Já smekám! K dané problematice jsem schopný napsat kilometrový příspěvek a ještě bych se plně nevyjádřil. Lukáši v tomhle článku v kostce jsi to zvládnul bravurně!
Své by k tomu mohli říci všichni zavraždění prezidenti USA, ale i ti kteří byli nakonec vraždy ušetřeni, stejně jako například Sokrates, Platon, J.A. Komenský, M.L. King, J. Lennon, měl k tomu říct téměř každý kdo byl zavražděn, jen protože něco myslel dobře, že byli proti válkám, že viděli to co se na lidstvu skutečně páchá.
Jediné co bych v článku vytknul je to, že bych nedokázal vyřknout, že člověk je možná nejchytřejší ve vesmíru, a to jen z toho důvodu, že jedna galaxie má asi tři stovky miliard hvězd, u kterých je možnost planetárních systémů, a vesmír má ve vzdálenostech kam dohlédneme odhadem sto dvacet miliard galaxií. Dále nesouhlasím s tím, že nám vládnou vlády. On se J.F. Kennedy vyjádřil velmi jasně a lidem bych doporučil seznámit se skupinou Bilderberg, která tahá za nitky politiků a všech důležitých organizací! Je to skupina, která se schází jednou ročně, objevují se zde budoucí preniéři UK nebo budoucí prezidenti USA, stejně jako ministři zahraničí dalších zemí, dále i ministři obrany (ačkoli to zákon různých zemí z důvodu bezpečnosti zakazuje), dále se tu schází představitelé světových organizací jako EU, OSN, NATO, tihle lidé se zde schází s řediteli nadnárodních farmaceutických společností a s bankéři, tito všichni a mnozí další, kteří jsou schopní hýbat světem se zde schází zpravidla bez jakékoli pozornosti médií, které patří těm samým lidem, a jejich klidné jednání zajišťují tajné služby, z jednání jen málo kdy co unikne. Jednou uniklo, že je cena ropy nízká a že bude válka v Afganistánu, cena ropy se do roka ztrojnásobila a válka je dodnes. Dobré věci se dají dělat veřejně a bez utajování, jen špatné věci se musí tajit, myslete na to! Tohle je totiž skutečná elita světa, špičky všech institucí.
Jestli Vás zajímá něco víc, i následující dokument je možné podrobit pečlivé kritice:
http://mustwatch.hztz.cz/film/endgame/
K zmiňované manipulaci strachem doporučuji videodokumenty na stránkách www.nenasili.cz.
Dále Lukáš zmiňoval, že jsme se v minulosti jako lidstvo často kvůli elitářům zabíjeli. Já bych jej opravil, kvůli nim se zabíjíme a jestli neotevřem oči, brzo se budeme zabíjet ve velkém. Své o tom může říci voják americké armády, který prohlédl elitáře také. Banky se bojí půjčovat podnikatelům, říkají nejisté investice, a tak nakupují dluhy státu, který se zavazuje je splatit, ale stát na to nikdy mít nebude, dluhy tvoří dluhy, padne stát i banky, je to nutnost, co padne spolu s bankami si už domyslete sami. Je potřeba, aby každý dělal dál co dělal pro společnost, protože plány elity jsou jasné! Zde je ten projev amerického vojáka:
http://www.youtube.com/watch?v=4i5ZUfpxnV0
http://www.youtube.com/watch?v=-iTdxBECos8&feature=related
a kdo neumí anglicky tak tu pro něj mám i překlad do pražštiny:)
Jsem Mike Prysner. Do armády jsem vstoupil a základnim výcvikem prošel na svý osmnáctý narozeniny v červnu 2001. Přidělli mě k 10. horský divizi a v březnu 2003 mě převeleli k 173. výsadkový brigádě, nasazený v severnim Iráku. Když jsem vstoupil do armády, bylo mi řečeno, že rasismus už mezi vojákama neexistuje. Minulost plnou nerovnosti a diskriminace náhle smylo cosi jménem 'program pro rovnost příležitostí'
Seděli jsme na povinnejch přednáškách a každá jednotka měla svýho zástupce pro rovnost příležitostí aby se zajistilo, že se znovu neobjevitěj žádný známky rasismu. Armáda se zdála pevně rozhodnutá vykořenit každej náznak rasismu. Pak ale přišlo 11. září 2001 a já začal slýchat nový slova jako 'omotaná palice', 'velbloudí žokej' a ze všeho nejvíc zneklidňující 'písečnej negr'. A tyhle slova nepocházely z úst mejch spolubojovníků, ale od nadřízenejch: od četaře, velitele posádky a praporčíka. Pro celej velitelskej sbor byly najednou tyhle zvráceně rasistický nadávky přípustný. A všimnul jsem si, že nejzjevnější byl rasismus u veteránů z první války v Perskym zálivu. Tyhle slova používali při spalování civilních konvojů na popel. Tyhle slova používali, kdykoliv tahle vláda vydala rozkazy k útoku na civilní infrastrukturu; třeba k vybombardování vodních zdrojů i když věděli, že to zabije stovky tisíc dětí. Tyhle slova Američani používali, když vládě dovolili uzákonit útok na Irák. Spousta lidí na tohle zapomněla. Ale na tohle přece nesmíme zapomenout.
Právě jsme se dozvěděli, že jsme od invaze pozabíjeli přes milion Iráčanů. Ale další milion Iráčanů jsme pozabíjeli už během 90. let sankcema a bombardovánim ještě před invazí. Ve skutečnosti to ale bude mnohem víc. Když jsem se v roce 2003 dostal do Iráku, tak jsem se naučil nový slovo a to slovo bylo „Hadžík“. Hadžík byl nepřítel. Hadžík byl každej Iráčan. Nebyla to konkrétní osoba jako otec, učitel nebo dělník. Tohle slovo jsme často slýchali během Winter Soldier (wikipedia/Winter Soldier: Iraq & Afghanistan), ale je třeba pochopit odkud se vzalo a že pro Muslimy je to nejdůležitější se vydat na pouť do Mekky. To je Hádž. A pro tradiční Islámisty je to něco jako základní pilíř jejich víry. Takže jsme Muslimum ukradli to nejsvětější a udělali z toho tu nejodpornější věc. Ale dějiny jsme nezačli psát my a od založení týhle země se rasismus používal k ospravedlnění další expanze a útisku ostatních. Americkejm domorodcum se nadávalo do divochů. Afričanum se nadávalo různě aby se mohlo tolerovat jejich zotročování. A veteráni z Větnamu znají spoustu slov, co se používaly k ospravedlnění tehdejší imperialistický války. No a my jsme používali slovo Hadžík… tohle slovo jsme používali během mise o který budu mluvit a slyšeli jsme o spoustě dalších razií, vykopávání dveří a plenění domovů lidí.
Tahle mise byla trochu neobvyklá šťára. Tehdejší rozkazy mi nikdy nikdo rozumně nevysvětlil. Řekli mi jenom, že těchhle pět nebo šest domů je teď majetek armády spojenejch států a my jsme tam museli naběhnout a všechny ty rodiny odtamtud vyhodit. Tak jsme tam šli a oznámili rodinám obyvatel, že už tam nejsou doma. Nedali jsme jim na výběr žádnou další možnost, kam jít ani jim nezajistili žádnou náhradu. Byli velice zmatení, měli velkej strach, nevěděli co mají dělat a nechtěli odejít, tak jsme je museli násilim vyhnat. Obzvlášť jedna rodina, žena s dvěma malejma holčičkama, stařečkem a dvěma mužema středního věku - vyvlekli jsme je z domovů, vyhodili je na ulici a muže zatkli, protože odmítali odejít. Teda zatkli stařečka a poslali je do vězení. Tehdy jsem ještě nevěděl, co se s lidma děje po tom, co jim svážeme ruce za zádama a přetáhneme jim přes hlavu pytel. Bohužel jsem se to byl za pár měsíců nucen dozvědět. Neměli jsme dost vyslíchajících, takže jsem to dostal za úkol. Dohlížel jsem na a učastnil se stovek výslechů a zvlášť jeden, o kterym vám řeknu, pro mě byl chvílí, kdy mi došlo, o co při týhle okupaci vlastně jde. Tehnle zadrženej… když mě ho poslali vyslechnout, tak měl na sobě jenom spodky, ruce svázaný za zádama a pytel přes hlavu. Vlastně jsem nikdy neviděl jeho obličej. Měj jsem za úkol vzít kovovou skládací židli a třískat mu s ní u hlavy o zeď. Stál s nosem přitisknutym ke zdi a zatimco mu další voják klad pořád stejný otázky, já jsem měl bez ohledu na jeho odpovědi neustále mlátit židlí o zeď. Tohle jsme dělali dokud nás to neunavilo. Přikázali mi dohlížet aby celou dobu stál proti zdi, tak jsem toho vězně hlídal a nutil ho stát. Ale všimnul jsem si, že má něco s nohou a má tendenci padat na zem. Přišel velící seržant a řekl mi, ať ho zvednu, takže jsem ho zvednul a postavil ke zdi, ale on mi pořád padal, takže jsem ho musel neustále zvedat a stavět ke zdi. Seržant se vrátil a byl nasranej, že ho nenutim stát. Zvednul ho, párkrát s nim praštil o zeď, pak odešel a když se chlap znova poroučel k zemi, tak jsem si všimnul, že mu z pod pytle teče krev. Tak jsem ho nechal sednout a když se seržant vracel, tak jsem mu řekl ať se rychle zase postaví a došlo mi, že jsem měj původně chránit svojí jednotku před zadrženym, ale teď chránim zadrženýho před svojí jednotkou.
Snažil jsem se bejt na svojí službu u armády hrdej, ale cejtil jsem jenom hanbu a rasismus už dál okupaci zastírat nedokázal. Byli to lidi. Lidský bytosti. Od tý doby mě sžírá pocit viny kdykoliv vidim stařečka jako toho, co nemohl chodit, kterýho jsme navalili na nosítka a řekli Iráckejm policajtum, ať si ho odnesou. Cejtim se provinile kdykoliv vidim mámu s dětma jako tu, co hystericky brečela a křičela že jsme horší než Saddám, když jsme jí násilim vyháněli z domova. Cejtim se provinile kdykoliv vidim mladou holku jako tu, co jsem za ruku vyrval na ulici. Řekli nám, že bojujeme proti teroristum, ale skutečnym teroristou jsem byl já a skutečnej terorismus je tahle okupace. Rasismus v armádě je už dlouho důležitej nástroj k ospravedlnění ničení a okupace cizích zemí. Už dlouho se používá k odůvodnění zabíjení, zotročování a mučení ostatních. Rasismus je nejdůležitější zbraní současný vlády. Je důležitější než puška, tank, bombardér nebo bitevní loď. Je ničivější než dělostřeleckej granát, „bourač bunkrů“ nebo raketa tomahawk.
I když současná vláda tvoří a vlastní všechny tyhle zbraně, bez lidí ochotnejch je použít jsou neškodný. Ti, co nás posílají do války, nemusej mačkat spoušť nebo střílet z minometu. Nemusej ve válce bojovat. Musej jí jenom umět prodat. Potřebujou, aby veřejnost byla ochotná poslat vojáky do nebezpečí a potřebujou aby vojáci byli ochotný zabíjet nebo se nechat zabít bez ptaní. Můžou utratit miliony za jedinou bombu, ale zbraň se zní stane jedině když je armáda ochotná poslechnout rozkaz jí použít. Můžou poslat všechny vojáky do jednoho kamkoliv na zemi, ale válka bude jedině, když budou ochotný bojovat a vládnoucí třída - miliardáři vydělávající na lidskym utrpení, který zajímá akorát hromadění dalšího majetku a ovládání světový ekonomiky - dobře ví, že veškerou jejich moc jim dává jenom schopnost nás přesvědčit, že válka, útisk a vykořisťování je v našem zájmu. Chápou, že jejich bohatství závisí na schopnosti přesvědčit dělnickou třídu aby umírala za ovládnutí trhu cizí země. A schopnost přesvědčit nás abysme zabíjeli a umírali je založená na schopnosti nás donutit si myslet, že jsme někomu nějak nadřazený. Vojáci, námořníci, námořní pěchota a letci nemají touhle okupací co získat. Drtivá většina lidí žijící ve spojenejch státech nemá touhle okupací co získat. Vlastně nejen že nemáme co získat, ale ještě kvůli ní víc trpíme. Přicházíme o končetiny, zakoušíme traumata a dáváme životy. Naše rodiny se musejí dívat, jak vlajkou pokrytý rakve klesají do hrobů. Miliony lidí v týhle zemi bez zdravotní péče, bez práce a bez možnosti vzdělávání se musejí dívat, jak tahle vláda vyhazuje 450 milionů dolarů za každej den okupace. Naši chudý pracující jezděj zabíjet cizí chudý pracující aby bohatý mohli ještě víc zbohatnout a bez rasismu by si vojáci uvědomili, že mají víc společnýho s lidma v Iráku než s miliardářema, co nás posílají do války.
V Iráku jsem vyhazoval rodiny na ulici jenom proto, abych po návratu domu viděl, jak kvůli krizi vyhazujou rodiny na ulici i u nás; jenom proto, abych se probudil a pochopil, že skutečný nepřátelé nejsou v nějaký vzdálený zemi. Nejsou to lidi, jejich jména neznáme a jejichž kulturám nerozumíme. Naši nepřátelé jsou lidi, který dobře známe a dají se snadno rozpoznat. Našim nepřítelem je systém vedoucí války, když se na tom dá vydělat. Našim nepřítelem je generální řiditel, co nás vykopne z práce, když se na tom dá vydělat; je to pojišťovna, co nám odepře zdravotní péči, když se na tom dá vydělat; jsou to banky, co nás připravěj o domovy, když se na tom dá vydělat. Naši nepřátelé nejsou 5000 mil daleko, jsou přímo tady u nás doma. Když se dáme dohromady a budem po boku svejch bratrů a sester bojovat, tak můžeme ukončit tuhle válku, zkoncovat se současnou vládou a vybudovat lepší svět.
Plán pokračuje a netýká se to jen Ameriky, netýká se to jen České republiky, týká se to světa. Nic špatného se neděje nahodile a bez souvislostí.. Pro tyhle lidi jste méně než špína za nehtem. Máte děti? Když kašlete na druhé i na sebe, nedopřejte plánovanou devastující budoucnost našim dětem! Lidé nejsou nepřítelé lidí, to elita nás jen staví proti sobě! Je to nejlepší způsob jak dosáhnout zničení nepřítele.. Hodně štěstí v životě!