamíření zbraně, nejen zpětným rázem zbraně. Se zraněnou paží se technika nedá použít. Svítilna je zase před tělem střelce v ose směru střelby protivníka.

Ayoobova technika – pro svítilnu s bočním vypínačem

Tuto techniku je možné zaujmout velmi rychle, pokud máme malou nebo velkou svítilnu v slabé ruce v normálním úchopu, osvětlujeme prohledávaný prostor a v případě hrozícího nebezpečí tasíme silnou rukou zbraň a ruce spojíme k sobě. Samotná svítilna je držena šavlovým úchopem, s palcem na bočním vypínači. Ruka držící svítilnu ji stejnoměrně tlačí směrem k palci ruky se zbraní, spodní prsty ruky se svítilnou obepnou prsty ruky se zbraní a mírně na ně tlačí, čímž se zpevní zápěstí ruky se zbraní. Svítilna v této technice může být držena blízko u těla, čímž se minimalizuje možnost nárazu do překážky nebo kontakt s protivníkem. Na menší vzdálenost svítí svítilna ihned po provedení techniky do místa, kam míří zbraň.

Nevýhodou je, že se dá použít jen se svítilnami s bočním vypínačem a zvláště při použití velké svítilny se dostaví brzo únava, dále svítilna má tendenci narážet do zbraně, může dojít k rozhození sladění světelného kužele a zbraně. Jako u ostatních technik, i u této je svítilna přímo před tělem střelce, tedy v dráze střelby protivníka.

Technika Nad/Pod – pro svítilnu s bočním vypínačem

Technika podobná Ayoobově, s rozdílem, že ruka se svítilnou není na boku silné ruky se zbraní, ale pod ní, Svítilna je držena šavlovým úchopem, palec je na bočním vypínači. Silná ruka se zbraní tlačí dolů proti slabé ruce, ve které je svítilna, popřípadě přímo na tělo svítilny. Tím se vytváří pevné spojení rukou se zbraní a svítilnou.

Technika funguje s malou i velkou svítilnou, světelný kužel je automaticky srovnaný se zamířením zbraně, dá se použít i se zraněnou paží, držící svítilnu. Při použití velké svítilny dochází ale brzo k únavě ruky, zpětný ráz zbraně může rozhodit sladění osvitu a zamíření zbraně, lze použít pouze svítilny s bočním spínačem. Při střelbě může docházet k nárazům svítilny do zbraně. Svítilna je v poloze před tělem střelce.

Kromě výše popisovaných technik držení svítilny a zbraně existují ještě další, ale v tomto článku je popis těch nejvíce používaných nebo těch, které je snadnější nacvičit a provádět. Bez řádného tréninku, pochopení techniky a jejího „ zažití pod kůži“ nelze dosáhnout dobrého výsledku, zejména v podmínkách ostrého (bojového) použití, kde bude provedení zvolené techniky ovlivněno zmatkováním, únavou a stresem dopadajícím na osobnost střelce.

Text a foto: Pavel Kučera