Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Vzpomínka na hrdiny září 1938 (REDAKCE)

Vzpomínka na hrdiny září 1938
Odznak velitele roty SOS
Foto: Národní archiv Praha

Dne 12. září 2010 uplynulo 72 let od štvavého projevu Adolfa Hitlera na sjezdu nacistické strany NSDAP v Norimberku. Ostře protičeskoslovensky orientovaná řeč však tehdy nevyvolala pouze mohutný aplaus mezi přítomným obecenstvem, ale rovněž odstartovala jednu z nejsmutnějších kapitol novodobých českých dějin, přičemž její následky můžeme pozorovat dodnes. Připomeňme si proto osudy těch, kteří se tomuto zlu postavili na odpor hned na počátku, vzpomeňme si dnes na hrdiny v uniformách četnictva, policie a finanční stráže, kteří položili životy nejen za svou vlast, ale také za myšlenku demokracie.

Autor: redakce
Publikováno: 12. 09. 2010
zpět na článek

 
Nejste přihlášen.

Do komentářů je možné vkládat obrázky umístěné kdekoli na internetu a videa z youtube.com; stačí před odkaz, na němž je obrázek/video umístěno, vložit příkaz IMG:/YT: (tedy například takto – IMG:https://www.policista.cz/files/obrazek.jpg, respektive YT:https://www.youtube.com/watch?v=v54xqBRqWFA).

Vložené komentáře mohou být skryty, pokud budou zcela mimo téma, nebo odstraněny, pokud budou v zjevném rozporu s právním řádem ČR, s „Pravidly a podmínkami používání stránek a uživatelského profilu na serveru policista.cz“ či s dobrými mravy.


Poslat zprávu PIM-BURGER 22:26:34 26. 09. 2010
Pim Burger.jpg
Zdravím všechny,

při průzkumu svých archivů se mi podařilo najít rozkošný kousek poezie, který jsem původně chtěl umístit do článku, avšak jak se to už tak stává, nemohl jsem ho najít. A tak si říkanky a písně, zpívané českými nádeníky v blízkosti Němců (a nedá se říci, že to od nich nebyl záměr:-D) na narozeniny Dr. Edvarda Beneše pravděpodobně v roce 1937 vychutnejte alespoň dodatečně:

Ať žije Moskva, ať žije Paříž,
Henlein za mříž, Hitler na kříž.

Nade mlýnem, pode mlýnem
Hitler se pase.
Vem Jeníčku, vem flintičku,
zastřel to prase.

A nakonec doslovný přepis textu jednoho našeho bývalého spoluobčana, sympatizanta strany SdP, který si vyslechl i tuto nápaditou písničku:

Henleinovské kurvy,
Henleinovské svině,
všecký vás postřelíme
vy sakramentské Konrádi,
Než narukujeme, vás všechni zastřelíme.

Inu, nedá se říci, že by texty byly nějak zvlášť umělecky propracované, ale myslím, že v kontextu doby svou poetičnost mají...:-))

Souhlasím (+ 1)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu ONDRA-S 21:46:41 26. 09. 2010
Ondra S..jpg
Zdravím všechny přátele alternativní historie:)
Jen co se týče těch tanků, tak většina objednaných LT 38 nebyla ještě ani dodělána, natož připravena k boji, proto byl páteří armády LT 35 a, jak podotkl Chip, obávám se o taktiku. Co se týče opevnění: víte například, že v tvrzi Hanička v září 38 nebyl namontován otočný dělostřelecký zvon a byla prostě díra na vrchu bunkru?:) a víte, že nebyly dodělány výtahy, takže by vojáci museli tahat munici, jídlo, atd. po schodech? Jinak také souhlasím s názorem, že nebránění se nám zlomilo páteř a už jsme se z toho nevzpamatovali. Ale rozhodně nesouhlasím s tezemi, že bychom se ubránili. Byla by otázka času, kdy by nás Němci převálcovali. Ale s řádnými ztrátami, to je jasné. A třeba by pak druhá válka vypadala jinak;-)

