Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Vzpomínka na hrdiny září 1938 (REDAKCE)

Vzpomínka na hrdiny září 1938
Odznak velitele roty SOS
Foto: Národní archiv Praha

Dne 12. září 2010 uplynulo 72 let od štvavého projevu Adolfa Hitlera na sjezdu nacistické strany NSDAP v Norimberku. Ostře protičeskoslovensky orientovaná řeč však tehdy nevyvolala pouze mohutný aplaus mezi přítomným obecenstvem, ale rovněž odstartovala jednu z nejsmutnějších kapitol novodobých českých dějin, přičemž její následky můžeme pozorovat dodnes. Připomeňme si proto osudy těch, kteří se tomuto zlu postavili na odpor hned na počátku, vzpomeňme si dnes na hrdiny v uniformách četnictva, policie a finanční stráže, kteří položili životy nejen za svou vlast, ale také za myšlenku demokracie.

Autor: redakce
Publikováno: 12. 09. 2010
zpět na článek

 
Nejste přihlášen.

Do komentářů je možné vkládat obrázky umístěné kdekoli na internetu a videa z youtube.com; stačí před odkaz, na němž je obrázek/video umístěno, vložit příkaz IMG:/YT: (tedy například takto – IMG:https://www.policista.cz/files/obrazek.jpg, respektive YT:https://www.youtube.com/watch?v=v54xqBRqWFA).

Vložené komentáře mohou být skryty, pokud budou zcela mimo téma, nebo odstraněny, pokud budou v zjevném rozporu s právním řádem ČR, s „Pravidly a podmínkami používání stránek a uživatelského profilu na serveru policista.cz“ či s dobrými mravy.


Poslat zprávu KAJLOS 20:19:50 23. 10. 2010
Kajlos.jpg
zdroj: http://www.military.cz/opevneni/koncepce.html


Byli jsme připraveni a byli jsme odhodláni bránit se. Odhodlání našich lidí by však samo pravděpodobně samo německý vpád nezastavilo. Možná, že by vzdor malého státu proti obrovskému sousedovi vyvolal nějakou protiakci ze strany našich spojenců spíše však diplomatickou nežli vojenskou, to lze dnes těžko říci. Německo však také nebylo v roce 1938 připraveno na válku. Výzbroj byla vesměs zastaralá a nekvalitní, vojáci s historickými puškami na provázku vyvolávali spíš smích než hrůzu. Válka proti jakékoliv koalici by pro něj s největší pravděpodobností skončila katastrofou. Chyběly bojové zkušenosti, chybělo sebevědomí získané až dalšími výboji proti nepřipraveným státům. Představy německého velení o naší armádě byly zkreslené. O našem opevnění nevěděli skoro vůbec nic a čekalo by je mnoho nepříjemných překvapení a obrovské ztráty. Na druhou stranu je třeba podotknout, že mnichovské události byly do jisté míry odrazem chybné politiky vůči národnostním menšinám ze strany čs. vedení a vlastní čs. opevnění proti Německu stálo na území z velké části obývané německým obyvatelstvem, které mohlo výrazně pomoci německé armádě diverzními akcemi. Přes všechny jmenované zápory se Německu harašícímu okatě zbraněmi povedlo vytvořit v celém světě dojem síly a neporazitelnosti. Kromě toho jakákoliv koalice proti Německu chyběla. Naši spojenci Francie a Anglie nebyli ochotni kvůli nějakému Československu opustit bezpečí Maginotovy linie a britských ostrovů. Francie navíc poté, co Německo obsadilo Porýní nemělo možnost dostatečně rychle a razantně proti Německu zakročit a boje o Rýn by pro Francii znamenaly velké ztráty a zdržení. Dalším důvodem neochoty angažovat se proti Hitlerovi byl obdiv některých politiků k němu. Hitler totiž v Německu velice rychle sjednal pořádek, vypořádal se s dělnických hnutím a byl považován za protizbraň bolševizmu. To byl důvod, proč imponoval některým politikům a ti nebyli ochotni proti němu vystoupit.

Dnes už neposoudíme, jak by dopadla druhá varianta. Jisté je, že československé opevnění zůstalo památníkem odhodlání našich lidí ubránit se. O jeho kvalitách se přesvědčili Němci okamžitě po záboru našeho pohraničí, kdy provedli cvičnou výsadkovou operaci za linii lehkého opevnění a snažili se ji prorazit. Akce skončila fiaskem. Po zhodnocení se němečtí velitelé vyslovili s domněnkou, že dobývat toto opevnění bojem bez jeho předběžné znalosti by pro první sledy německé armády znamenalo 100 % ztráty. Těžké opevnění se posléze učili dobývat u Opavy a tyto zkušenosti pak používali při dobývání belgických a francouzských pevností, které však nedosahovaly takových kvalit. Poté bylo opevnění na čas zapomenuto a bylo využíváno jen k "těžbě" pancéřových prvků jako pro německé pevnostní stavby tak pro přetavení na potřebnější zbraně. Ke slovu se dostalo až ke konci války, kdy Němci zdevastované opevnění zbavené pancéřových zvonů a střílen narychlo opravovali proti postupující Rudé armádě. Přestože tou dobou již zcela chyběl původní překážkový systém a Rudá armáda disponovala daleko účinnějšími zbraněmi než Německo na začátku války, zadržela čs. pevnostní linie útok směrem na Ostravu a rozmělnila jej na táhlé boje proti jednotlivým pevnostem, které pro Sovětský svaz a postupující čs. tankovou brigádu znamenaly obrovské ztráty.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu HAMMER 06:47:25 20. 10. 2010
default.png
PIM-BURGER [2010-09-23 21:59:34]: Odpověď je jasná: Němci by nebyli smeteni, oni by se s náma válčit ani neodvážili. Hitlerův plán Zelený ve všech bodech selhal a žádný náhradní Hitler neměl.. Ani mít nemohl. Válčit může jen někdo, kdo na to má prachy. Válku nevyhrávají tanky, děla a letadla, ale náklaďáky. Když sebevíce lepších tanků nedostane palivo, munici, když vojáci nedostanou nažrat, je sebelepší armáda k ničemu.
Názory zde vycházejí stále ze starých komunistických frází, místo seriozního studování skutečností. Němci neměli v úmyslu nás obcházet, podle plánu Zelený, který má jasnou logiku zbídačené ekonomiky Německa Hitlerem, si mohl Hitler dovolit válčit najejvýš 3 týdny, Henlein musel obsadit pevnosti, čs. armáda nesměla mobilizovat a jeho útvary měly prti ČSR nastupovat ze svých míst dislokací, to jest jeden za druhým. Wehrmacht neměl ještě žádnou taktiku Blitzkrieg a Hitler ji ani nehodlal připustit. On se ČSR strašně bál, ještě v březnu 1939 se klepal strachy, aby se ČSR nepostavila na odpor.
Co se týče pevností, nedodělaných, jak říkáte. Rusové v roce 1945, to už byla takticky velmi vyspělá armáda, měla veškeré vybavení daleko převyšující kvalitou i kvantintou Wehramacht roku 1938 - a stejně přes pevnosti provizorně obsazené Němci jen na některých úsecích bez původní těžké výzbroje a ženijních opatření neprošla!!!! Neprošla a to Rusové nehleděli na ztráty. To měli Ivani mnohem odolnější tanky, lepší taktiku než Wehrmacht v roce 1938. A na Ostravsku, kde to prej nebylo dodělané.
Taktiku obchvatu neměl ve svých plánech Wehrmacht, ale naši generálové. Wehrmacht se připravoval proti ČSR na válku minulou, my na tu budoucí. Měli jsme lepší velitele, lepší vojáky, brutální palebnou sílu v nikdy bohužel nevyzkoušené palebné pasti mezi nedobytnými bunkry... mobilní zálohy, vynikající dělostřelectvo, srovnatelné letectvo až na to, že Němci neměli čím bombardovat. Německo nebylo na válku s lepší vyzbnrojenou armádou a daleko bohatějším státem vůbec připraveni, Hitlerovi se jen hroutila ekonomika a potřeboval další zdroje. Rakousko bylo příliš hubené a pak zabrané Sudety bez potřebného průmyslu. Až s našimi zbrojovkami a našimi zbraněmi včetně vlastních dohromady mohl vojensky dobít západní Evropu. Až s našimi tanky mohl uplatňovat Blitzkrieg.
My jsme dodali jeho armádám šťávu, díky obsazení ČSR mohlo dojít k druhé světové válce. Být na živu Masaryk, Hitler by se nikdy neodvážil něčeho takového jako na poseru Beneše. K žádné druhé světové válce ze strany Německa by nikdy nedošlo, zato by jen pár týdnů po červnu 1941 spustil bandurskou z východu Ivan, který to tam už u hranic skládal na hromady.... Ale to byl soupeř do doby, než by jim selhalo zásobování.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu LAUDY28 19:09:20 19. 10. 2010
default.png
HAMMER [2010-09-17 18:27:33]: Parádní názor, já osobně mám ten stejní, bojovat a vyhrát!

