Kolegové, protože je evidentní, že Vás dovede pobouřit a lehce semknout "pouze" smrt jednoho z nás, což je ale opravdu, opravdu smutné a bolestné, končím prozatím s jakýmkoliv bojem za Vaše lepší podmínky.
Nejen smrt Romana, ale i další oběti v našich řadách nekončící smrtí, pro Vás nejsou dostatečnou motivací, aby jste se konečně postavili na vlastní nohy a bojovali za lepší podmínky pro Vaši lepší práci u Policie ČR.
Pokud se budete dál neustále schovávat nejen za své nicky, ale i ve svých ulitách, budou podobné oběti zcela zbytečné.
Včera jsem zrušila již rozjeté natáčení s Novou, protože v současné době nevidím žádný smysl dalšího veřejného boje. Neznamená to ovšem, že já přestávám bojovat, budu i nadále, soudní cestou. Vás již zde, ani jinde, nebudu o výsledcích informovat a tím účelově burcovat proti managementu policie, jak jsem se naivně snažila doposud, téměř rok.
Pokud u policie neskončím, protože se konečně lékařské komise usnesly, že nejsem psychicky nezpůsobilá pro výkon tohoto povolání, a nastoupím zpět mezi Vás, nebudu mít pocit soudržnosti a sounáležitosti, se kterým jsem doposud ráda sloužila a který mě podvědomě hnal v tomto mém boji, jako hnací motor.
Již nyní se jaksi nemohu zbavit pocitu vnitřní prohry. Hořký pocit z Vás všech, nejen z těch, se kterými třeba půjdu na další zákrok s vědomím, že pokud nepřežiju, uspořádáte sbírku, budete hořekovat nad mým nehohým osudem a já budu vědět, že je to oběť zcela zbytečná, protože Vy budete dále pokorně trpět vše, co si vedení usmyslí.
Nedopusťte, aby byla Romanova smrt zbytečná a ukažte konečně národu, co jsou zač policajti České republiky! Ukažte, že to není jen stádo tupých ovcí, které se sebou nechá zametat! Ukažte mě, že za to stojíte a zbavte mě pocitu hořkosti a vznikajícího rozčarování z lidí v této profesi.
Nebo se mám začít stydět za to, že jsem polda?
Petra Lhotáková