Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
7 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
7 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
10 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
19 dní | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
31. 03. 2024 | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Sælg Pentobarbital Nembutal (tabletter, væske...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Zkouška spolehlivosti
Nový zákon o Policii České republiky (dále jen „zákon“) v § 107 zavedl pro inspektory Inspekce policie zcela nové oprávnění – zkoušku spolehlivosti, v § 103 odst. 1 označenou celým názvem jako zkouška odolnosti protiprávnímu jednání (dále jen „zkouška“). Jde o první takovýto institut v našem právním řádu. Zkouška je svou povahou primárně proaktivním nástrojem operativně pátrací činnosti, současně však může plnit i určitou ověřovací, kontrolní, popř. monitorovací funkci.
Podstatou zkoušky je simulace situace, kterou je osoba povinna řešit, a to s cílem prověřit, zda plní své povinnosti vyplývající ze zákona, popř. vnitřních předpisů. Zkoušenou osobou může být policista, zaměstnanec policie, inspektor nebo zaměstnanec inspekce. Zkoušku může inspektor použít za účelem předcházení, zamezování a odhalování protiprávního jednání při plnění úkolů policie. Tedy účelem je odhalit zejména jakékoliv protiprávní jednání, tedy jak případné delikty správní, tak delikty trestní, ale i případné pouhé jednání v rozporu s Etickým kodexem. K provedení zkoušky může inspektor využít pod svým osobním a bezprostředním vedením i jinou osobu s jejím souhlasem.
Simulované situace mohou být velmi různé. Z povahy institutu a z obecné zásady přiměřenosti (§ 11 zákona) plyne, že by měly odpovídat situacím, kterým může být daná osoba obvykle v závislosti na svém postavení vystavena, popř. o kterých jsou informace, že se v nich osoba dopouští jednání v rozporu s předpisy. Není proto možné uvádět osobu do těžko řešitelných situací, např. současné oznámení dvou různých aktuálně probíhajících ohrožení života či zdraví, na která by měl policista reagovat nebo do situací, kterým osoba v praxi nečelí (to by jednak neodpovídalo účelu prověřit chování v konkrétní situaci a navíc by to oslabovalo průkaznost zkoušky). Obecně platí, že prováděním zkoušky samozřejmě nemůže být mařeno plnění zákonných úkolů zkoušené osoby.
V praxi může jít o vyzkoušení, jak se bude chovat policista během podávání nějakého druhu oznámení (trestního, o přestupku – např. dle § 97 zákona o policii), může jít o vyzkoušení, jakým způsobem bude policie postupovat po fingovaném odevzdání např. nalezené peněženky či jiné cennosti nebo utajovaných dokumentů. Může jít o simulaci spáchání přestupku v dopravě - to však lze pouze v případech, kdy má Inspekce (stejně jako policie) určité výjimky z některých povinností uložených dopravními předpisy, viz např. § 6 odst. 2 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích, kdy může následovat zkouška, zda se bude chovat zdvořile, bude postupovat v souladu s vnitřními a zákonnými předpisy, zda si policista sám aktivně neřekne o úplatek apod. Nejde tedy pouze o simulaci situací, kdy si osoba provádějící zkoušku nechá nabídnout, přijme, či neodmítne žádost o určité plnění za nějaké protiprávní jednání ze strany zkoušené osoby, tedy o případy korupčního jednání.
Obecně platí, že Inspektor se v rámci simulace samozřejmě nesmí dopustit protiprávního jednání. Může pouze vzbudit zdání protiprávního jednání. V opačném případě by přestoupil zákon a musel by být podle toho sankcionován. Zákon výslovně stanoví, že prováděním zkoušky spolehlivosti nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení nebo poškození zdraví osob anebo majetku. A v neposlední řadě v souladu s obecnými právními zásadami a ustálenou judikaturou nesmí inspektor k protiprávnímu jednání provokovat. Zjednodušeně řečeno nesmí vzbudit úmysl osoby spáchat protiprávní jednání, které přitom osoba neměla původně v úmyslu spáchat a neměl by v neprospěch osoby ovlivnit přitěžující okolnosti či trestněprávní kvalifikaci jednání. Nicméně nejde o provokaci, když bude jednání inspektora pouze reakcí na jednání osoby. Např. tedy není možné přímo či nepřímo nabízet úplatek. Pokud se však podaří navodit celkovou situaci, ve které si sám policista, aniž by byl k tomu explicitně vyzván, řekne o úplatek či jinou protislužbu, nepůjde o provokaci.
Právní následky zkoušky budou vždy záviset na konkrétním jednání, kterého se osoba v rámci zkoušky spolehlivosti dopustí. Pokud bude jednání osoby vykazovat znaky trestného činu, může to být důvodem k zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu ze strany Inspekce. Dále může být výsledek zkoušky předán Inspekcí příslušnému kontrolnímu orgánu, jako podnět k zahájení disciplinárního řízení o kázeňském přestupku. Pokud osoba ve zkoušce uspěje, bude pouze Inspekcí seznámena s tím, že uspěla. Ať už však dopadne zkouška jakkoliv, musí být o ní osoba prokazatelně informována, až na případy, kdy by to ohrozilo konkrétní trestní řízení nebo plnění úkolu v oblasti kontroly policie. V těchto případech je osoba informována dodatečně. Následně má osoba právo nahlížet do pořízené dokumentace. Obecně platí, že zkoušku lze samozřejmě taktéž za účelem větší průkaznosti zopakovat.
Zvláštní pozornost vždy vyvolává otázka možnosti použít výsledek zkoušky jako důkaz v trestním řízení vedeném o jednání osoby, kterého se dopustila z důvodu použití zkoušky. Platí, že tato možnost není právem předem vyloučena. § 89 odst. 2 trestního řádu jasně uvádí, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci. Pokud by mělo dojít k trestnímu stíhání, bude relevanci takového důkazu a možnost jeho použití, např. jako jeden z důkazů v trestním řízení, posuzovat především státní zástupce a soudce v závislosti na konkrétních okolnostech, tak jak je tomu u jakéhokoliv jiného důkazu pocházejícího z iniciativní operativně pátrací činnosti policie. Pro přijatelnost důkazu v trestním řízení je především klíčové, zda byl pořízen v souladu se zákonem (tedy jakýmkoliv zákonem, nikoliv pouze trestním řádem). Pokud Inspekce dodrží postup stanovený § 107 zákona a nedopustí se provokace, není žádného důvodu, proč a priori vylučovat použití výsledků zkoušky spolehlivosti jako důkazu v trestním řízení. Vzhledem k tomu, že zákon obligatorně nařizuje zdokumentovat průběh zkoušky obrazovým a zvukovým záznamem, je i díky tomu tomuto zadokumentování zkouška spolehlivosti velmi dobře objektivně vyhodnotitelná a současně má – narozdíl např. od pouhého svědectví – výrazně větší průkaznost. Mimo to, v případě, že to uzná Inspekce za vhodné, může na zkoušku spolehlivosti po zahájení úkonů v trestním řízení navázat např. procesními úkony jako je např. provedení předstíraného převodu dle 158c nebo sledování osoba a věcí dle § 158d odst. 2 trestního řádu.
Význam zkoušek spolehlivosti tedy může být širší než pouze odhalení konkrétních trestných činů. Úřední záznam o provedení a výsledku zkoušky se zakládá do osobního spisu zkoušené osoby a může pak sloužit jako podklad pro příslušné kázeňské rozhodnutí či pro její služební (pracovní hodnocení). Analýza většího počtu zkoušek pak může pomoci mapovat problémová místa v policii a být tak užitečnou zpětnou vazbou pro vedoucí funkcionáře. Tyto poznatky pak mohou posloužit i k lepšímu zaměření vnitřní kontrolní činnosti policie.
Text: Benedikt Vangeli
Hodnocení článku
Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 1
Počet komentářů ke článku: