Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
ZOP - čas na rodinu
1 hodin | MAARTINECZKAA: REPLY:AF13:71797-1:2020-10-26 10:50:07: Jak m...
Zmrazení platů 2021-22
5 hodin | AF13: REPLY:STRANIX:71791-1:2020-10-25 17:51:49: Ta...
Pozice s možnou pracovní dobou a home-ofice u...
23 hodin | : Ahoj, pruzna pracovni doba se tyka jen nekter...
barvocit
2 dní | MICHECOP: REPLY:CHEERKA123:71779-1:2020-10-23 11:35:51:...
Zdravotní prohlídka 2019
2 dní | NOBODY: Zdravotních bych se nebál, pokud nejsem oprav...
Křupání kolen - artroza
5 dní | APEP: Zdravím, pokud nemáte nějakou určitou diagnóz...
Leidenská mutace - trombofile
9 dní | ADELK: REPLY:TOMENKIS:71733-1:2020-10-14 16:43:00: S...
Odsloužená léta
9 dní | STRANIX: REPLY:OPS:71749-1:2020-10-16 21:30:10: Moc ne...
Žádost o zkrácení lhůty pro možnost znovu abs...
11 dní | APEP: V případě neúspěchu u psychotestů je možné je...
Někdo u OHS Praha IV?
11 dní | STRANIX: Obvod je základ, kterým by si měl projít každ...

Třicet let teorie rozbitých oken

ilustrační
Maskována marketingovými slogany o „nulové toleranci“ a „kvalitě života“ teorie rozbitých oken výrazně pomohla snížit pouliční násilí a zločinnost v New Yorku. V pátek 2. března zemřel v Bostonu ve věku 80 let James Q. Wilson – americký politolog, sociolog,odborník na veřejnou správu, kriminolog a konzervativní myslitel, jemuž se poštěstilo co málokomu: napsal článek, který posunul schopnost Ameriky a podle mnohých i světa účinněji se bránit rostoucí kriminalitě ve městech.
ilustrační | Foto:

Shodou okolností vyšel onen článek, jehož spoluautorem byl kriminolog George L. Kelling, v březnu 1982 v bostonském měsíčníku Atlantic Monthly pod titulkem Rozbitá okna (Broken Windows), tedy přesně před třiceti lety.

Nadtitulek Policie a bezpečnost v nejbližším okolí naznačoval, k čemu metafora (Kelling autorství později slavného přirovnání vždy přiznával Willsonovi), odkazovala: že totiž míra zločinnosti velice blízce souvisí se stavem prostředí. Čím víc se povaluje po ulicích odpadu, čím víc stěn pokrývají grafitti a čím víc je kolem dokola rozbitých oken, která nikdo nezasklí, tím pravděpodobnější je, že se v takovém prostředí bude krást, přepadat, loupit, tím víc tam pokvete obchod s drogami a tím víc se tam bude zabíjet.

„Tak jako dnes lékaři dobře vědí, že důležité je nejen léčit choroby, ale také pečovat o zdraví, měli by policisté – a také my ostatní – chápat, jak důležité je dbát o to, abychom žili v prostředí, kde nebudou rozbitá okna,“ zní poslední věta textu, který dal jméno škole prevence kriminality a obrany před jejím nárůstem, jíž se začalo říkat teorie rozbitých oken.

 

Zimbardův starší experiment

Willson s Kellingem připomněli, čeho si všimli už dříve sociální psychologové i policisté: že pokud rozbité okno zůstane nezaskleno, brzy budou prázdná i další. Nejde o to, že by okolí bylo obydleno rozbíječi oken. Dlouho nezasklené okno je jen signálem pro všechny, že se tu okna rozbíjet smějí nebo že je to v daném prostředí sociální normou.


Autoři připomněli experiment slavného psychologa Phillipa Zimbarda z roku 1969 (předcházel Zimbardovu známému vězeňskému experimentu). Psycholog umístil dvě auta s odstraněnými značkami a otevřenou kapotou na různých místech – jedno v zanedbaném Bronxu, druhé na spořádané ulici v kalifornském Palo Altu. V Bronxu zaútočili na auto první vandalové po deseti minutách a během čtyřiadvaceti hodin bylo auto obrané na kost. Většina z nich byli dobře oblečení běloši. V Palo Altu vydrželo auto týden netknuté. Teprve když je Zimbardo potloukl kladivem, přidali se v řádu hodin další – opět spořádaně vyhlížející běloši.