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu HONZAD 12:28:32 27. 09. 2010
honzad..jpg
CHip: Viděli jste snad někdo nějaký skutečně dobrý německý film?:-)
Jiste... treba Nebe nad Berlinem .... ale jelikoz to kupodivu neni o letadlech, je otazka zda-li ho zna nekdo ze zdejsich (alternativnich) valecniku :-):-):-)

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 22:26:34 26. 09. 2010
Pim Burger.jpg
Zdravím všechny,

při průzkumu svých archivů se mi podařilo najít rozkošný kousek poezie, který jsem původně chtěl umístit do článku, avšak jak se to už tak stává, nemohl jsem ho najít. A tak si říkanky a písně, zpívané českými nádeníky v blízkosti Němců (a nedá se říci, že to od nich nebyl záměr:-D) na narozeniny Dr. Edvarda Beneše pravděpodobně v roce 1937 vychutnejte alespoň dodatečně:

Ať žije Moskva, ať žije Paříž,
Henlein za mříž, Hitler na kříž.

Nade mlýnem, pode mlýnem
Hitler se pase.
Vem Jeníčku, vem flintičku,
zastřel to prase.

A nakonec doslovný přepis textu jednoho našeho bývalého spoluobčana, sympatizanta strany SdP, který si vyslechl i tuto nápaditou písničku:

Henleinovské kurvy,
Henleinovské svině,
všecký vás postřelíme
vy sakramentské Konrádi,
Než narukujeme, vás všechni zastřelíme.

Inu, nedá se říci, že by texty byly nějak zvlášť umělecky propracované, ale myslím, že v kontextu doby svou poetičnost mají...:-))

Souhlasím (+ 1)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu ONDRA-S 21:46:41 26. 09. 2010
Ondra S..jpg
Zdravím všechny přátele alternativní historie:)
Jen co se týče těch tanků, tak většina objednaných LT 38 nebyla ještě ani dodělána, natož připravena k boji, proto byl páteří armády LT 35 a, jak podotkl Chip, obávám se o taktiku. Co se týče opevnění: víte například, že v tvrzi Hanička v září 38 nebyl namontován otočný dělostřelecký zvon a byla prostě díra na vrchu bunkru?:) a víte, že nebyly dodělány výtahy, takže by vojáci museli tahat munici, jídlo, atd. po schodech? Jinak také souhlasím s názorem, že nebránění se nám zlomilo páteř a už jsme se z toho nevzpamatovali. Ale rozhodně nesouhlasím s tezemi, že bychom se ubránili. Byla by otázka času, kdy by nás Němci převálcovali. Ale s řádnými ztrátami, to je jasné. A třeba by pak druhá válka vypadala jinak;-)

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 17:00:58 24. 09. 2010
Pim Burger.jpg
CHIP [2010-09-24 16:40:42]: Leben der Anderen, Goodbye Lenin, Sonnenallee...;-)) Mám Němce celkem rád, ale zase tak moc bych je nepřeceňoval - myslím, že jsme lepší vojáci...:-)) Jde o to, že jich je hodně a jde o to, s kým a za jakých podmínek se popasovali.:-)) My se vzdali, Polsko na ně vyjelo s jezdectvem, Francie na tom byla vojensky tak špatně, že náčelník generálního štábu ani neměl zavedený ve svém sídle telefon, ačkoliv tam pobýval víc než na štábu, země Beneluxu nebyly žádný soupeř, stejně jako Norsko a nějaké ty britské expediční síly už to nevytrhly. Když si pak vezmeme útok na SSSR, tak na začátku byli Rusáci totálně nepřipravený a Němci měli extrémně velké územní zisky - tedy z našeho pohledu:-D, neboť v Rusku není nic dost velký:-)). Jakmile se ale oklepali, tak začali Němce ekonomicky a hlavně za pomoci lidských zdrojů drtit. Prostě Rusů bylo víc a s pomocí USA a spojenců se jim podařilo i díky velikosti jejich země totálně zvrátit vývoj války. Myslím si, že Němci to v Evropě měli celkem lehký. Na pevnině neměli soupeře a do Anglie se nikdy nedostali, protože nedokázali ovládnout vzduch a moře. Tím nechci říct, že dobýt Evropu bylo jen tak, ale evropské země tehdy byly vojensky v rozkladu a Blitzkrieg je Blitzkrieg.:-))

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu CHIP 16:40:42 24. 09. 2010
Chip.jpg
A ještě jedna věc, která mi nejde moc pod fousy, ale musím ji zmínit. Oni ti zatrachtilí germáni prostě asi budou lepší vojáci, než my slované. Vždyť dvakrát vedli válku proti většině civilizovaného světa a v obou případech moc nescházelo a mohli vyhrát! No co, my Češi jsme zase lepší hudebníci a umíme točit lepší filmy!
PS. Viděli jste snad někdo nějaký skutečně dobrý německý film?:-)
P.P.S. Místo činu a Schimansky jsou seriály a Nekonečný příběh natočili američani, Peterson jen režíroval:-)

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu CHIP 16:30:52 24. 09. 2010
Chip.jpg
Ještě jedna malá vsuvka, týkající se Habeše. Srovnávat Habeš s československem příliš dobře nelze. Stejně jako srovnávat italskou a německou armádu. Všimli jste si někdy, jak je ohromně těžké tvrdě zasáhnout, nebo paralizovat málo vyspělou, agrární zemi, typu Habeše, nebo nynějšího Afganistanu? Jak těžce se dá taková země nějak výrazněji zasáhnout? Na jaké strategické cíle se zaměřit? Továrny, letiště, seřazovací nádraží, zbrojovky, rafinerie? Vždyť těchto zemích je takových cílů jako šafránu! Dobrá, taktické letectvo může provádět útoky na přesunující se jednotky, ale spousta těchto útoků půjde do prázdna, protože vojáci se poschovávají a na cestách nezůstane nic. Žádné tanky, OT náklaďáky, jen sem, tam nějaká vyděšená mula.:-) Moderní průmyslová země, typu Československa, je naproti tomu daleko zranitelnější, například útoky ze vzduchu. Co se týká tanků, LT. 35 a LT 38 na tehdejší dobu nebyly špatné stroje, jenže takticko technická data, jsou jen jednou z mnoha faktorů ovlivňujících použití zbraně v boji. Co celkové počty, zásobování palivem, schopnost tyto tanky dopravit na místo střetu a během přepravy i boje je ochránit před leteckými údery? Co součinnost s jinými druhy zbraní, což zrovna je věc, v jaké Německá armáda vynikala. Otázkou je i taktika samotného nasazení. Francouzké tanky, např. Somua S 35, byly po všech stránkách lepší, než německé tanky a frantíkům to bylo prd platný, protože francouzká taktika nasazení obrněných přostředků, byla oslovská. ( Snad s vyjímkou jedné, dvou brigád, pod vedením De Gaula) Protože naše armáda byla stavěna podle francouského vzoru, obávám se, že by i výsledky byly stejné.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 14:01:12 24. 09. 2010
Pim Burger.jpg
DANIK [2010-09-24 11:12:15]: Dovolím si nesouhlasit. Letadla ti sice zemi nedobyjí, ale mohou krásně dobít tvoje pozemní jednotky, včetně děl a tanků.:-)) Právě německá převaha ve vzduchu by nás zničila. Vemte si, že Němci mohli za půl hoďky přeletět celou republiku od severu k jihu a my bychom se neměli jak bránit. Počty mužů jsou sice hezké, ale právě to, že jsme byli orientovaní na pěchotu, bylo naší největší slabinou. Proboha, vždyť my jsme měli ještě jezdectvo. Navíc problémem je, že stále počítáte naší armádu jako kompaktní celek, ale právě při zářijových událostech se ukázalo, že vojáci německé národnosti s námi prostě spolupracovat nebudou.


Buď se totiž jednalo přímo o přívržence SdP nebo měli prostě strach, co by se stalo s jejich rodinami a s nimi, kdyby byli zajati německou armádou a zjistilo se, že jsou Němci. To samé s Maďary, Poláky, Rusíny a nebo i Slováky. Kdo ví, jak se slovenské úřady postavily k našim jednotkám, které se chtěli vrátit domů - tehdy už tedy do Protektorátu, tak je jasné, že jejich bojová morálka při obraně Čech, by taky nebyla nejvyšší.

Dále je pravda, že neznám přesné počty německé armády v roce 1938, ale když si představím, že proti jednotkám SOS se v září postavilo asi 42 000 československých Němců, tak německá armáda musela mít mužů víc než milion. A i kdyby neměla, tak je nutné si uvědomit, že my měli milion a konec. Oni měli milion a pak mohli dál povolávat další ročníky.:-)) Navíc musíte připočíst i velikost maďarské armády, stejně jako polské, které by jistě vázaly značnou část našich sil. O tom, že by se Polsko přidalo, není vůbec potřeba pochybovat, protože pokud bychom bojovali a Francie by nás jako svého spojence přestala uznávat, byl by to od Polska nejen krok logický, ale také akceptovatelný (v očích Francie, potažmu Anglie). Z toho plyne, že naše armáda byla naopak velmi malá a hlavně národnostně různorodá, což je potřeba si stále uvědomovat.

Mluvíš také o Habeši. Ano, to je pravda, Habeš se bránila dlouho a v podstatě podlehla až moderní vojenské technice a bojovým plynům, ale za prvé Habeš bojovala proti Italům:oD, což byla taková celkem sranda armáda a nepamatuju si, že by dokázali kromě Habeše porazit někoho jiného, kdo by měl místo oštěpu pušku a za druhé Habeš nebyla ze všech stran obklopena nepřátelskými státy a v týlu a vlastní armádě neměla italské obyvatelstvo. Rovněž přírodní podmínky v Habeši byly trošku jiné, než naše rovná Moravěnka, Polabí a vesměs i Jižní Čechy (nepočítáme-li Šumavu).

Základ naší armády byl postaven na legionářích - tzn. na lidech, kteří měli válečné zkušenosti z doby před 20 lety, což bylo vzhledem k ohromné proměně strategie jako v jiném století, ale dobře, měli bojové zkušenosti. Naproti tomu německá armáda si skvěle vycvičila poddůstojnický sbor - základ každé armády - ve 30. letech ve Španělsku, což tedy osobně považuji za větší výhodu, než bojové zkušenosti z 1. světové války, které koneckonců měli i generálové němečtí.

A nikdo nepochybuje o kvalitě našich zbraní a tanků, problém je, že naše armáda měla všeho málo a jelikož bychom hned na začátku přišli o plzeňské a pravděpodobně i o pražské závody, tak je otázkou, co bychom dělali potom. Hospodářství Německa se se vznikem Protektorátu zvýšilo i proto, že továrny zůstaly nepoškozeny. My bychom ale tyto továrny využít nemohli.


Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio