Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
3 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
3 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
6 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
14 dní | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
19 dní | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Sælg Pentobarbital Nembutal (tabletter, væske...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Praporčík Václav Přibyl - legenda českého MMA
Ahoj Vašku, díky za poskytnutí rozhovoru.
Mohl by ses v pár větách představit?
Jmenuji se Václav Přibyl, je mi co nevidět 34 let. U policie sloužím od dubna roku 2002, kdy jsem byl náborovaný okresním ředitelstvím Prahy - Západ. U Policie České republiky jsem si prošel Oddělením hlídkové služby v Řevnicích, Obvodním oddělením v Hostivici a od roku 2008 sloužím u zásahové jednotky v Praze.
Jsem bývalý aktivní zápasník MMA, thajského boxu, klasického boxu a samba. Za svou dvanáctiletou kariéru jsem získal titul německé organizace Free Fight Chamionship (FFC), 3. místo na Evropském poháru v thajském boxu a 3. místo na Mistrovství České republiky ve sportovním sambu. Dvakrát jsem se neúspěšně utkal o titul největší české MMA organizace Gladiator Championship Fighting (GCF).
V současné době působím jako rozhodčí pod organizací Český svaz MMA (ČSMMA) a společně s Tomášem Peleškou a Martinem Kubcem vedu klub MMA Fighters Milovice.
Jak dlouho už trénuješ MMA? Co považuješ za svůj největší úspěch?
Čistě MMA trénuji od roku 2005. Za svůj nejvetší úspěch považuji výše uvedený titul německé organizace Free Fight Championship do 75 kg z dubna roku 2007.
 |
 |
Nedávno jsi ukončil závodní kariéru jako legenda českého MMA, co tě k tomu vedlo? Angažuješ se nějak dále v MMA nebo jsi úplně odešel ze scény?
Hlavní důvody byly asi dva. Jeden z nich byl ten, že aktivně sportuji od svých pěti let. Nejprve to byl hokej a fotbal, poté jsem cca. po jednoleté pauze a nicnedělání přešel na úpolové sporty (box, thajský box, sambo a MMA). Sport je krásná věc a dokud mi to zdraví dovolí, na rekreační úrovni u něj vydržím co nejdéle. Na profesionální úrovni už ho ale dělat nebudu a nechci, prostě mi to stačilo. Přešel jsem na jinou profesionální dráhu a to je táta od rodiny. MMA v České republice nabralo za relativně krátkou dobu na obrátkách a dostalo se na takovou úroveň, kdy se již nestačí plácat jenom ve své tělocvičně, ale nezbytností je i spolupráce s jinými kluby nejen u nás, ale i v zahraničí. To obnáší spoustu času, který já už však na úkor své rodiny nejsem ochoten obětovat. Nechám to jiným, mladším, zapálenějším a budu se už na tu nádheru chodit jenom koukat jako divák a pokud Bůh dá, tak i jako rozhodčí.
Druhý z důvodů byla poslední dobou moje hlava. Oproti dřívějšku jsem na tom už nebyl tak dobře psychicky. Začal jsem se zbytečně obávat zranění, uvědomoval si svoje priority (práce, rodina). Před některými zápasy už se mi i špatně usínalo, a to je pro mě, pro člověka, který je schopný usnout i ve stoje, hodně špatné znamení. Nikdy mě tento sport neživil, měl jsem ho jako koníček a pokud se radost překlopí spíše v trápení, je podle mého nejvyšší čas to zabalit.
Na druhou stranu, z dění okolo MMA jsem nevypadl a popravdě ani vypadnout nechtěl. V této skupině lidí se pohybuju už více než 12 let a neměnil bych. Jak jsem uvedl výše, v současné době vedu společně s mým kamarádem a také policistou z oddělení PMJ Praha Tomášem Peleškou a dalším kamarádem, skvělým designerem a fandou MMA, Martinem Kubcem, klub s názvem MMA Fighters Milovice. Bohužel tak trošičku mojí chybou klub momentálně nefunguje tak, jak by měl. Za to se všem, kterých se to dotklo, omlouvám, ale za každou cenu se budu snažit, aby se to do budoucna změnilo a opět všechno šlapalo jako dříve. Tomášovi Peleškovi bych chtěl dále poděkovat, že mě dotlačil na kurz rozhodčího organizace ČSMMA a tím moje pouto s MMA ještě upevnil. A dále Honzovi Voborníkovi, Michalu Hamršmídovi a Pavlu Toušovi, že mi dali šanci "čuchnout si" k roli ringového rozhodčího. V hlavě jsem zase získal pocit, že někam patřím a možná ještě nějaký čas si budu moci vychutnávat i tu diváckou atmosféru, i když už ne jako přímý účastník boje.
Jaké jsou tvé největší trenérské úspěchy? Jaký nejsložitější zápas jsi rozhodoval jako rozhodčí? A jaký byl podle tebe nejhezčí?
Jako trenér, jsem kromě několika vyhraných zápasů svých svěřenců, zatím žádných výraznějších úspěchů nedosáhl.
 |
 |
Nejsložitější zápas byl pro mě určitě Jaroslav "Číňan" Poborský vs. Vít Vávra na GCF 27. Ne až tak jeho průběhem, ale tím, že jsem ho pískal zrovna Číňanovi. Nemám problém pískat kohokoli, ale s Číňanem jsem si prožil ze všech zápasníků úplně nejvíc. Jezdili jsme spolu zápasit do ciziny, máme několik společných kamarádů a navštěvujeme se i v soukromí. Nikdy bych zápas z pozice rozhodčího neovlivnil, ale u něj jako u jediného mi občas v zápase projelo hlavou, že bych mu tu výhru moc přál. A proto, když mi na posledním GCF Challenge v Karlových Varech H. Voborník řekl, že bych měl pískat znovu Číňana, s omluvou jsem odmítl.
Nemám vyloženě nejhezčí zápas, ale moc rád pískám zápasy amatérské ligy Maxima pojišťovna organizace ČSMMA. Jsou rychlé, plné akcí, zvratů a pro mě jako pro rozhodčího určitě do budoucna praxe k nezaplacení. Jinak se mi moc líbí zápasy Matůše Juráčka.
Sloužíš u zásahové jednotky – trénuje hodně kluků od vás bojová umění nebo sporty? Věnují se někteří MMA? Jaké bojové sporty/umění u zásahové jednotky převládají? Jakým dalším sportům se lidé ze zásahovky věnují?
Práce u zásahové jednotky je specifická tím, že kromě práce v týmu, taktického myšlení, zvládání práce ve výškách, střelby, musí být všichni její řadoví členové ve výborné fyzické kondici. Ovládat jak některý z bojových sportů, tak i sebeobranu proti zbraním (nůž, tyč, střelná zbraň). Spousta kluků jsou bývalí, ale i současní judisté, karatisté, boxeři, thaiboxeři, MMA a jiu jitsu zápasníci, ale také z jiného soudku například triatlonisté, horolezci a jiní. Zaměření je opravdu pestré.
Vím, že v Praze se kolem MMA motá řada policistů – kluci ze zásahovek, z SPJ, bojaři, ale i kluci z obvodu. Trénují u tebe v Milovicích i nějací další policisté?
Milovice jsou známé tím, že poskytují služební bydlení. Bydlí tedy zde logicky i spousta policistů, kluků z vězeňské služby, apod. Pár kluků z těchto řad chodilo i na naše tréninky a někteří z nich si tento sport zamilovali tak, že si okusili na vlastní kůži i zápas - například Honza Ouředník.
Využiješ v práci svou vášeň k MMA? Trénujete například MMA i v rámci služební přípravy? A myslíš, že se k přípravě policistů MMA hodí?
Na naší práci je největší zbraní moment překvapení, taktický postup a početní převaha. Jsou však i specifické zákroky, při kterých dojde ke konfrontaci jeden na jednoho. V těchto případech jsem samozřejmě rád, že je mou vášní zrovna MMA. Nevím, jak na jiných útvarech, ale u zásahové jednotky MMA zařazeno do služební přípravy je. MMA je jeden z nejkomplexnějších a nejreálnějších bojových sportů na světě a zařazení do služební přípravy zásahové jednotky je teměř nezbytností.
Podporuje, dle tvého názoru, obecně policie sport u svých příslušníků? A tebe konkrétně podporoval nějak útvar nebo vedoucí ve sportovní kariéře - ať v rozhodcovské či trenérské?
Logické by bylo, kdyby obecně sport u policie podporován byl. Zdali se tomu tak děje, ale bohužel nevím. Nikdy jsem se o to nezajímal. Každopádně vyučovat plošně u policie MMA by bylo velice zajímavé a myslím si, že i přínosné.
Když jsem ještě pracoval na Obvodním oddělení v Hostivici a pohyboval se mezi lidmi, byl občas problém, když jsem přišel do práce po některém zápase zmalovaný, s jednou tak velkou hlavou a měl jsem stát na straně zákona. Pamatuji si případ, kdy jsem jednou přijel za nešťastnou majitelkou vykradeného rodinného domu. Zazvonili jsme u ní a když nám otevřela dveře a uviděla mě, viditelně se lekla. Dala se do pláče a zeptala se mě, jestli jí jedeme skutečně pomoci nebo jsme falešní a přijeli jsme si pro zbytek věcí. Ani po těchle extrémech jsem ale za celou dobu u policie nepocítil, že by mi někdo v tom, co dělám, bránil. Spíše naopak jsem byl vždycky podporován a za to všem děkuji.
Jak se díváš na fyzické přijímačky k policii? Jsou dostatečné?
Z pohledu člověka, který celý život sportuje, nejsou základní přijímací testy k Policii České republiky těžké. Zdali jsou ale dostatečné, mi nepřísluší hodnotit.
Chtěl bys říct něco na závěr?
Závěrem bych rád poděkoval několika lidem, a to zejména mé matce, se kterou jsem se v 21 letech vyměnil názory tak, že jsem odešel z domu, naplavil se do Prahy a začal tady novou etapu života. Mé přítelkyni Milušce, která to se mnou vůbec nemá lehké, ale přesto vždycky stála při mně. Synovi Vojtíškovi, za to, že je.
Poté Tomášovi Nejezchlebovi, že mě po roce nicnedělání a flákání "dotáhnul" na trénink thajského boxu. Trenérům Jardovi Vaňkovi, Viktoru Petrlíkovi, Michalu Hamršmídovi, Míťovi Soukupovi, Tomáši Machotkovi, PavluToušovi, Lukáši Blažkovi, Tomáši Čerychovi, Jirkovi Dimitrovovi, že mi věnovali svůj drahocenný čas. Kamarádovi Vendovi Peleškovi za to, že nikdy v České republice nechyběl na žádném z mých zápasů, ať už jako zápasníka nebo nyní jako rozhodčího. Starostovi Milovic za poskytnutí prostorů tělocvičny za takových podmínek, že jsme vůbec nemuseli hledět na finance. A to je asi tak vše....
Hodnocení článku
Průměrná známka 0 / Celkový počet hodnoceni 0
Počet komentářů ke článku: