Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Cizina Praha
7 dní | PLETTEN: Ahoj, pokud by Tě zajímala služba v terénu, z...
Příprava na fyzické testy
10 dní | OPS: REPLY:MONOCAJT:74234-1:2024-03-18 13:16:18: s...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14 dní | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
Justiční stráž
06. 02. 2024 | VSCRVSCR: 1,není 2,těžko říci snad 6 3,Pankrác má ví...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Sælg Pentobarbital Nembutal (tabletter, væske...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Dovolená zop
02. 02. 2024 | JOE: REPLY:JOE:74178-1:2024-02-02 08:19:48: Př...
Daruji připínací odznak SKPV na sako
29. 01. 2024 | TRNKALINKA: Výška 25mm, šířka 20mm, nepoužitý, nový, ten ...

Střežení místa činu

Po seriálu o tom, na co se má připravit nováček nastupující k policii, přinášíme tentokrát téma skutečně "z centra dění". Volný seriál z oboru kriminalistiky zahajujeme článkem o střežení místa činu. Seriál pro stránky policista.cz připravuje odborník s více než třicetiletou zkušeností z oboru - JUDr. Martin Kloubek.
| Foto: ilustrační

Začínám plnit svůj slib, že na tyto webové stránky občas přispěji článkem k různým tématům týkajícím se policejní služby, které vás mohou, jak předpokládám, zajímat.  Při jejich psaní se budu držet toho, že jsou určeny převážně začínajícím policistům, dále toho, že jsou tyto stránky volně přístupné veřejnosti, takže speciální policejní know how (vědět jak) si musím odpustit, a také vás nechci nudit formálními trestně právními a kriminalistickými přednáškami. Od toho jsou učebnice. Spíš budu uvádět příklady z policejní praxe.

Nejdříve téma, se kterým se policista začne setkávat ihned po nástupu služby. Jedná se o střežení místa spáchání trestného činu před jeho ohledáním.  Začíná to tím, že nováčka nechají hlídat místo činu, aby na něj nevstoupila nepovolaná osoba, neboť by mohlo dojít pozměnění důkazní situace. Přetrvává představa, že policista střežící místo činu má na starosti jen to střežení a nic jiného. Tedy jak se v policejním slangu (interdialektu) říká: „Stojí tam jako trubka“. To je však zásadní omyl.  Policista který se jako první dostaví na místo kde byl  spáchán trestný čin, nebo má úkol ho střežit do příchodu výjezdové skupiny může dokonce přispět k odhalení a usvědčení pachatele. Zdůrazňuji, že ovšem nikoliv nějakými amatérskými úkony. Připomínám zde citát připisovaný maršálu Suvorovovi že „Přehnaná iniciativa ve vojsku je totéž co nekázeň“. Místo činu musí zůstat nezměněno, ale pokud je nutno provádět neodkladné úkony, například oživovací pokusy, hašení a podobně, měl by se policista snažit pozorovat a zaznamenávat všechny změny ke kterým dojde. Pokud by se  výjezdová skupina po příchodu na místo činu nezajímala o děje ke kterým došlo do jejího příchodu, je přímo povinností střežícího policisty, aby o nich sám podal hlášení.

 


Připomínám zde základní pravidla, která dodržovali již naši policejní a četničtí pradědečkové.

 

Oči a uši měj otevřené!

 

Ihned po příchodu na místo je nutno dobře uvážit jak velký prostor bude nutno ohraničit a poté střežit.. Jinak tomu bude v bytě a jinak v otevřeném terénu. Je  třeba mít vždy na paměti, že pachatel mohl stopy na místě činu ničit nebo záměrně inscenovat falešné stopy. Nalezení trasologických stop příchodu a odchodu pachatele v terénu má mnohdy pro další vyšetřování zvláštní důležitost. Tak je tomu zejména u trestných činů násilné a mravnostní povahy.  

Mít oči otevřené také znamená střežit nejen místo, kde bude později prováděno vlastní ohledání, ale je nutno průběžně kontrolovat, případně evidovat pohyb všech osob, které se zde pohybují. V minulosti se již bohužel opakovaně stalo, že místo činu opustil pachatel nebo důležitý svědek za přítomnosti policie a tuto skutečnost nebylo možno dodatečně před soudem dokázat.  Zjišťujte existenci osob, které mohou disponovat svědectvím.

Mít oči a uši otevřené rovněž znamená bedlivě sledovat co přítomné osoby dělají nebo říkají.  Oznamovatel nebo jiná přítomná osoba může být  ve skutečnosti pachatelem nebo spolupachatelem, případně mít jiný zájem na tom, aby trestný čin nebyl objasněn (například u  pojišťovacích podvodů).  Často je tomu tak u vražd mezi příbuznými. Existují však také případy, kdy se rodina sebevraha z různých důvodů snaží smrtelnou nehodu nebo sebevraždu zastřít a záměrně vyvolat podezření z vraždy. Časté je to v případech autoerotických aktivit zemřelého, které byly příčinou smrti, nebo pokud zemřelý ze svém dopisu na rozloučenou obviňuje někoho z rodiny.

Uvedu dva příklady. Prvním je případ, kdy rodina přivolala rychlou záchrannou službu s tím, že muž zemřel při zuřivém hokejovému fandění u televize, prý asi na infarkt, neboť byl kardiak. Lékaři záchranné služby byly podetřelé popraskané žilky na očních bělmech, a tak i když jinak nic podezřelého nezjistil, věc raději ohlásil přes dispečink policii. Poté, co jsem během ohledání zvedl bradu tohoto postaršího zemřelého muže, objevil jsem něco, co lékař přehlédl, a to strangulační rýhu skrytou v jedné z vrás na krku. Ano, byla to vražda. Jako pachatel byl později usvědčen syn oběti, který otce sedícího v hlubokém křesle uškrtil kabelem od adaptéru, který mu zezadu přehodil okolo hrdla, takže se na viditelném místě vazu pod týlní krajinou strangulační rýha vůbec nevytvořila.

V druhém případě šlo o sebevraždu mladičké dívky, kterou se snažil druh matky inscenovat jako vraždu (jako že dívka překvapila pachatele vloupání do bytu). Udělal to z osobních důvodů, neboť motiv sebevraždy se ho dosti osobně týkal a chtěl ho proto utajit před matkou za každou cenu. Zničil sice dopis na rozloučenou, avšak ve svém duševním pohnutí přehlédl, že dívka svůj vzkaz nahrála také na walkmen. Pitva později potvrdila, že s tělem bylo po smrti manipulováno a některá poranění byla dívce způsobena rovněž posmrtně.

Příslušníkům základních útvarů pořádkové služby, dislokovaných ve venkovských obcích, kteří se zásadní měrou svými informacemi podílejí na tom, zda bude vyslána výjezdová skupina zdůrazňuji, že náhlá úmrtí, údajně  bez cizího zavinění nebo sebevraždy mohou být záležitostí značně ošemetnou. Připomínám zde případ manželů Stodolových, neboť pokud se povrchně spokojíte s tím, že smrt nastala bez cizího zavinění, můžete přispět k tomu, že se nakonec pachateli podaří zakrýt vraždu, nebo nebude možno ho usvědčit.

A když jsme u otevřených uší, vzpomínám si na případ ženy,  jakým se říká „černá vdova“, která najala dva mladíky aby zavraždili jejího manžela a vlastního pokusu se aktivně zúčastnila.  Manžel měl být ubodán ve spánku, ale naštěstí přežil.  Manželka byla přítomna v bytě a přímo před policisty telefonovala „příbuzným, aby je informovala o tom co se stalo“. Ve skutečnosti chladnokrevně volala spolupachatelům. Neznala citát z amerického detektivkáře Ed Mc Beina: „To máte holt těžký pane. Z policajta můžete vyrazit jen jeden jediný lidský cit, a tím je hluboká nedůvěra.“  Pozdější prověrka telekomunikačního spojení z bytu potvrdila podezření, že ten hovor „nebyl v pořádku“ a napomohla odhalení a usvědčení dvojice pachatelů.

 

Ústa měj zavřená!

 

A jsme u další zásady. Tato zásada ovšem neznamená, že máte na místě činu zarytě mlčet.  Naopak ptejte se co nejvíce. Připomínám jak může být  důležité zjistit od domácích osob zda z místa ohledání něco zmizelo nebo naopak přibylo. To bez jejich pomoci sami většinou nezjistíme. Ovšem zásadně nahlas neprovádějte žádná hodnocení a svoje názory řešte s ostatními policisty pouze neveřejně. Jinak vás může později čekat velmi nemilé překvapení, že jste tak činili před pachatelem, kterého jste varovali, nebo že jste svými "rozumy" nevratně ovlivnili výpověď důležitých svědků. Vaše názory se také mohou v deformované podobě objevit v tisku nebo v televizi, případně mohou být důvodem ke stížnostem, přičemž jste stěžovatele sami vyzbrojili argumenty.  

Mám zkušenost, že naprostá většina našich zvědavým spoluobčanům pochopí zdvořilé vysvětlení, že se k dosud neobjasněnému případu nesmíte vyjadřovat, neboť by to narušilo vyšetřování a navíc vám za indiskreci hrozí postih. Pokud je pachatel znám, pak zvědavé občany můžete poučit o tom, že se přece mohou jako obecenstvo zúčastnit hlavního líčení před soudem, kde se všechno dozví.

Na okraj poznamenávám, že zásada "ústa zavřená" platí i později, když už na místě činu nejste. Věřím, že se můžeme stát středem pozornosti v kruhu známých, jestliže se pochlubíme, že jsme byli přítomni přímo u některého případu a na důkaz upřesníme některé detaily a napravíme "novinářské bludy". Buďte prosím velmi, velmi opatrní. Obecně nic nemám proti vyprávění o zajímavých případech, ale některá fakta musí zůstat služebním tajemstvím.  Jednak to, co jste v dobré víře vyprávěli pak žije vlastním životem, každý si rád něco přidá a „bulvár to dorazí“. Všichni dohromady jsou pak chytřejší než celá policie. Za vašimi zády pak ti, kterým jste se svěřili pomlouvají, že by to zvládli lépe než vy osobně. Ostatně jistě jste někdy s pobavením četli některé internetové diskuse, kde se to „odborníky na kriminalistiku“ jen hemží.  Aktuální situaci v tomto ohledu bohužel připomíná populární výrok komisaře Ledviny k Allanu Pinkertonovi, že u nás v Čechách se holt všechno rozkecá. (film Adéla ještě nevečeřela).  

Odhalený pachatel v přípravném řízení do protokolu o svém výslechu často uvede skutečnosti, které mohl znát jen on. V jednání před soudem pak obsah původní výpovědi často popírá a tvrdí, že se okolnosti zločinu dozvěděl z novin, případně byl k doznání donucen nátlakem. Pokud do sdělovacích prostředků uniknou konkrétní důležité a pravdivé informace, může to znamenat pro dokazování těžko řešitelný problém.

 

Ruce měj v kapsách!

 

Tato výzva policisty samozřejmě nenabádá k lenosti ve smyslu známé anekdoty, že je potřeba pracovníkovi napřed vyndat ruce z kapes, aby bylo možno jeho úraz protokolovat jako pracovní. Zásada znamená, že nikdo z policistů není na místě činu oprávněn se čehokoliv bezdůvodně dotýkat, a to až do okamžiku, kdy se toho ujmou k tomu určení policisté (výjimkou je například poskytování první pomoci poraněnému).

Vzpomínám si na velmi starou, ale poučnou policejní historku.  Hlídka mladých a nezkušených policistů byla vyslána k jednoduchému úkolu, kterým bylo střežení oběšence na půdě jednoho pražského činžovního domu. Muž tam zjevně visel již hodně dlouho a rozhodně mu nebylo pomoci. Strážmistr s rotným však muže iniciativně  odřízli, přičemž pošlapali a ohmatali židli, kterou sebevrah evidentně použil. Teprve pak si vzpomněli vysílačkou oznámit, že už jsou tedy na místě. Dozorčí VB ve stálé službě jim zdůraznil,  hlavně ať na nic nesahají.  Příslušníci hlídky začali zmatkovat a nepřiznali co se stalo s naivní představou, že je přece nikdo neviděl. Sebevraha pak znovu pověsili na trám, přičemž použili doličnou židli, kterou přitom dokonale ohmatali, pošlapali a odstavili daleko od visícího muže.  Co myslíte že následovalo. Zkušený vyšetřovatel situaci na počátku vyhodnotil jako inscenační zakrytí vraždy.  Muž visel příliš vysoko a ze židle by do oprátky židli nedosáhl, ze zaprášeného trámu se zjevně nespustil a židle stála dosti daleko. Sebevrah měl na hrdle jednu strangulační rýhu navíc, a k tomu byly na židli v prachu trasologické otisky vzorku obuvi, který na první pohled neodpovídal podešvi pantoflí sebevraha.

Nastal obvyklý policejní rej s příjezdem náčelníka obvodní kriminálky. Kriminalistický technik pak při snímání „trasolky“ navíc konstatoval, že otisk obuvi „vypadá na obuv vz. 60 (tzv. kanady), které v té době používala armáda a VB. To už jeden z chlapců nevydržel a přiznal, jak se věci mají.

Jen tak na okraj. Nedodržet zásadu „Ruce měj v kapsách!“ není důležité jen z hlediska správné metodiky ohledání místa činu, ale její nedodržení může mít pro vás dosti nepříjemné následky i jinak. I v našich řadách se bohužel může vyskytnout  „černá ovce“  která na místě něco odcizí a vy se tak zařadíte do okruhu podezřelých. Není příjemné pak na Inspekci MV vysvětlovat, že jste se v těch zásuvkách nábytku cizího bytu hrabali jen ze služební horlivosti. To střežícímu policistovi nepřísluší a ty trable si podle mne plně zaslouží.

Tolik ke střežení místa činu před zahájením jeho ohledání. Příště se věnuji přímo tématu ohledání místa činu.    



Text: Martin Kloubek
 

Vložil: Michal Tošovský
Publikováno: 09. 09. 2008


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 0 / Celkový počet hodnoceni 0



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 8
Diskutovat ke článku.
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio