Jen tak ze života jednoho poldy (staženo z diskusního fóra) Postupem času se muselo a musí víc a víc šetřit s pohonnými hmotami, takže místo tří vozidel kroužících po rajónu, připravených k okamžité reakci na zavolání, vozidlo stojí před oddělením a všechny hlídky chodí pěšky. Poldy je sice vidět, ale vzhledem k velikosti obvodů v daném okamžiku téměř nepoužitelní. Není to všude úplně stejné, ale většinou je to obdobné.
O tom, že nám byly odebrány třinácté a čtrnácté platy, že máme zadarmo odsloužit 150 hod., nadpracovat 76 hodin svátků pokud se neodslouží přímo v ten den, že se přestalo vyplácet 25 % za nepodnikání, přestali nám platit za noční, soboty, neděle, svátky s tím, že to vše nahradil 10% příplatek za směnnost ( což je tak urážlivé tvrzení byť i pro inteligenci mořské řasy ), ani není třeba připomínat. Zařazení policistů do tarifních tříd je také kapitola sama pro sebe. V důsledku tohoto jsme přišli o spoustu peněz a nějak na to pomalu zapomínáme.
To, že na mnohých obvodek, SKPV a dalších pracovištích je šílený podstav lidí, za které ten zbytek musí makat a to za stejný plat jako v minulém roce, kdy na obvodech v Ostravě mají výkoňáci dvacet až třicet trestních spisů ve složce, se dá přirovnat k práci v ranném feudalismu, tedy otrocké práci bez možnosti odvést práci v odpovídající kvalitě.
Plivaní jedovatých slin na Policii novináři, pochybnými občany a politiky v poslední době, se dá přirovnat k cílené a úmyslné likvidace sboru, o čemž se začíná nahlas hovořit v tom smyslu, že nová politická garnitura záměrně likviduje skupiny zabývající se závažnou hospodářskou kriminalitou, aby se předešlo objasnění miliardových kauz, ve kterých jsou namočení kamarádi různých politiků, nebo snad dokonce oni sami.
Zesměšňování, urážení „starých“ poldů ze strany našeho vlastního ministra obhajované tím, že je třeba vyměnit jakýsi nesmyslný generační špunt, přivádí policii do stavu, kdy radí nováček nováčkovi jak má pracovat!!! Jak to asi bude v dohledné budoucnosti vypadat, zvláště potom, kdy se i „středněvěká třída“ poldů naštve a také odejde, si již dnes asi dokážeme představit. Když se dnes na policisty nadává a to v době kdy v jejích řadách stále ještě maká neurčitý počet zkušených lidí, jak se asi bude nadávat za dva tři roky, kdy tady nebudou. To se bude objasňovat, sloužit a hlavně chránit a pomáhat daleko hůř. Bez zkušeností, nabytých léty praxe to prostě půjde od desíti k nule.
Těch problémů přibývá a začínám mít pocit, že přibývají geometrickou řadou
I přesto přezevšechno jsem si tak v duchu stále říkal, že by má dcera mohla být také poldou. Občas jsem si představoval, jak jí budu v jejich začátcích pomáhat a radit. Jaké to pro ní bude, když dostane ke zpracování svůj první trestní spis, jestli bude mít strach že to nezvládne stejně jako jsem měl kdysi já. Chtěl jsem, aby měla možnost lidskou společnost poznat i z té naší policejní stránky, aby jí životem neprovázela naivita kořeněná iluzí, že je všechno fajn. Aby se zkušeností, kterou jí práce policisty nabízí obrnila před životem plných nástrah a faulů. Chtěl jsem, aby společně semnou a mámou stála na té správné straně barikády. Abych v ní pomocí naší práce vyburcoval to dobré a správné v co oba věříme.
Ale musím říct, že je mi líto. Udělám všechno proto, aby se policistkou nestala. Pokud s tím sama přijde, tak jí raději obrazně řečeno zpřelámu všechny kosti v těle abych jí v tom zabránil.
Neunesl bych, aby po ní nějaký zmetek plival jedovaté sliny, aby si kdejaký politik o ní otíral nevymáchanou hubu. Nechci, aby v ní novinářské lži a polopravdy vytvořily pocit méněcennosti a snad dokonce pocit odpadu společnosti, jak se dnes začínají mnozí policisté cítit.
Nechci aby věděla, že už i v policii se stalo to, že její vedení vyprodává za své posty a mrzký plat pocit kolegiality, sounáležitosti, spolupráce, důvěry, kamarádství a přátelství. Nechci aby pocítila hořkou bezmocnost nad stavem Policie, ve které se postupně ztrácí lidé s jiskrou v očích, hrudí dmoucí se pýchou a sebevědomím a je stále více těch, co rezignují, vyhoří a nakonec zlomení odejdou.