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 17:00:58 24. 09. 2010
Pim Burger.jpg
CHIP [2010-09-24 16:40:42]: Leben der Anderen, Goodbye Lenin, Sonnenallee...;-)) Mám Němce celkem rád, ale zase tak moc bych je nepřeceňoval - myslím, že jsme lepší vojáci...:-)) Jde o to, že jich je hodně a jde o to, s kým a za jakých podmínek se popasovali.:-)) My se vzdali, Polsko na ně vyjelo s jezdectvem, Francie na tom byla vojensky tak špatně, že náčelník generálního štábu ani neměl zavedený ve svém sídle telefon, ačkoliv tam pobýval víc než na štábu, země Beneluxu nebyly žádný soupeř, stejně jako Norsko a nějaké ty britské expediční síly už to nevytrhly. Když si pak vezmeme útok na SSSR, tak na začátku byli Rusáci totálně nepřipravený a Němci měli extrémně velké územní zisky - tedy z našeho pohledu:-D, neboť v Rusku není nic dost velký:-)). Jakmile se ale oklepali, tak začali Němce ekonomicky a hlavně za pomoci lidských zdrojů drtit. Prostě Rusů bylo víc a s pomocí USA a spojenců se jim podařilo i díky velikosti jejich země totálně zvrátit vývoj války. Myslím si, že Němci to v Evropě měli celkem lehký. Na pevnině neměli soupeře a do Anglie se nikdy nedostali, protože nedokázali ovládnout vzduch a moře. Tím nechci říct, že dobýt Evropu bylo jen tak, ale evropské země tehdy byly vojensky v rozkladu a Blitzkrieg je Blitzkrieg.:-))

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu CHIP 16:40:42 24. 09. 2010
Chip.jpg
A ještě jedna věc, která mi nejde moc pod fousy, ale musím ji zmínit. Oni ti zatrachtilí germáni prostě asi budou lepší vojáci, než my slované. Vždyť dvakrát vedli válku proti většině civilizovaného světa a v obou případech moc nescházelo a mohli vyhrát! No co, my Češi jsme zase lepší hudebníci a umíme točit lepší filmy!
PS. Viděli jste snad někdo nějaký skutečně dobrý německý film?:-)
P.P.S. Místo činu a Schimansky jsou seriály a Nekonečný příběh natočili američani, Peterson jen režíroval:-)

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu CHIP 16:30:52 24. 09. 2010
Chip.jpg
Ještě jedna malá vsuvka, týkající se Habeše. Srovnávat Habeš s československem příliš dobře nelze. Stejně jako srovnávat italskou a německou armádu. Všimli jste si někdy, jak je ohromně těžké tvrdě zasáhnout, nebo paralizovat málo vyspělou, agrární zemi, typu Habeše, nebo nynějšího Afganistanu? Jak těžce se dá taková země nějak výrazněji zasáhnout? Na jaké strategické cíle se zaměřit? Továrny, letiště, seřazovací nádraží, zbrojovky, rafinerie? Vždyť těchto zemích je takových cílů jako šafránu! Dobrá, taktické letectvo může provádět útoky na přesunující se jednotky, ale spousta těchto útoků půjde do prázdna, protože vojáci se poschovávají a na cestách nezůstane nic. Žádné tanky, OT náklaďáky, jen sem, tam nějaká vyděšená mula.:-) Moderní průmyslová země, typu Československa, je naproti tomu daleko zranitelnější, například útoky ze vzduchu. Co se týká tanků, LT. 35 a LT 38 na tehdejší dobu nebyly špatné stroje, jenže takticko technická data, jsou jen jednou z mnoha faktorů ovlivňujících použití zbraně v boji. Co celkové počty, zásobování palivem, schopnost tyto tanky dopravit na místo střetu a během přepravy i boje je ochránit před leteckými údery? Co součinnost s jinými druhy zbraní, což zrovna je věc, v jaké Německá armáda vynikala. Otázkou je i taktika samotného nasazení. Francouzké tanky, např. Somua S 35, byly po všech stránkách lepší, než německé tanky a frantíkům to bylo prd platný, protože francouzká taktika nasazení obrněných přostředků, byla oslovská. ( Snad s vyjímkou jedné, dvou brigád, pod vedením De Gaula) Protože naše armáda byla stavěna podle francouského vzoru, obávám se, že by i výsledky byly stejné.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 14:01:12 24. 09. 2010
Pim Burger.jpg
DANIK [2010-09-24 11:12:15]: Dovolím si nesouhlasit. Letadla ti sice zemi nedobyjí, ale mohou krásně dobít tvoje pozemní jednotky, včetně děl a tanků.:-)) Právě německá převaha ve vzduchu by nás zničila. Vemte si, že Němci mohli za půl hoďky přeletět celou republiku od severu k jihu a my bychom se neměli jak bránit. Počty mužů jsou sice hezké, ale právě to, že jsme byli orientovaní na pěchotu, bylo naší největší slabinou. Proboha, vždyť my jsme měli ještě jezdectvo. Navíc problémem je, že stále počítáte naší armádu jako kompaktní celek, ale právě při zářijových událostech se ukázalo, že vojáci německé národnosti s námi prostě spolupracovat nebudou.