Z Bostonu do New Yorku

Teorie rozbitých oken se začala v reálném světě poprvé uplatňovat tam, kde vznikla a byla publikována – v Bostonu. Prosazovat ji začal policista William J. Bratton, který v té době šéfoval tamní dopravní policii. Protože se znal s Kellingem, rozhodl se zařadit prvky péče o prostředí a zasahování proti zdánlivě nepatrným prohřeškům do policejní strategie svého odboru a statistika kriminality brzy klesla o 27 procent. Neméně dobře se mu dařilo, když v roce 1990 krátce vedl dopravní policii v New Yorku.


Výsledky byly tak zřetelné, že si jejich potenciálu i práce Willsona s Kellingem všiml i newyorský státní návladní Rudy Guiliani, který v té době začal usilovat o křeslo starosty. Jednou z prvních věcí, jež Giuliani po svém zvolení udělal, bylo že Brattona jmenoval šéfem policie New Yorku. Teorie rozbitých oken tak dvanáct let po svém vzniku mohla být podrobena té nejtěžší zkoušce: snížit kriminalitu v nejsledovanějším a svým způsobem nejdůležitějším městě světa. Úvahy původně teoretické, uskutečňované vzdělaným a otevřeným policistou a zaštítěné odvážným a tvrdým politikem pronikaly do světa pod dvěma marketingovými slogany, které žijí dodnes a přenesly se do celé řady dalších míst Ameriky i zeměkoule: „nulová tolerance“ a „kvalita života“.


Bratton vydržel v čele newyorské policie pouhé dva roky. Odešel poté, co byl obviněn ze zneužití svého postavení; není však málo těch, kdo soudili, že důvodem bylo starostovo ego, které těžko snášelo někoho, kdy by mohl zastínit jeho slávu vítěze nad pouliční a násilnou kriminalitou. Metody důsledného zasahování proti drobným prohřeškům totiž fungovaly, počínaje každodenním pulírováním vozů metra od grafitti, přes zásahy proti nechtěným umývačům oken aut stojících na křižovatkách až  k nesmlouvavému boji proti drogám. Počet násilných trestných činů klesl na polovinu, počet vražd o 70 procent. Giuliani se tak nakonec stal slavným vítězem nad newyorským zločinem a Bratton (po několika letech strávených v soukromém sektoru) šéfem policie v Los Angeles (2002-2009).


Každá teorie má své odpůrce

Zpochybňování je pochopitelně vystavena i Willsonova-Kellingova teorie rozbitých oken. Tak například autoři bestselleru Freakonomics Steven D. Lewitt a Stephen J. Doubner považují za prvotní příčinu poklesu kriminality v půli 90. let minulého století legalizaci potratů ze 70. let, která prudce snížila počet mladistvých delikventů z problematických prostředí. Jiní autoři soudí, že pokles kriminality mnohem víc souvisí s vývojem drogové scény, zejména pak s náhlým poklesem cen cracku a jiní zase, že ač péče o rozbitá okna je důležitá, role policie s tím ani tak nesouvisí a že významnou roli hrají přes veškerý pokrok, kterého Spojené státy dosáhly, rasové problémy.
Problematická však je i její aplikace v rámci rozličných národních stereotypů. Zkusme si to ostatně představit na příkladu Prahy: město jako celek i jednotlivé městské části žádnou strategii postavenou na teorii rozbitých oknem nemají a okolí popelnic, obvykle poseté papíry, petlahvemi a tím, co se do nich nevešlo napovídá, že nic takového neleží na srdci ani obyvatelům města. Všechny spojuje nanejvýš představa, že nejlepší by bylo veškeré „nepřizpůsobivé“ odsunout někam za město.  To, že by podobné úvahy, s nimiž přišel před třiceti lety Willson s Kellingem mohl uskutečnit kvalitní policista a zaštítit moudrý politik je jen iluzí – zato výběrové řízení na reklamní kampaň se slogany „nulová tolerance“ a „kvalita života“ umí vypsat každá radnice.



Vyšlo v Lidových novinách 6. 3.  2012

Zveřejněno s laskavým svolením autora. Původní text naleznete ZDE.

Vložil: Jaroslav Veis
Publikováno: 16. 03. 2012


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 1



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 29
Diskutovat ke článku.