Buď se totiž jednalo přímo o přívržence SdP nebo měli prostě strach, co by se stalo s jejich rodinami a s nimi, kdyby byli zajati německou armádou a zjistilo se, že jsou Němci. To samé s Maďary, Poláky, Rusíny a nebo i Slováky. Kdo ví, jak se slovenské úřady postavily k našim jednotkám, které se chtěli vrátit domů - tehdy už tedy do Protektorátu, tak je jasné, že jejich bojová morálka při obraně Čech, by taky nebyla nejvyšší.

Dále je pravda, že neznám přesné počty německé armády v roce 1938, ale když si představím, že proti jednotkám SOS se v září postavilo asi 42 000 československých Němců, tak německá armáda musela mít mužů víc než milion. A i kdyby neměla, tak je nutné si uvědomit, že my měli milion a konec. Oni měli milion a pak mohli dál povolávat další ročníky.:-)) Navíc musíte připočíst i velikost maďarské armády, stejně jako polské, které by jistě vázaly značnou část našich sil. O tom, že by se Polsko přidalo, není vůbec potřeba pochybovat, protože pokud bychom bojovali a Francie by nás jako svého spojence přestala uznávat, byl by to od Polska nejen krok logický, ale také akceptovatelný (v očích Francie, potažmu Anglie). Z toho plyne, že naše armáda byla naopak velmi malá a hlavně národnostně různorodá, což je potřeba si stále uvědomovat.

Mluvíš také o Habeši. Ano, to je pravda, Habeš se bránila dlouho a v podstatě podlehla až moderní vojenské technice a bojovým plynům, ale za prvé Habeš bojovala proti Italům:oD, což byla taková celkem sranda armáda a nepamatuju si, že by dokázali kromě Habeše porazit někoho jiného, kdo by měl místo oštěpu pušku a za druhé Habeš nebyla ze všech stran obklopena nepřátelskými státy a v týlu a vlastní armádě neměla italské obyvatelstvo. Rovněž přírodní podmínky v Habeši byly trošku jiné, než naše rovná Moravěnka, Polabí a vesměs i Jižní Čechy (nepočítáme-li Šumavu).

Základ naší armády byl postaven na legionářích - tzn. na lidech, kteří měli válečné zkušenosti z doby před 20 lety, což bylo vzhledem k ohromné proměně strategie jako v jiném století, ale dobře, měli bojové zkušenosti. Naproti tomu německá armáda si skvěle vycvičila poddůstojnický sbor - základ každé armády - ve 30. letech ve Španělsku, což tedy osobně považuji za větší výhodu, než bojové zkušenosti z 1. světové války, které koneckonců měli i generálové němečtí.

A nikdo nepochybuje o kvalitě našich zbraní a tanků, problém je, že naše armáda měla všeho málo a jelikož bychom hned na začátku přišli o plzeňské a pravděpodobně i o pražské závody, tak je otázkou, co bychom dělali potom. Hospodářství Německa se se vznikem Protektorátu zvýšilo i proto, že továrny zůstaly nepoškozeny. My bychom ale tyto továrny využít nemohli.


Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu ANDRAS 11:40:20 24. 09. 2010
Andras.jpg
Já také musím částečně souhlasit s oběma. Každopádně, i kdyby Německo zvítězilo, mělo by, jak píše danik, citelné ztráty. A to nepočítám, že by přišlo o veškeré výrobní a zbrojní kapacity, které dostalo zadarmo po obsazení ČSR. Vždyť naše tanky brázdili Paříž, a s modifikacemi ala Lt 38 se probojovali až do Ruska, kde je zastavila až zima a Tčka. Dále, němci naše letadla využívali pro výcvik svých pilotů, výbroj z našich pevnosti montovali na atlantický val, a v neposlední řadě, Slovensko si po boku Německa vedlo při útoku na SSSR také výborně. O tohle všechno by němci přišli, pokud by s námi vedli válku a vyhráli jí.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu DANIK 11:12:15 24. 09. 2010
Danik.jpg
no, musím souhlasit s Hammerem a částečně i s vámi Chipe a Pime. Rozhodně by to nebyla nějaká předem daná věc a pro Němce rychlé vítězství. Po návštěvě našeho vojenského historického ústavu mě pobavilo srovnání sil Československa a Německa. Obě země měli zhruba stejný počet mužů ve zbrani - kolem 1mil., podobně to vycházelo na tanky a děla. Výraznější převaha byla jen v letadlech, leč, ty také nebyli v té době žádný zázrak a jak každý fanoušek válčení ví, letadla zemi nedobíjí, kde není pěšák a tank, není dobyté území. Výzbrojní možnosti obou zemí byly zhruba stejné - po dobytí naších území se výzbrojní možnosti německa ZDVOJNÁSOBILY!! Dále bych rád na podporu svých tvrzení rád zmínil např. válku v Habeši - kde odhodlaní válečníci vzdorovali téměř rok, mnohem mnohem lépe vybavené i vyzbrojené armádě. A vzhledem k tomu, že tehdy jsme ještě nebyli ten odpad co je z nás teď, tak o motivaci a připravenosti naší armády snad nikdo nepochybuje - vzpomínate jak proběhla mobilizace? Základ naší armády byl postaven na veteránech z legií - bojové zkušenosti, po všech bojích v našim pohraničí (viz. Maďarsko) byli také.

Podstatné je to, co jste napsali o pevnostech, o tom jsem nidky dřívé moc nepřemýšlel a je to asi pravda, nadruhou stranu bych očekával, že s touhle možnosti naši generálové počítali, takže bych čekal, že u pevnosti by byl i dostatek pěchoty na její obranu při boji zblízka - lidi jsme na to měli.

Takže abych to shrnul, věřím, že bychom, pokud by Němci byli fakt odhodlaní asi prohráli, ale trvalo by to a německé zráty by asi byli docela ohromující. Jestliže běžný poměr ztrát při dobývání území je cca 4 ku 1, tak předpokládám, že by Němci ztratili něco mezi 600.000 a 1mil. mužů. v závislosti na odhodlání našich lidí a vojáků. To i z důvodu poměrně výhodného terénu. Osobně hodně přemýšlím, jestli by Hitler do války s námi vůbec šel, když okolo měl spoustu lepších a jednodušších cílů? Možná později a pak už by naše situace byla podstatně horší, ale zase by jinak vypadli spojenectví atd.

Tak nevím - nicméně to co s námi jako s národem rok 1938 udělal, to bylo největší neštěstí téhle země a myslím, že to pociťujeme dodneška.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 07:49:54 24. 09. 2010
Pim Burger.jpg
CHIP [2010-09-24 00:44:19]: No, právě, že Maginotova linie tak myšlena byla. Prostě věřili, že to Němci nezvládnou a nedostanou se přes ní, respektive spíš počítali, že až na ně Němci zaútočí, tak se první nápor zastaví o linii a pak je už budou tlačit před sebou zpátky do Německa. Co si budeme povídat, nevyšlo to úplně podle plánu...:-)) A bojovat jsme teda měli, to je jasná věc - i když z mezinárodně-politického hlediska, stejně jako z vojenského by se jednalo o sebevraždu.:-))

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu CHIP 00:44:19 24. 09. 2010
Chip.jpg
No s účelem zdržet postup nepřítele, znemožnit mu okamžité rozvinutí sil na hlavních směrech postupu, vázat větší část jeho sil a způsobit mu ztráty snad byly stavěny od třicetileté války vechny pevnosti:-) Vojevůdce, který počítá s tím, že pasivní obranou vyhraje válku má švába na mozku. Také si myslím, že by jsme byli poraženi. Nicméně, i přesto bych volil boj. I kdyby trval jen 14 dní, tři týdny. Myslím, že národ by si pak vážil sám sebe daleko víc, než dnes.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio